Každá maminka velice brzy po porodu pochopí, že nejdůležitější partie dětského tělíčka jsou bříško a zadeček. Je-li o ně náležitě postaráno, miminko nepláče a lze je kdykoli bez protestů odložit do postýlky. Pokud se péče o bříško nebo zadeček nedaří, miminko řve a není k utišení celé hodiny.
Naše malé miminko je krásné a hodné, ze všech miminek nejhodnější, ale jednu vadu přeci jen má. V noci nespí. Abych byla přesná, spí, ale několikrát za noc se budí, takže, zásady nezásady, končí nad ránem v naší posteli. První tři měsíce byla na vině novorozenecká kolika, jež se protáhla bezmála na čtyři měsíce. Dění v dětských střívkách se stalo noční můrou naší domácnosti, když jsme tři a půl měsíce po deváté večer na sebe mluvili pouze znakovou řečí, protože přes miminkovský řev nebylo rozumět vlastnímu slovu. Pak jsme prožili čtrnáct relativně klidných nocí, kdy jsme si bláhově mysleli, že už je po všem.
Nebylo, začaly růst zoubky a těch je, přátelé, celkem dvacet. Potíž je v tom, že příčinu problémů lze jen těžko určit. Zuby vidět nejsou a dítě se zpravidla nechová tak, jak uvádí příručka. Hlavně, zoubky rostou zásadně dříve, nebo později, než je uvedeno v knize Naše dítě (Státní zdravotnické nakladatelství, 1963). Kniha, kterou jsem již dlouho necitovala, kategoricky popírá, že by se zoubky objevily již před šestým měsícem, a že by to mělo být provázeno něčím jiným, než radostným smíchem dítěte. V kapitolce "Zapomeňte na nemoci k zoubkům" se doslova píše: "Správně vedené dítě, vhodně živené, nemá zpravidla nemoci k zoubkům. Zoubkování přichází právě tehdy, kdy zavádíme změny ve výživě a začínáme přikrmovat. Tím vším se dítě dostane trochu z rovnováhy, dokud si na novosti nezvykne, a proto snad občas některé jeví nepokoj i mrzutost a pláče."
Vzhledem k tomu, že dítěti bylo teprve měsíců pět, a protože jsme nepochybovali, že je správně vedeno -- a navíc nebylo dosud přikrmováno, nespojovali jsme si nové noční pláče s růstem zoubků. Je sice pravda, že chlapec nadmíru slinil, ale jak jsme se dočetli tamtéž: "slinění neznamená, že se dítěti prořezávají zuby, se zuby to nemá nic společného, pravděpodobnou příčinou je, že se nenaučilo zavírat ústa." Když se objevila teplota, domnívali jsme se, že na vině je očkování, když se vrátil zoufalý neutišitelný pláč, mysleli jsme, že se mu snad uskřinula kýla, a když slintal jako o závod, zaměřili jsme svoji výchovu na zavírání úst.
Jaké bylo naše překvapení, když jsme v den pětiměsíčních narozenin objevili v dásničce malou bílou tečku. A nedá mi to, abych nenapsala: to já jsem to byla, já jsem ten zoubek objevila, žádný tatínek, babička, starší syn, sousedka, jejich pes a nebo plyšový medvěd. Já maminka jsem si mohla vychutnat radost z tohoto objevu. Škoda, že jsme netušili, že se zoubek dere na svět. Speciální kousátka, která se dají zchladit v lednici, aby pak poskytovala studenou úlevu naběhlým dásničkám, zůstala zcela nevyužita. Jediné, v čem jsme se s knížkou shodli, bylo, že prvním zoubkem bývá zpravidla dolní řezák. Hned za týden se objevil druhý dolní řezák a tak máme plněno. Další akce zoubky by měla proběhnout mezi osmým až desátým měsícem. Už se těšíme na horní řezáky, jen doufám, že to zase neprošvihneme.
Inzerce
Přidat nový komentář