Roztroušená sklerosa mozkomíšní je neurologické onemocnění, které postihuje obvykle mladé lidi mezi 20. a 40. rokem věku, 2x více ženy než muže. Četnost výskytu je v ČR asi 35 případů na 100.000 obyvatel.
Roztroušená skleróza je onemocněním s nepřeberným množstvím příznaků. Projevuje se podle toho, v které části mozku či míchy se utvoří zánět. Obecně tak platí, že na celém světě neexistují dva lidé, kteří by měly stejné příznaky, a to, jak nemoc člověka ovlivní, je velice individuální. Nicméně prognóza tohoto onemocnění do značné míry závisí na včasné diagnóze a léčbě, a proto pokud máte jeden, nebo dokonce více z uvedených příznaků, nečekejte a navštivte co nejdříve lékaře.
Poruchy zraku
Častým prvním příznakem roztroušené sklerózy bývá zánět zrakového nervu. Ten se projevuje rozmazaným viděním, výpadkem části zorného pole, poruchou barevného vidění, ale i kompletní ztrátou zraku. Dále může být doprovázen bolestí oka při jeho pohybu nebo při zatlačení na oko. Tyto potíže mohou vzniknout náhle nebo se rozvíjet delší dobu.
Čtěte také: Zánět očního nervu (Oční neuritida)
Poruchy citlivosti
Dalším signálem jsou poruchy citlivosti. Ty se objevují většinou ve smyslu nepříjemných citlivostních vjemů jako je pálení, brnění, mravenčení, změna citlivosti pro teplo a chlad, někdy snížená citlivost. Objevují se často na polovině těla nebo také symetricky na nohou, trupu, někdy jen na prstech rukou či nohou. Jinou poruchou vznikající na tomto podkladě je třeba neschopnost rozpoznat bez pomoci zraku předmět, který uchopíme do ruky, třeba ten, který je v kapse.
Poruchy hybnosti
Mohou postihnout kteroukoliv končetinu (končetiny) a být různé tíže od mírné neobratnosti po úplnou ztrátu volního pohybu. Pacient může mít pocit neobratnosti ruky, slabosti, rychlé unavitelnosti, zakopávání, může si být vědom zhoršení ve fyzickém výkonu. Zároveň může pacient vnímat zvýšené úsilí, které musí vynakládat na ohýbání končetiny. Tomuto jevu se říká spasticita a často vadí pacientům více než mírná porucha hybnosti. Spasticita se může projevit až nepříjemnými křečemi, zvláště v noci.
Poruchy mozkových nervů
Jsou postižena centra hlavových nervů nebo probíhající nervové dráhy. Podle toho, která oblast je postižena, se liší projevy. Mohou se objevovat závratě, nejistota při chůzi, dvojité vidění, spontánní záškuby očí – tzv. nystagmus, ochrnutí lícního nervu, obličejové bolesti, ev. zhoršená řeč či polykání.
Porucha rovnováhy
Postižení mozečku vede k poruchám koordinace chůze, která pak dělá dojem chůze po požití alkoholu, vrávorání, nejistá chůze, špatné odměřování pohybů, třes rukou, zhoršení výslovnosti.
Poruchy močení
Jsou většinou spojeny s jinými projevy RS a jsou velmi časté (má je až 90% pacientů). Porucha vyprazdňování může být ve smyslu častého či silného nutkání na močení nebo naopak nemožnost úplného vyprázdnění močového měchýře, kdy moč v měchýři zůstává. Pacienti tak mohou trpět nechtěným únikem moči (inkontinencí), ev. častými močovými infekcemi. Problémy se stolicí se v rámci RS také vyskytují – buď sklon k zácpě, ale i inkontinence stolice. U mužů je častá porucha erekce.
Čtěte také: Problémy s močením má většina pacientů s roztroušenou sklerózou
Chování a paměť
Mohou být změněny velmi diskrétně. Může se objevit porucha soustředění, mírná zapomnětlivost, zhoršená schopnost řešit úkoly běžného denního života, menší část pacientů může vyvinout projevy demence. K psychickým projevům RS patří často deprese – ta ale sama o sobě není příznakem RS.
Únava
Dlouhodobá nevysvětlitelná únava a slabost se často vyskytují v prvních fázích onemocnění. Únava limituje pacienty v práci, při studiu i při běžných denních činnostech. Často se objevuje náhle a trvá týdny, než dojde ke zlepšení. Postihuje až 80 % lidí s roztroušenou sklerózou.
V některých případech je vývoj nemoci pomalejší a přechod do další fáze trvá řadu let. V jiných případech má však nemoc rychlý spád a může vyústit v invaliditu.
„Roztroušenou sklerózou ročně onemocní asi 700–800 lidí, proto říkáme, že denně se tuto diagnózu dozví dva až tři mladí lidé,“ přibližuje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS.
„Potvrdit nebo vyloučit, zda člověk trpí roztroušenou sklerózou, v dnešní době není složité. Náročné je ale na nemoc vůbec pomyslet, proto potřebujeme hodně osvěty mezi praktickými lékaři a praktickými neurology, aby pacienty posílali zavčas na odborná vyšetření, která nemoc odhalí,“ říká prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Léčba roztroušené sklerózy
Léčbu roztroušené sklerózy dělíme na léčbu akutní (léčbu ataky), léčbu dlouhodobou (užívanou i v době klidu) a léčbu symptomatickou (zaměřenou cíleně na konkrétní obtíže). Zejména dlouhodobá terapie roztroušené sklerózy podléhá od 20. století prudkému vývoji. Neustále se objevují nové léky, tzv. chorobu modifikující (DMD), označované také jako „biologická léčba“, které obraz nemoci významně mění. V současnosti jsou k dispozici DMD jak pro primárně progresivní formu roztroušené sklerózy, tak i pro ostatní formy nemoci.
Všichni pacienti musí dostat kvalitní péči
Pokud člověk onemocní roztroušenou sklerózou, nemělo by záležet na tom, zda žije v Chebu, Kolíně nebo ve Frýdku Místku. Stejnou péči by měl dostat ve všech centrech v celé České republice. Díky Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS), který sleduje, jak jsou pacienti ve všech 15 vysoce specializovaných pracovištích léčeni, se daří přístup k nemocným sladit. Cílem neurologů je zajistit kvalitní péči bez ohledu na to, kde pacienti žijí – kvůli tomu také sepsali jasná pravidla.
Člověk s RS nepotřebuje litovat, člověk s RS potřebuje být správně informován, potřebuje mít rychlý přístup k moderní léčbě a potřebuje pomoc při vytváření rovných podmínek, které mu umožní vyrovnat případný handicap způsobený nemocí.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.
