Zvýšit zájem žen o prevenci a informace je cílem Světového dne onkogynekologických diagnóz World GO Day 2020, který v ČR společně zastřešují ONKO Unie, Nadační fond Hippokrates a Pacientská organizace Veronica.
„Proto, aby neumíralo 360 žen ročně a číslo rychle klesalo, musí prevence fungovat opravdu ze 360 stupňů. Nejde jen o intenzivní práci lékařů, ale také aktivitu samotných žen – nás všech bez rozdílu věku. Prevenci můžeme využít na maximum jedině, pokud necháme očkovat své děti i sebe a půjdeme každý rok na gynekologickou prohlídku. Vezměme si za příklad Austrálii, kde se důslednou prevencí a očkováním stává rakovina děložního čípku vzácným onemocněním. Máme tedy možnost společně tuto chorobu vymýtit,“ vyzývá ředitelka ONKO Unie Petra Adámková.
Příznaky rakoviny děložního čípku
POZOR – Raná stádia, která je možné léčit, probíhají nejčastěji zcela bez příznaků!
„Takzvané předrakovinové změny na děložním čípku vyvolané infekcí HPV většinou nemají žádné příznaky. Jde o změny, které může včas rozpoznat jedině gynekolog pomocí speciálních diagnostických metod,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., vedoucí lékař onkologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.
Příznaky nádoru na děložním čípku jsou velmi nespecifické (neurčité) a častěji značí méně závažný problém. Je však potřeba je nepodceňovat a vyhledat gynekologa, zvláště trvají-li delší dobu, nebo se opakují.
- Krvácení, špinění mimo menstruační fázi cyklu
- Krvácení po pohlavním styku
- Krvácení v přechodu (menopauze)
- Poševní výtok
- Bolest v pánvi, bolest zad
- Bolest při pohlavním styku
POKUD SE JEDNÁ O RAKOVINU DĚLOŽNÍHO ČÍPKU, HRAJE ČAS OBROVSKOU ROLI. S KAŽDÝM MĚSÍCEM I TÝDNEM NAVÍC JE LÉČBA STÁLE KOMPLIKOVANĚJŠÍ – A V POZDĚJŠÍCH STÁDIÍCH S VELMI MALOU ŠANCÍ NA UZDRAVENÍ.
Čtěte také: Varovné příznaky rakoviny děložního čípku
Udělejme si čas jeden den v roce na preventivní prohlídku
Mezi vyléčené pacientky s rakovinou děložního čípku patří někdejší televizní hlasatelka a moderátorka, paní Marie Retková (64), která také vyzývá ženy, aby vzaly odpovědnost za své zdraví do vlastních rukou:
„Nemoc se ozvala masivním krvácením ve dvě v noci, když jsme byli na chalupě. Na poslední preventivní prohlídce u gynekologa jsem přitom byla ani ne měsíc před touto příhodou, kdy mi byl proveden cytologický stěr z čípku. Nic se na něm ale neukázalo, protože nádor rostl hodně dozadu a při stěru se k němu lékař nedostal. Je tedy dobře, že je dostupná nová moderní metoda vyšetření, která není závislá na tom, jestli se gynekolog dostane při stěru až ke schovanému nádoru. Ale milé dámy – k čemu by metoda byla, pokud bychom nepřišly na každoroční preventivní prohlídku, aby nám mohl test být proveden? Choďte na prohlídky, vždyť je to jen jednou za rok.“
Ženy se vznikajícím nádorem však často žádné problémy nepociťují, protože raná stádia onemocnění probíhají bez příznaků. Přitom čím dříve jsou změny na děložním čípku odhaleny, tím je vyšší šance na vyléčení. Paní Sylvie Pavlová (45) nevnímala žádný diskomfort nebo bolest, přitom tři týdny po preventivní prohlídce u gynekologa dostala zprávu, že vyšetření stěru z děložního čípku nevyšlo dobře. Následovala takzvaná konizace čípku, tedy chirurgické odstranění podezřelé tkáně, u které pak histologie potvrdila přítomnost zhoubného nádoru. U paní Pavlové provedli lékaři radikální hysterektomii a díky včasnému nálezu nebylo potřeba ozařování ani chemoterapie.
„Dle lékařů byl nádor zhoubný, agresivní, ale malý a já děkuji Bohu, že se na to přišlo včas,“ uzavírá paní Pavlová, která je dnes vyléčená a čekají ji pouze pravidelné kontroly na onkogynekologii.
Pro včasný záchyt onemocnění funguje v ČR tzv. screening – státem organizovaný systém každoročních kontrol, plně hrazených ze zdravotního pojištění.
Jak funguje screening?
Jde o preventivní vyšetření žen probíhající během každoroční prevenitvní kontroly u gynekologa, kde se provádí:
- Kolposkopie, tzn. vyšetření děložního hrdla pohledem přes systém zvětšovacích skel (kolposkop).
- Cytologické vyšetření, tzn. pravidelný opakovaný stěr buněk z děložního hrdla a jejich vyšetření pod mikroskopem. V České republice jej provádí gynekolog pomocí gynekologických zrcadel a speciálního kartáčku k odběru buněk 1x ročně. Cytologické vyšetření však neodhalí všechny případy závažných přednádorových změn.
- HPV DNA testace, tzn. inovativní metoda, při níž se ve stěru buněk z hrdla děložního po speciálním zpracování v laboratoři zjistí přítomnost HPV infekce v těle ženy. Ženám věku 35 a 45 by měl být od roku 2021 prováděn tzv. HPV DNA test hrazený ze zdravotního pojištění. Ten s vysokou přesností odhalí infekci způsobenou virovým původcem onemocnění na děložním čípku.
- „Jde o metodu, která s vysokou přesností stanoví, zda je v těle ženy přítomná infekce rizikovým typem HPV. Ženy, u nichž tento test infekci odhalí, tak mohou být pečlivě sledovány, a případné změny ošetřeny v samotném zárodku. Naopak u žen, které dle testu infekcí netrpí, je méně než 1% riziko, že v následujících 10 letech onemocní rakovinou děložního čípku,“ vysvětluje profesor Sláma, rovněž odborný garant národní studie LIBUŠE, která již od roku 2017 ověřuje a potvrzuje účinnost HPV DNA testů.
Vhodně zvolená kombinace uvedených vyšetření zvyšuje citlivost záchytu rizikových pacientek s těžkými přednádorovými změnami.
Čtěte také: Cytologické vyšetření
Před HPV chrání pouze očkování, proočkovanost však klesá
Změny na děložním čípku, které vedou k rozvoji nádorů, způsobuje pohlavně přenosná infekce lidským papilomavirem (HPV). Jde o virus, který je v populaci velmi rozšířený – během svého života se s ním setká až 80 % z nás. Vyhnout se mu dá pouze doživotní sexuální abstinencí nebo monogamií obou partnerů, což je pro drtivou většinu lidí nereálné. Jak tedy zabránit tomu, aby HPV virus infikoval děložní čípek a rozvinul se až v nádor?
„Spolehlivou ochranou je jedině očkování proti HPV. Díky němu si imunitní systém vytvoří protilátky, které virus zlikvidují, když s ním tělo přijde do kontaktu. Nejlépe vakcína chrání při podání před začátkem sexuálního života, tedy před prvním možným kontaktem genitálií s virem, kdy je ochranná účinnost 90 %. Proto byl pro vakcinaci hrazenou z veřejného zdravotního pojištění stanoven věk 13 let. Na očkování proti HPV však není nikdy pozdě. U žen již sexuálně aktivních snižuje riziko nádoru děložního čípku o 50 %. Rakovina děložního čípku je tak díky tomu jediným nádorovým onemocněním, u kterého může každá žena díky vakcíně zvýšit o polovinu svoji šanci, že se jí vyhne. Aby však měla proočkovanost populace výrazný dopad na snížení výskytu onemocnění, musí dosahovat alespoň 80 %. V ČR to znamená, že je potřeba zvýšit počet očkovaných – jsme dle nejnovějších dat z ÚZIS na pouhých 60 % a číslo meziročně klesá, což je alarmující“ vysvětluje profesor Cibula.
Očkování je hrazeno ve 13 letech nejen dívkám, ale také chlapcům. Muži jsou totiž přenašeči a mohou nakazit neočkovanou partnerku, navíc může HPV u mužů i žen způsobit další nádorová onemocnění a genitální bradavice. Bezpečnost vakcíny je potvrzená bezpočtem klinických studií, rodiče by proto neměli podcenit ochranu zdraví svých dětí na základě nepodložených informací o vedlejších účincích. Je zcela zásadní, aby relevantní informace o vakcinaci mělo co nejvíce lidí, proto je důležité tuto jedinečnou možnost ochrany stále připomínat.
„Sama jsem prodělala zhoubné onemocnění děložního čípku včetně chemoterapie a ozařování. Vím tedy, jak je léčba náročná. Nejen fyzicky, ale také na psychiku, protože prostě nemusí zabrat, a to je obrovská nejistota. Pokud před ní mohou rodiče své děti ochránit, měli by to udělat. Jde o jedinou rakovinu, proti které existuje očkování,“ vysvětluje Denisa Laubrová, ředitelka Pacientské organizace Veronica, která podporuje pacientky s onkogynekologickými nádory a spolu s lékaři edukuje veřejnost o prevenci. „Ženy by také měly vědět, že rakovina děložního čípku vzniká v průměru za 15 let od HPV infekce. Ukončení sexuálního života tedy ještě neznamená, že už se nemůže nádor objevit. Obrací se na nás řada pacientek ve věku nad 50, ale i nad 60 či 70 let,“ doplňuje Laubrová.
Jak funguje očkování?
- Změny na děložním čípku, které vedou k rozvoji nádorů, způsobuje pohlavně přenosná infekce lidským papilomavirem (HPV). Kromě rakoviny děložního čípku může tento virus způsobovat také další nádory v genitální a anální oblasti, hrdle a ústech, nebo genitální bradavice, a to u obou pohlaví.
- Tento virus je velmi rozšířený a vyhnout se mu dá pouze doživotní sexuální abstinencí nebo monogamií obou partnerů, což je pro drtivou většinu lidí nereálné.
- Je tedy potřeba zabránit tomu, aby HPV virus infikoval děložní čípek a rozvinul se až v nádor.
- „Spolehlivou ochranou je jedině očkování proti HPV. Díky němu si imunitní systém vytvoří protilátky, které virus zlikvidují, když s ním tělo přijde do kontaktu,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF v Praze.
Čtěte také: Víte, proč očkovat vaše děti proti HPV?
Rakovina děložního čípku v číslech
- 800 žen si každoročně v ČR vyslechne diagnózu rakovina děložního čípku.
- Přibližně 360 žen za rok v ČR na toto onemocnění zemře.
- 80 % lidí se během svého života s infekcí HPV (původce rakoviny děložního čípku) setká, ale často ji zlikviduje vlastní, dobře fungující imunitní systém.
- Ve věku 13 let je možné dívky a chlapce očkovat proti HPV, až do dovršení 14 let věku. Tato bezpečná vakcína je hrazena ze zdravotního pojištění všem bez rozdílu.
- O celých 93 % se sníží riziko onemocnění díky očkování proti HPV u sexuálně naivních žen, tedy u těch, které ještě neměly pohlavní styk.
- O 40–50 % se sníží riziko onemocnění díky očkování proti HPV u žen, které již měly pohlavní styk.
- Proočkovanost populace musí dosahovat alespoň 80 %, aby se vyrázně snížil výskyt onemocnění.
- V ČR bohužel dosahuje jen 60 % a meziročně toto číslo klesá.
- Ve věkových kategoriích 35 a 45 let je nejvíce pacientek s rakovinou děložního čípku.
- Ženám ve věku 35 a 45 let by měl být od roku 2021 prováděn tzv. HPV DNA test hrazený ze zdravotního pojištění. Ten s vysokou přesností odhalí infekci způsobenou virovým původcem onemocnění na děložním čípku.
- Pouze 30 % žen ve věku na 55 let dochází na každoroční preventivní vyšetření u gynekologa a návštěvnost s rostoucím věkem prudce klesá.
- V průměru až za 15 let od infekce rizikovým typem HPV dochází k rozvoji přednádorových změn na děložním čípku. Proto by ani ženy po přechodu a ukončení sexuálního života neměly přestat chodit na kontroly. Např.: Má-li žena poslední sexuální styk v 55 letech a dojde při něm k přenosu HPV, může u níc dojít k rozvoji nádoru až v 70 letech.
- „Bohužel zejména u žen starších 60 let se v ČR nedaří onemocnění diagnostikovat ve stádiu, kdy je vyléčitelné,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF v Praze
Kde hledat podporu, pokud onemocním?
Pro podporu žen s onkogynekologickým onemocněním vznikla Pacientská organizace VERONICA.
Na stránkách www.pacientska-organizace.cz najdete příběhy žen bojujících s nemocí a získáte objektivní informace o preveni a léčbě od předních lékařů.
