Psychologové se shodují: Změnit jídelníček nás i našich dětí může být těžší, než se zdá.

Kondici rodiny a svých dětí často jako matky ovlivňujeme výběrem stravy. A pokud se snažíme změnit vytvořené  návyky, může nastat podle psychologů problém!

 „Změnit jídelníček není jen tak a většině z nás to alespoň co se týče trvalé změny a jídelních návyků rozhodně nepůjde snadno.  Je velmi pravděpodobné, že to nedáme na tzv. ‚první dobrou‘,“ upozorňuje psycholožka Marta Boučková.

Přitom se poslední dobou setkáváme se snahou změnit stravovací návyky celé rodiny velmi často. Nasnadě je především problém se současným nezdravým životním stylem, kterému děti snadno podléhají. Nemají potom dostatek pohybu, tvoří si stravovací návyky v nezdravých fast foodech a jejich jídelníček tvoří z větší části nevhodné potraviny. Rodiče se většinou snaží zachránit obezitu dítěte na poslední chvíli.

„Nadváhou a  obezitou trpí přibližně každý šestý chlapec a osmá dívka v pubertálním věku. Snaha rodičů dělat něco s váhou svých dětí není vůbec ojedinělá. Dítě zkrátka bez pomoci svých rodičů nezhubne a rodiče si to uvědomují. My se v rámci školní výchovy snažíme rodičům nabídnout programy, které jim v jejich snaze můžou pomoci,“ uvádí Jitka Literová, která stojí za projektem Česko se hýbe ve školách plných zdraví.

Podle psychologů jde od dětství ruku v ruce pocit bezpečí s jistotou v sebe samotného. Jídelní zvyky a stravovací návyky patří k páteřním rituálům rodinného života.

„Jídlo a pití je základní životní potřebou a její uspokojení a zajištění pokládá stavební kámen bezpečí, že budeme mít dostatek sil zvládnout svůj život a zůstat naživu. Když vím, že budu mít co jíst a přesně co a kdy to bude, můžu být klidný,“ vysvětluje Boučková.

Problém nastává právě v momentě, kdy tyto životní jistoty narušíme. Jakákoliv změna jistoty totiž přináší riziko zmiňovaného pocitu bezpečí. Takové zneklidnění je podle odborníků velmi dobře pozorovatelné.

„U dětí ho vidíte v jejich rozladěné náladě, ztrátě zájmu o cokoli jiného než je jídlo, může se objevit pasivita, zvýšená únava, plačtivost i vztek. Někteří muži převádění do dietního režimu připomínají velmi záhy neklidné hladové lvy v kleci. Naproti tomu ženy se většinou snaží být statečnější a své zneklidnění doprovázené nervozitou skrývat. Ženy svůj hlad a nespokojenost nepřiznávají, ale jistou dávku nepříjemnosti v jejich chování okolí může přece jen zaznamenat,“ uzavírá psycholožka.

 TIP: Zajímáte se o to, co vaše dítě konzumuje ve své školní jídelně? Nedostatek kvantity i kvality konzumace zeleniny dětí ve školních jídelnách jde ruku v ruce se zdravím a tělesnou pohodou vašeho dítěte. Projekt Škola plná zdraví se zasazuje o to, aby vaše děti  konzumovaly vyvážený poměr zeleniny a kvalitních potravin.

Jsme potěšeni, že se nám podařilo do projektu Školy plné zdraví za necelé tři roky zapojit 1060 školních jídelen, kterým není lhostejné zdraví jejich žáků,“ říká organizátorka projektu Eva Šťovíčková. Ptejte se i vy v mateřské a základní škole, kam chodí vaše děti, jestli dbají na výživu a nenapomáhají tak nadváze, obezitě a nezdravým stravovacím návykům vašich nejmenších.

Důležitým faktorem pro tělesnou a psychickou pohodu dětí je také dostatečný pohyb, který jde ruku v ruce s vyváženou stravou. Chcete, aby se vaše dítě hýbalo zábavně, přirozenou cestou a navíc v rámci školní výchovy? Zapojte ho do projektu “Česko se hýbe ve školách plných zdraví“. Ten se rozšiřuje po základních školách v České republice a těší se u dětí velké oblibě. „Tři čtvrtiny českých dětí nedosahují na doporučených 60 minut pohybové aktivity denně.  Proto vznikl projekt ‚Česko se hýbe ve školách plných zdraví‘, který zábavnou formou přivádí děti na základních školách k pravidelnému pohybu,“ prozrazuje hlavní koordinátorka projektu Jitka Literová.

Přečtěte si také

Osm tipů na zdravou svačinu

Máme přesolené děti, hrozí jim obezita

Nedostatek zeleniny v dětské stravě znamená větší riziko nemocí v dospělosti

Poraďte se s našimi předními odborníky v online poradně.

Napište nám do diskuse nebo na [email protected].