Medicína 21. století přináší ženám s rakovinou prsu nejen nové léčebné postupy zvyšující šanci na přežití, ale i rekonstrukční operace, které vracejí ženskost a umožňují plnohodnotný život.
Nahmataná bulka v prsu, která nebolí, je tvrdá a má nepravidelné okraje. Onemocnění rakovinou prsu vnímá žena jako sociální stigma. Mění se její role, sociální statut, a v důsledku toho i vlastní identita: najednou se cítí méně hodnotná a nedokonalá, sama sebe ztrácí.
Vyřčená diagnóza je šok: „To není možné! Proč zrovna já?“
Popírání onemocnění v první fázi přechází v období postupné akceptace, kdy žena si hledá informace, upravuje životosprávu a zkouší alternativní možnosti.
To přetrvává až do operace:
„Ještě těsně před operací vnitřně čeká zázrak a doufá, že na operačním sále lékaři zjistí, že se v diagnóze spletli. Po zákroku přichází fáze traumatizující reality. Žena se cítí méně hodnotná a nedokonalá, má obavy z chemoterapie a alopecie, intenzivně vnímá sociální stigma. Pooperační období je nejhorší, protože ho provází obrovská nejistota z toho, jak to bude dál,“ říká klinický psycholog Mgr. Petr Křenek z Mostu.
„V této fázi má největší význam emoční posilování, pevné sociální zázemí a především příklady žen, které se s rakovinou prsu vyrovnaly. Podpora stejně postižených žen jí pomáhá zachovat si ženskost, neztratit zájem o rekonstrukci prsů a mít vůli, hledat v životě a v sobě samé nové hodnoty.“
Čtěte také: Když jsou prsa nositelem rizika
Návrat symbolu ženství
Plastické korekce následků konzervativní chirurgické léčby či deformit po operacích prsního karcinomu dnes umožňují operatérům odstranit tvarové nedostatky a vrátit ňadrům objem. Rekonstrukční chirurgický zákrok představuje vytvoření nového prsu, a to buď pomocí implantátu, který se umístí pod sval a kůži pokrývající hrudní stěnu, pomocí svalu z jiné části těla, tzv. laloku, či kombinací obojího:
„Je nutné, aby operaci prováděl zkušený plastický chirurg, napojený na tým odborníků - histopatologa, klinického onkologa, radioterapeuta a gynekologa, kteří posoudí stupeň rizika a doporučí optimální typ a rozsah rekonstrukční operace, která je v případě každé pacientky individuální. Vždy záleží na stavu tkání po prvotním chirurgickém zákroku a ev. radioterapii a zvažovaném rozsahu rekonstrukce prsu,“ vysvětluje primář Ústavu estetické medicíny MUDr. Dušan Záruba, a dodává: „Rekonstrukce prsu je obvykle dvoufázová operace, v první etapě se provádí rekonstrukce objemu a tvaru prsu do lékařem doporučené velikosti. Ve druhé fázi přichází na řadu rekonstrukce bradavky a dvorce, zároveň lze provádět i úpravu druhého prsu.“ Rekonstrukční operace podle jeho slov provádějí zejména pracoviště, která mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami, soukromé kliniky provádějí spíše rekonstrukční zákroky menšího rozsahu. Důvodem jsou především objednací doby a možnost volby implantátů podle typu a kvality:
„Pokud je zákrok hrazen zdravotní pojišťovnou, je dán i typ implantátu. Výrobci implantátů dnes nabízejí širokou škálu implantátů určených i speciálně pro rekonstrukce prsů. Pokud jsou pro daný typ rekonstrukce vhodné, lze je individuálně objednat k operaci na soukromých pracovištích.“
Čtěte také: Seriál: Odstranění prsu? Pro ženy zásah do zdraví i sebevědomí
„Nová“ ňadra očima mužů
Podle Mgr. Křenka mají některé ženy z rekonstrukce velkou obavu, myslí si například, že implantát bude partnerovi vadit, nebo si přejí větší ňadra, protože je muži obdivují:
„Mužský svět sice obdivuje velikost a tvar prsou, ale už dávno nerozlišuje, zda jsou pravá nebo umělá. Navíc si všímá i jiných předností. V tom je velká šance žen po ablacích. Příkladem jsou známé herečky, zpěvačky a modelky, které kvůli rakovině přišly o prsa a podstoupily rekonstrukci. Tento zákrok jim může přinést stejný pocit uspokojení jako ženám, které si nechaly ňadra z estetických důvodů zpevnit, nebo upravit jejich tvar a velikost. A ještě něco: muži na ženách hledají především individuální krásu …“
Víte, že…
… patronkou žen po ablaci je od 19. století Svatá Agáta? Zemřela mučednickou smrtí ve 3. století na Sicílii, a v křesťanské ikonografii je vyobrazená s podnosem, na němž si nese ňadra, která jí byla násilně odejmuta během tortury.
…. první rekonstrukce prsů po mastektomii za použití silikonové náhrady se dočkala premiéry v roce 1977? Stalo se tak čtrnáct let poté, co byly poprvé použity silikonové implantáty pro kosmetické zvětšení prsou.
…v 80. letech 20. století oběhl svět první snímek ženy s amputovaným prsem, který zveřejnila americká fotografka Helly Hammidová? Fotografie spisovatelky Deeny Metzgerové svým emočním nábojem šokovala natolik, že vyvolala vlnu zájmu o problematiku rakoviny prsu, ovlivnila postoj společnosti k rakovině prsu v USA, a později i v dalších zemích.
Prioritou je prevence
Samo vyšetřování vlastních prsů si žena provádí sama každý měsíc. Mnoha ženám zachrání prs a život, a mělo by se stát zcela běžné jako každodenní hygiena.
Čtěte také: Samovyšetření prsou
Mamografický screening u žen nad 45 let v intervalu dvou let byl zahájen 1. 9. 2002, Díky tomu zachytí lékaři téměř 80 procent zhoubných nádorů prsu včas.
Krevní testy na odhalení genu BRCA1 – neprovádějí se plošně, jen na základě anamnézy, ve které se prokázal výskyt rakoviny prsu či ovaria alespoň u dvou příbuzných prvního stupně
Preventivní podávání léků - riziko onemocnění karcinomem prsu lze snížit léky přibližně o 50 %. Profylaktická mastektomie - preventivní odoperování obou prsů kolem 30 let věku. V USA se k ní odhodlá přibližně polovina žen. Bylo zjištěno, že snižuje riziko onemocnění nádorem prsu až o 90 procent.
Osm z deseti nepravidelností prsu není rakovina
DUKTÁLNÍ KARCINOM IN SITU (DCIS) představuje rané stádium rakoviny prsu. Mimo hmatnou rezistenci se může projevit výtokem z bradavky.
LOBULÁRNÍ KARCINOM IN SITU (LCIS) bývá náhodným histologickým nálezem v biopsii, převážně u žen v premenopauze.
DUKTÁLNÍ KARCINOM tvoří až 85 % všech maligních nádorů prsu, jejíchž velikost kolísá od několika milimetrů po infiltraci celého prsu. Prognóza závisí na velikosti nádoru.
LOBULÁRNÍ KARCINOM tvoří 10 až 15 % všech invazivních karcinomů, s mírně zvýšenou frekvencí u uživatelek hormonální léčby.
MEDULÁRNÍ KARCINOM se vyskytuje častěji u žen ve věku 40 až 50 let. Prognosticky se řadí mezi nádory s dobrou prognózou.
MIKROPAPILÁRNÍ KARCINOM tvoří až 2 % všech karcinomů prsu, má velmi špatnou prognózu.
