Ptačí nebo lidská chřipka?

Vysoce nestabilní, nepředvídatelný ve svém chování, bez hostitele neschopný vlastní existence, to jsou charakteristiky chřipkového viru. Typ A může u lidí, kromě běžné chřipky, vyvolat i obávané a stále častěji zmiňované infekční onemocnění ptačí chřipku.

Chřipkové epidemie vznikali tři až čtyřikrát za století, v čase rozšíření zmutovaného viru. Pandemie Španělské chřipky zahubila desítky miliónů lidí bez rozdílu, žebráky i krále. Ochranné pytlíky s kafrem kolem krku nebyly účinné a předpověď, jak a kdy virus zmutuje, nemožná.

Hongkongská, španělská nebo ptačí – stále jenom chřipka aneb malé změny dělají velké věci

Virus je fascinující element. Ty hodnější jsou stabilní, neměnící svou genetickou informaci příliš překotně, což umožňuje vývin očkovací látky. Očkování poskytuje ochranu před onemocněním, které virus způsobuje. Jiné, mezi než patří viry chřipkové, nebo HIV, nemají mechanizmus, kterým by odstranili chyby v genetické informaci, vzniklé při jejich dělení.

Je otázkou, jestli jsou tak nedokonalé, že změny nepostřehnou, nebo tak mazané, že jimi unikají z dosahu imunitního systému hostitele. Genetická labilita totiž způsobuje neustálé malé změny ve vlastnostech viru, které mohou ale vyústit ve změny velké a nebezpečné.

Ptačí chřipku, ale před ní i Španělskou nebo Hongkongskou, způsobuje chřipkový virus typu A, kterého 15 známých podtypů může infikovat opeřence. Jejich přirozeným rezervoárem je divoce žijící ptactvo, které má vůči nim i nejvyšší odolnost. Ne všechny jsou na počátku nebezpečné. Lehčí forma onemocnění se u ptáků projevuje jenom například snížením počtu snesených vajec. Ale delší cirkulace tohoto „soft“ viru mezi ptáky může v důsledku jeho lability způsobit, že původně málo nebezpečný virus se mutací, změnou dědičné informace, změní ve smrtícího zabijáka a vyvolá vysoce nebezpečné infekční onemocnění – ptačí chřipku.

Postrach současnosti, podtyp H5N1, dokázal přeskočit bariéru živočišních druhů a přenést se ze svého původního hostitele – ptáka – na člověka. Otázka další mutace viru, kdy bude možná infekce mezi lidmi navzájem, už byla vyslovena. Neškodnými ale pro člověka nejsou ani další podtypy. Lehkou formu onemocnění ptačí chřipkou způsobili v Asijských krajinách i H7N7, nebo H9N2, vysoce patogenní viry pro ptáky.

Mixující paluba

Není lehké vysvětlit pomyslný skok z ptáka na člověka. Přece jenom je člověk vybaven jiným genetickým materiálem jako ptáci. Mixujícím organismem, kde došlo k mutaci viru ptačí chřipky je prase, které napadají viry jak ptačí, tak i savčí. Při jejich současném napadení vepříka, může dojít k výměně určitých úseků nukleové kyseliny, nositelky genetické informace. To dává základ vzniku nového podtypu chřipkového viru, zcela odlišného od obou mateřských.

Druhou mixující palubou, minimálně pro některé z 15 podtypů chřipkového viru typu A, jsou už i lidé samotní.

Lidská populace, která až doposud neměla žádný kontakt s novým podtypem, nemá ani žádnou imunitu. Odtud je jenom krůček k možné pandemii.

Co všechno virus vydrží

Tak jako ostatní viry způsobující respirační onemocnění, i virus ptačí chřipky si libuje v chladnějším počasí. Víc než měsíc přežívá při teplotě kolem bodu mrazu.

V kontaminovaném živočišním hnoji může bez jakýchkoliv potíží pobývat i několik měsíců. Pouhý jeden gram této biologické zbraně obsahuje dost viru na to, aby infikoval jeden milión ptáků.

Horší je to s teplem. Teplotu 22o C snese virus jenom pár dní a půlhodinka je víc než dost na jeho usmrcení ve vodě 60 stupňů teplé.

Šílenství chřipkové vakcíny

Tak jako viry mutují i chřipkové vakcíny procházejí každoročně modifikací. Každá léčba má své přínosy i rizika. U očkování je tato otázka ještě naléhavější, protože je zásahem do imunitního systému člověka.

Často se ptáte

Je vakcína proti běžné chřipce účinná proti ptačí chřipce?
Očkování proti běžné chřipce neochrání před ptačí chřipkou. Doporučeno je u starších a nemocných, dále u dětí s oslabenou imunitou, před cestováním do rizikových destinací. U nich, vzhledem k možnému chřipkovému zánětu plic a jiným komplikacím, přínos očkování převažuje nad rizikem.

Proč se doporučuje očkování proti chřipce?
Největší hrozbou současnosti je možná mutace viru ptačí chřipky H5N1, která by vedla k jeho šíření z člověka na člověka. Současná infekce běžným chřipkovým virem a virem ptačí chřipky H5N1 by poskytla téměř ideální podmínky k promíchání jejich genetické informace a mutaci, která by umožňovala mezilidský přenos. Očkování proti běžné chřipce tedy této situaci zabrání a funguje jako jakási kolektivní obrana.

Existuje vakcína proti ptačí chřipce?
Geneticky labilní viry jsou z pohledu vývinu účinné očkovací látky pohromou. Dřív, než se stihne vakcína odzkoušet, zda je bezpečná, virus si změní vlastnosti a identifikační znaky a vakcína je neúčinná. Hra na kočku a myš začíná.

Jak je proti ptačí chřipce chránit?

Chránit sebe znamená v prvním řade chránit ptáky. Nekuřecí podmínky pěstování kuřat a jejich transport na daleké vzdálenosti způsobili, že virus ptačí chřipky, který se poprvé objevil v menší epidemii v Itálii, na konci 19. století, postupně mutoval do dnešní podoby. Transport drůbeže na vzdálená místa umožnil šíření mutanta a z lokálního ohniště nákazy tak hrozí pandemie. Paradoxně jsou dnes ohroženy více ptáci žijící v přirozených podmínkách, ve výběhu, kteří se mohou dostat do kontaktu s divokým ptactvem.

Otužování, dostatek vitamínů a ohleduplnost při jakémkoliv infekčním onemocnění k lidem kolem nás jsou v našich podmínkách účinnou zbraní. Na území Čech se totiž doposud nevyskytl ani ten jemnější podtyp viru ptačí chřipky a tažné ptactvo by v případe nákazy nepřežilo vzdálenost, kterou musí přeletět. Pravděpodobnost nákazy mraženou drůbeží je minimální a kohoutí zápasy nebo šamanské obětování černých kuřat takřka vyloučené.

Antivirové léky na prevenci a léčbu konkrétně ptačí chřipky neexistují. Ty, co jsou dostupné na trhu, nefungují specielně na viry ptačí chřipky. Jsou to nespecifická antivirotika, které mohou zmírnit příznaky běžné chřipky i ptačí chřipky. I ony mají ale své nežádoucí účinky a jsou drahé.

Projevy ptačí chřipky aneb jak se liší od běžné chřipky

Stejně jako běžná chřipka, i ptačí chřipka začíná praobyčejnou bolestí v krku, horečkou, nebo kašlem. Problémem je, že zatímco ta běžná u lidí s normálně fungujícím imunitním systémem ustoupí po několika dnech, ptačí i u dospělých v plné síle vede k virovému zánětu plic a syndromu těžké dechové nedostatečnosti. Neléčená může končit smrtelně i v málo rizikové populaci, o oslabených ani nemluvě.

Něco málo na závěr

Nepodléhejte panice! Obléhání lékáren za účelem získat Tamiflu je nesmysl. Na zvážení je i očkování proti chřipce, které se stále víc odůvodňuje z finančních důvodů a snížení pracovní neschopnosti. Je dobré mít na paměti, že každá vakcína musí mít pro člověka větší přínos ve smyslu ochrany, než riziko.

Rozumná prevence, dostatek spánku, otužování a pobyt na čerstvém vzduchu je rozhodně přirozenější a neméně účinný způsob prevence proti respiračním onemocněním obecně.

Pandemie ptačí chřipky rozhodně ve světě hrozbou je, ale stejně tak i mnohá jiná onemocnění. Opomíná se, že Česká republika je na prvním místě ve výskytu rakoviny tlustého střeva a navzdory tomu spotřeba uzenin roste. Nikdo neobléhá obchod, když právě došel zelený salát.

Ještě drobná rada

I když jsou divoké kachny a labutě skutečně nádherné, je lepší se na ně jenom dívat.