Rakovina tlustého střeva: Jaké příznaky je třeba brát vážně?

Kolorektální karcinom (KRK)

KRK karcinom je multifaktoriální onemocnění, na kterém se podílejí genetické faktory spolu s vlivy zevního prostředí. V různých geografických oblastech jsou výrazné rozdíly ve výskytu, z čehož lze usuzovat, že zevní prostředí se významně podílí na vzniku tohoto onemocnění. Uvádí se, že dietní vlivy a faktory životního stylu se uplatňují ve vzniku KRK zhruba ze 70 – 80 %, což představuje zhruba 2,5 – 3x vyšší účast zevních (ovlivnitelných) faktorů v rozvoji KRK ve srovnání s jinými typy ZN. Na základě dnes identifikovaných rizikových faktorů lze KRK přiřadit k civilizačním onemocněním.

Rizikové faktory vzniku kolorektálního karcinomu

„Mezi rizikové faktory karcinomu střev patří vyšší věk. Téměř 90 % nádorů se zjišťuje u nemocných starších 50 let. Dalším rizikovým faktorem je přítomnost polypů, které jsou prokazovány až u ¼ vyšetřených ve věku nad 50 let. Jejich výskyt se zdvojnásobuje u osob starších 70 let,“ vysvětluje MUDr. Tomislav Švestka, CSc., ze IV. interní kliniky – kliniky gastroenterologie a hepatologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

V souvislosti s KRK se diskutuje vliv snížené fyzické aktivity a nadměrný energetický příjem spojený s obezitou a především s množstvím tukové tkáně v oblasti břicha. Diabetes mellitus 2. typu zvyšuje riziko KRK přibližně o 30 %, a pokud jsou diabetici léčeni inzulínem, tak se riziko rozvoje KRK zdvojnásobuje. Asociace obezity a diabetu 2. typu se vysvětluje zvýšenými hladinami inzulínu, které ovlivňují přirozený vznik a úmrtí buněk a tím hrají významnou roli v rozvoji střevního nádoru.

Na vznik KRK má vliv kouření tabáku, pravidelná konzumace většího množství alkoholu a zvýšený příjem červeného masa. Škodlivě působí maso a masné výrobky upravované při vysokých teplotách. Toxické látky mohou vznikat i při některých úpravách jídla jako pečení, smažení a grilování. Lidé by měli omezit příjem tuku a nasycených mastných kyselin. Zvýšený příjem tuku je spojován se zvýšenými nároky na syntézu žlučových kyselin, jejich větší množství ve střevě a degradace na sekundární žlučové kyseliny má potenciální kancerogenní účinek.

Jaké jsou příznaky rakoviny tlustého střeva?

Pro KRK je příznačné dlouhotrvající bezpříznakové období. Diagnóza KRK v tomto období je spojena s lepší prognózou. Následný vývoj KRK se klinicky projevuje v závislosti na lokalizaci a velikosti nádoru. Karcinom tlustého střeva může mít celou řadu příznaků. Mezi nejčastější z nich patří:

• změna pravidelnosti stolice;
• průjem nebo zácpa;
• přítomnost krve ve stolici (světlé nebo tmavé barvy);
• stolice odchází v úzkém proužku;
• zažívací potíže (nadýmání, pocit plnosti a/nebo křeče);
• častý, bolestivý odchod větrů;
• pocit nedokonalého vyprázdnění střeva;
• neúmyslná ztráta hmotnosti;
• zvýšená únavnost.

Pro nádory lokalizované v pravém tračníku jsou střevní symptomy minimální. V popředí jsou celkové obtíže charakterizované jako únava, malátnost, nevýkonnost, zpravidla doprovázené chudokrevností s nedostatkem železa v krvi, tato může být typickým, často však prvním a jediným, příznakem KRK lokalizovaným zejména v oblasti slepého střeva. Bolest bývá příznakem v pokročilejších stádiích nemoci. Po určitém časovém odstupu dochází k metastatickému postižení, nejčastěji do jater, plic a kostí.

Tyto příznaky mohou mít i jiné příčiny - například vřed v žaludku či dvanáctníku, zánět tračníku nebo hemeroidy. Lékař může určit jejich pravý původ, proto lidé, kteří mají podobné potíže, by měli vyhledat praktického lékaře nebo přímo odborníka na zažívací choroby (gastroenterologa).

Každý člověk s těmito problémy by měl vždy pro jistotu vyhledat lékaře. I když se může jednat o banalitu, vždy je lepší vše zkonzultovat s lékařem. Lépe zbytečně, než pozdě.

Tak jako u jiných nádorů, i zde platí, že včasný záchyt onemocnění výrazně zvyšuje šance na úplné vyléčení.

Čtěte také: Příznaky rakoviny, které bychom neměli podceňovat

Jak se stanoví diagnóza rakoviny tlustého střeva?

Lékař se nejprve podrobně ptá na pacientovu rodinnou a osobní anamnézu, pak provede celkové vyšetření, včetně vyšetření konečníku a laboratorní testy. Podle nálezu pak doporučí následující metody:

Rentgenové vyšetření tračníku a konečníku

Kontrastní látka s obsahem barya se do tlustého střeva vpraví formou nálevu a lékař může na rentgenových snímcích rozpoznat změny ve střevě jako je nádor (tumor) nebo jiná abnormalita. Ke zlepšení přehlednosti povrchu sliznice a rozlišení malých útvarů se provádí opatrné rozšíření střeva pomocí vzduchu. Tento postup se nazývá metoda dvojitého kontrastu.

Kolonoskopie

Vyšetření sliznice a vnitřních částí tlustého střeva se provádí pomocí endoskopického přístroje,  zvaného kolonoskop.

Nalezneme-li polyp nebo jiný podezřelý útvar, je možno odstranit jej celý nebo jeho část pomocí rektoskopu nebo kolonoskopu. Patolog odebranou tkáň vyšetří a pátrá po přítomnosti rakovinných buněk. Tento vyšetřovací postup se nazývá biopsie. Většina polypů je benigních, ale jen biopsie může definitivně rozhodnout.

Pokud zjistíme přítomnost zhoubného nádoru, je potřeba provést další diagnostické postupy, abychom zjistili rozsah onemocnění - to znamená eventuální přítomnost dalších ložisek nádoru v těle (tzv. staging). Na výsledcích vyšetření záleží rozhodnutí o léčebném postupu.

Stanovení rozsahu onemocnění zahrnuje rentgenové vyšetření hrudníku, ultrazvuk nebo CT vyšetření jater či plic, protože rakovina tlustého střeva se často šíří do těchto částí těla. Laboratorní vyšetření jsou přínosem v odhadu funkce jednotlivých orgánů. Z krve stanovujeme také nádorové markery (CEA, CA 19-9): jedná se o látky, které jsou vylučovány do oběhu nádorovou tkání, přitom pro jednotlivé druhy nádorů jsou typické určité typy markerů. Jejich hodnota může vypovídat o rozsahu choroby nebo o jejím šíření - nová aktivita nemoci se často projeví jejich vzestupem dříve, než zjistíme nějaké postižení jinými vyšetřovacími metodami (na hodnoty nádorových markerů se však nelze jednoznačně spoléhat, spíše doplňují ostatní vyšetřovací metody).

Čtěte také: Kolonoskopie: nejpodrobnější vyšetření střev

Léčba rakoviny tlustého střeva

Léčbu je nutno přizpůsobit každému pacientovi individuálně. Obecně závisí na velikosti a lokalizaci nádoru, stádiu onemocnění, celkovém stavu pacienta a přidružených chorobách, popřípadě na jiných faktorech.

Karcinom tlustého střeva je léčen chirurgicky, pomocí chemoterapie a/nebo radioterapie. U každého pacienta připadá v úvahu jedna nebo více uvedených léčebných metod.

Chirurgické řešení je nejběžnějším způsobem léčby rakoviny tračníku a konečníku. V některých případech představuje chirurgie jediný léčebný přístup. Druh operace závisí na umístění a velikosti nádoru.

Po odstranění části střeva s nádorem lze okraje tkáně sešít k sobě - vytvořit tzv. anastomózu. V některých případech to možné není a je nutno našít kolostomii, kterou stolice odchází z těla ven do speciálního sáčku. Kolostomie může být trvalá nebo dočasná.

Účelem dočasné kolostomie je umožnit dokonalé zhojení operovaného střeva. Později se provede druhá operace, během níž chirurg stomii uzavře a sešije zdravé konce trávicí trubice k sobě. Činnost střev se postupně upraví.
Trvalá kolostomie se nejčastěji používá v případě rakoviny konečníku, je nezbytná přibližně u 15 % pacientů.

Chemoterapie znamená použití speciálních léků, které ničí nádorové buňky, používají se buď jednotlivě nebo v kombinaci. Je možno ji aplikovat po operaci tumoru střeva, abychom zabránili šíření choroby do ostatních částí organismu. Tato léčba se nazývá doplňková nebo-li adjuvantní. Chemoterapii používáme také ke zmírnění příznaků nemoci, pokud nelze nádor úplně odstranit a ke kontrole jeho dalšího růstu. Léčbu je možno ve většině případů absolvovat ambulantně, jindy je nezbytná krátkodobá hospitalizace: závisí to zejména na druhu léčiva, způsobu podání a celkovém stavu pacienta.

Radioterapie je dalším léčebným přístupem. Ozáření tumoru paprsky s vysokou energií poškozuje nádorové buňky a zabraňuje jejich dalšímu růstu. Jedná se o místní nebo-li lokální léčbu (stejně jako v případě chirurgie), která ovlivňuje vlastní nádorové ložisko a nikoliv celý organismus.

Biologická léčba napomáhá vlastnímu obrannému systému organismu ničit nádorovou tkáň. V některých případech se kombinuje s chemoterapií, obvykle je podávaná v rámci klinických hodnocení.

Čtěte také: Chemoterapie bez vypadání vlasů? Ano, díky chlazení

V ČR ubylo nových pacientů s rakovinou tlustého střeva

V České republice v posledních letech ubylo nových pacientů s rakovinou tlustého střeva a konečníku a také úmrtí na tuto diagnózu.

Zatímco před několika lety bylo ročně 100 nových pacientů na 100.000 obyvatel a asi 60 pacientů zemřelo, loni bylo 80 nových pacientů na 100.000 obyvatel a kolem 30 úmrtí. Důvodem jsou screeningová vyšetření lidí starších 50 let, která mohou odhalit nemoc před vznikem nebo v počátku a tím zvětšit šanci na vyléčení. Novinářům to řekl místopředseda České gastroenterologické společnosti Ondřej Urban.

Česko s 10,5 milionu obyvateli mělo podle Urbana v minulosti nejvyšší úmrtnost na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Nyní je na pátém místě. Od roku 2000 začala preventivní screeningová vyšetření u lidí, kteří projevili zájem o vyšetření, přestože neměli žádné problémy. V roce 2014 začalo ze strany pojišťoven i adresné zvaní na vyšetření u lidí nad 50 let. V důsledku toho se počet nových případů a úmrtí postupně snížil. Vedle gastroenterologů se na tom podílejí i chirurgové a onkologové.

Podle Urbana se zatím nechala vyšetřit zhruba třetina lidí ve věkové kategorii nad 50 let a cílem je dosáhnout aspoň padesátiprocentní účasti.

Gastroenterologové nabízí možnost koloskopického vyšetření, tedy vyšetření střev pomocí endoskopického přístroje, který zavádějí do těla konečníkem. Pokud lékaři objeví ve střevech polypy neboli výrůstky, mohou je odstranit a tím na dobu až 20 let zamezit vzniku rakoviny, k níž by polypy mohly vést. Podle Urbana se doktoři snaží, aby kolonoskopie byla pro pacienta co nejméně nepříjemná. Využívají k tomu různé metody jako například napouštění vzduchem nebo oxidem uhličitým, u žen také anestezii.

Výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku je zhruba o třetinu vyšší u mužů než u žen. Preventivní vyšetření by měli aspoň jednou za život absolvovat všichni občané starší 50 let, uvedl Urban.

Prevence rakoviny tlustého střeva

• omezení příjmu alkoholu, nekouřit
• omezení tučné stravy, tučného masa, uzenin, smažených jídel, uzení a grilování na minimum
• zařazení více drůbeže a ryb do běžného jídelníčku
• zařazení hodně ovoce a zeleniny, především kvůli vláknině, vitaminům a stopovým prvkům
• omezení soli
• sportování a hlídání tělesné váhy

Velmi důležitou součástí prevence jsou preventivní prohlídky

Prvním krokem preventivní prohlídky je test stolice na přítomnost krve. Provádí se tak, že 3 po sobě jdoucí dny odeberete vzorek stolice asi velikosti přibližně hrášku a rozetřete jej do testovacího psaníčka. Nemáte-li žádné příznaky, doporučuje se provádět test mezi 50. a 54. rokem jednou ročně. Test rakoviny tlustého střeva získáte u svého praktického lékaře nebo gynekologa. Další možností jsou jednorázové testy ve tvaru tyčinky, které se zasouvají do stolice. Jestliže je zjištěna krev ve stolici, je potřeba doplnit preventivní prohlídku o vyšetření celého tlustého střeva po vyprázdnění - kolonoskopii. Jelikož však testy na určení krve ve stolici nejsou 100% spolehlivé, máte od 55 let možnost absolvovat kolonoskopii jako preventivní metodu 1x za 10 let nebo od téhož věku vyšetření stolice na okultní krvácení 1x za 2 roky.

Zdroj: www.mou.cz