Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
A zase ti sportovci. Už se to stalo někomu u televize?
Hypertrofická kardiomyopatie je onemocnění, které se projevuje zesílením části srdce, kvůli kterému se zmenší srdeční komory. Velmi často jej doprovází i nepravidelná srdeční činnost. „Nejčastějším místem zesílení je mezikomorová přepážka, navíc asi u dvou třetin pacientů dochází vlivem tohoto zesílení a dalších faktorů k omezení výtoku krve z levé komory a do aorty a posléze do celého těla. To vede k těžké poruše funkce srdce s vážnými důsledky, mezi které patří srdeční selhání nebo závažné poruchy srdečního rytmu. Asi desetina těchto pacientů je rovněž ohrožena náhlou smrtí,“ popisuje přednosta Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Motol prof. MUDr. Josef Veselka, CSc.
Proč srdce začne růst
Příčinou zbytnění srdce je geneticky podmíněné nesprávné složení bílkovin tvořících srdeční tkáň. Ta není plně výkonná a dostatečně nefunguje. Organismus se snaží o nápravu a snaží se vytvořit víc tkáně, aby tím vykompenzoval její horší kvalitu. „Nejčastějším obdobím, kdy dochází ke zbytnění srdeční tkáně, je období růstu - puberta. Tehdy dochází k případné manifestaci onemocnění, ale je také největší riziko vzniku náhlé smrti. Bohužel asi u poloviny pacientů je náhlá smrt jejím prvním příznakem postižení. Proto se musíme soustředit na vyhledávání této nemoci především v rodinách již postižených pacientů,“ podotýká kardiolog.
Nemoc se může poprvé projevit až náhlou zástavou srdce, která bohužel nezřídka končí smrtí.
Za smrt může srdeční zástava
Komplikací, které zbytnění způsobuje je mnoho, nejvážnější z nich je porucha srdečního rytmu (arytmie) vedoucí k zástavě srdeční činnosti. „Nejčastější poruchou srdečního rytmu je fibrilace síní, při které nedochází k pravidelnému plnohodnotnému stahování srdečních síní, ale pouze k jakému nepravidelnému míhání. V důsledku toho se přeruší pravidelný srdeční rytmus a nastupuje dušnost. Kromě toho nedostatečné vyprazdňování srdečních síní může mít za následek vznik krevních sraženin zejména v levé síni, které pokud se následně vyplaví do krevního oběhu, mohou způsobit ucpání některé tepny a tím další komplikace s tím spojené,“ vysvětluje přednosta Josef Veselka.
Nejvážnější poruchou srdečního rytmu je však tzv. komorová tachykardie, při které dochází k nesprávnému šíření elektrických vzruchů v srdeční tkáni. To má za následek přerušení pravidelnosti srdečního rytmu a zástavu krevního oběhu. „To jsou právě případy náhlé smrti na hřišti, kdy fotbalista běží a najednou padne k zemi. Pokud dojde k zástavě oběhu, nedochází k okysličování organismu, na snížené množství kyslíku jako první reaguje mozek a člověk upadá do bezvědomí. Pokud v tomto okamžiku nedojde k rychlému nastartování srdeční činnosti, například masáží srdce nebo pomocí defibrilátoru, člověk umírá,“ vysvětluje lékař.
Pomůže malé množství alkoholu do srdce
Diagnostika hypertrofické kardiomyopatie je obtížná a při běžných vyšetřeních velmi často uniká pozornosti lékařů. V zásadě ale platí, že pokud EKG prokáže nějaké změna na srdci, je dobré, aby člověk podstoupil ECHO – tedy ultrazvukové vyšetření srdce - které může nemoc odhalit. V případě potřeby je možné vyšetření doplnit o další diagnostické metody.
Je-li prokázána nemoc, měl by člověk navštěvovat odborného lékaře, který zváží další léčebný postup.
„Možným řešením problému je tzv. alkoholová ablaci. Při tomto zákroku je pacientovi do srdce přes tělní cévy zaveden katetr, pomocí něhož je do vytipované části srdce vstříknut 99 procentní alkohol, který zbytnělou srdeční tkáň zničí a ta se následně zjizví, podobně jako je tomu při infarktu. Tím krev má zase možnost dál proudit do organismu, a potíže pacienta pominou,“ dodává profesor Josef Veselka.
Za vše můžou geny
- Hypertrofická kardiomyopatie, je nejčastější dědičné kardiovaskulární onemocnění a jeho výskyt v populaci se odhaduje na 1:500. To znamená, že v České republice je asi 20 tisíc lidí s touto chorobou.
- V současné době je popsáno asi 1000 nejčastějších genetických mutací, které mohou zbytnění srdce způsobit. V praxi to znamená, že asi u 60 procent typů hypertrofické kardiomyopatie je možné odhalit nositele těchto genů speciálním laboratorním vyšetřením z krve, dalších 40 procent však zůstává nepoznáno. „Pravděpodobnost, že člověk zdědí po rodiči s hypertrofickou kardiomyopatií zmutovaný gen je padesáti procentní. Pokud se tak stane, člověk se stává nosičem této genetické mutace a tím u něj vzniká vysoké riziko rozvoje nemoci.
- Kromě genetické zátěže je vznik nemoci ovlivněn patrně i vlivy vnějšího prostředí,“ vysvětluje přednost Josef Veselka.
Přidat nový komentář