Proč někteří lidé onemocní Parkinsonovou chorobou, to lékaři zatím přesně nevědí. Na vině je prý dědičnost, některé chemikálie – například pesticidy – a také nedostatek dopaminu. Nemoc, která se projeví hlavně třesem, je problémem až dvaceti tisíc lidí v republice. V poslední době se o ní mluví v souvislosti se známou herečkou Janou Hlaváčovou.
V České republice trpí touto závažnou chorobou asi 27 tisíc lidí. V současné době neexistuje žádná léčba, která by Parkinsonovu nemoc zcela vyléčila. S rozvojem moderních léků se však daří příznaky na mnoho let úspěšně potlačit či mírnit a prodlužovat tak kvalitu života pacientů. Součástí komplexní terapie pacientů s Parkinsonovou chorobou je kromě léků i soustavná rehabilitace.
Vznik a výskyt Parkinsonovy choroby
Parkinsonova choroba vzniká na základě degenerativního zániku neuronů v mozku a vede k nedostatku látky zvané dopamin. Průměrný věk vzniku Parkinsonovy choroby je kolem 60 let, s výskytem 1-2 případy na tisíc obyvatel. S věkem počet případů přibývá. Přibližně 10 % pacientů onemocní před 40. rokem věku. „Klinické příznaky jsou zpočátku nenápadné, např. kloubní bolesti, pocity svalové ztuhlosti apod. Motorické příznaky se objevují jako důsledek vyčerpání, až hladina dopaminu poklesne pod kritickou hranici 50 % i více,“ uvádí MUDr. Věra Najmonová, primářka neurologického oddělení Nemocnice Mělník.
Klinické příznaky Parkinsona
Mezi hlavní příznaky Parkinsonovy nemoci patří omezení pohybu, svalová tuhost a třes. Příznaky se zpravidla objevují nejprve na jedné polovině těla a postupně přecházejí i na druhou polovinu. Omezení rozsahu pohybu zpravidla na počátku onemocnění sužuje pacienta nejvíce. Jedná se o pohybové zpomalení, poruchu startu pohybu, kdy pacient není schopen tzv. „nastartovat chůzi“ – teprve po několika krůčcích je schopen pokračovat v normální chůzi. Třes se u pacientů vyskytuje, pokud jsou v klidu, při volném pohybu a ve spánku mizí. Horší se však stresem nebo únavou. „Tyto poruchy vedou k nestabilitě ve stoji a chůzi. Chůze je šouravá s drobnými kroky, zárazy a časté jsou
i pády pacientů. Kromě motorických příznaků bývají časté nemotorické příznaky, ke kterým patří vegetativní poruchy (např. šupinatá kůže v obličeji a vlasech, zácpa, záchvatovité pocení, sexuální poruchy a další),“ doplňuje MUDr. Věra Najmonová. Z psychických změn jsou nejčastější deprese, které vedou až k apatii. V pozdních stadiích choroby mohou nastat i poruchy vnímání, vedoucí až k demenci.
Léčba nemoci
Jelikož dosud není zatím známá příčina Parkinsonovy choroby, je hlavním těžištěm léčby substituce chybějícího dopaminu. Pomocí léků se tak daří u některých pacientů dlouhodobě a účinně potlačovat příznaky choroby, přestože Parkinsonovu nemoc nelze zatím zcela vyléčit. „U pacientů s těžkým průběhem onemocnění a resistencí na farmakologickou léčbu, je možný chirurgický zákrok. Jedná se o hlubokou mozkovou stimulaci, kdy je zavedena elektroda do příslušného jádra, která vysílá trvale nízkovoltážní kmity, které potlačují nežádoucí příznaky,“ dodává MUDr. Věra Najmonová.
Rehabilitace jako nedílná součást léčby
Farmakologická léčba sice zásadním způsobem ovlivňuje příznaky onemocnění, ale sama o sobě nevede k návratu ztracených pohybových funkcí. Pro pacienta jsou nedílnou součástí léčby režimová opatření, rehabilitace chůze a učení se znovu chodit. „Cílem je tvorba náhradních stereotypů a potlačení nežádoucích příznaků. V pozdních stadiích choroby je vhodný nácvik lokomoce (pohyb člověka v prostoru), zábrany pádů a obslužnosti sebe sama s vhodnými pomůckami. V tomto snažení nám velice pomáhají zkušení fyzioterapeuti a ergoterapeuti,“ doplňuje MUDr. Věra Najmonová.
Přečtěte si také
Chronické onemocnění ledvin - tichý zabiják
