Proč někteří lidé onemocní Parkinsonovou chorobou, to lékaři zatím přesně nevědí. Na vině je prý dědičnost, některé chemikálie – například pesticidy – a také nedostatek dopaminu. Nemoc, která se projeví hlavně třesem, je problémem až dvaceti tisíc lidí v republice. V poslední době se o ní mluví v souvislosti se známou herečkou Janou Hlaváčovou.
Parkinsonova nemoc (PN) je progresivní neurologické onemocnění k němuž dochází v důsledku zániku nervových buněk v mozku. Jedná se o druhou nejčastější degenerativní chorobu centrálního nervového systému. Průměrný věk propuknutí nemoci je přibližně 60 let. Obvykle k němu dochází u lidí starších 50 let, nicméně se může objevit i u mladších dospělých osob mezi 30. a 50. rokem (vzácněji u mladších).
Čtěte také: Parkinsonova choroba si nevybírá
První příznaky vypadají celkem nenápadně a řada lidí si jich ani nemusí všimnout. Patří sem zvýšená únava, pocit ztuhlosti v končetinách a zádech, křeče, častá zácpa a problém se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být i klidový třes rukou a zhoršení čichu a chuti. Navíc u každého jedince mohou být příznaky nemoci zcela odlišné. Mohou se měnit ze dne na den, z hodiny na hodinu, dokonce i z minuty na minutu.
Co způsobuje Parkinsonovu chorobu
Naše pohyby jsou řízeny nervovými buňkami v mozku. Pro zahájení pohybu si buňky posílají mezi sebou zprávy, které pak předávají dále do zbytku těla – pomocí nervových přenašečů (neurotransmiterů). Parkinsonova nemoc narušuje tuto komunikaci a zabraňuje správnému přenosu informace z mozku ke svalům, což vede k potížím při řízení pohybu. Informace se nepodaří předat správně kvůli nedostatku dopaminu, což je jeden z neurotransmiterů podílejících se na řízení pohybu. U lidí s Parkinsonovou chorobou 70–80% buněk, které produkují dopamin, zdegenerovalo a přestalo fungovat. Dopamin vzniká především v malé oblasti středního mozku, v jádru zvaném černá substance (substantia nigra). V případě nedostatku dopaminu nervové buňky nefungují správně a nejsou schopny přenést informace o plánovaném pohybu z mozku, a to vede k příznakům Parkinsonovy choroby. Dopamin je sice hlavní postižený neurotransmiter, ale mohou nastat abnormality i u dalších neurotransmiterů. Tím se vysvětluje, proč jednoduché nahrazení dopaminu nemusí vést k odstranění všech obtíží. Abnormality jiných neurotransmiterů vysvětlují řadu nemotorických symptomů, které se u Parkinsonovy choroby vyskytují. Zatím není jasné, proč se buňky produkující dopamin ztrácejí. Obecně se předpokládá, že je to způsobeno více faktory. Mezi možné příčiny vzniku PN, na které se soustředí současný výzkum, patří stárnutí, genetické a enviromentálními faktory a virové infekce. Stále však není jasné, proč se u některých lidí PN rozvine a u jiných ne.
Příznaky Parkinsonovy choroby
Parkinsonova nemoc se často pojí s pohybovými obtížemi, které označujeme jako „motorické příznaky“. Čtyřmi hlavními motorickými syndromy jsou klidový třes, strnulost, bradykineze (celkové zpomalení pohybu) a nestabilita postoje. Další obvyklé známky parkinsonizmu zahrnují ohnutá záda a ztuhnutí (motorické bloky). Nemoc se diagnostikuje klinickým posouzením přítomností kombinace čtyř uvedených hlavních příznaků. Je však také spojena se symptomy, které přímo nesouvisí s pohybem. Označují se jako nemotorické příznaky. Parkinsonova nemoc může zasáhnout do mnoha stránek každodenního života a může mít dalekosáhlý vliv na kvalitu života. Tato choroba život mění, ale není životu nebezpečná.
Motorické příznaky
Hlavní pohybové příznaky jsou:
Třes
Je nejznámějším příznakem Parkinsonovy nemoci, přesto není zaznamenán u všech pacientů.
Je popisován jako „klidový“ třes. To znamená, že jde o třes, který se projeví, když je končetina v klidu a zlepšuje se při provádění nějaké činnosti. Zpočátku může být třes pozorován na jedné končetině a s postupem času postihuje obě strany. Často postihuje horní a dolní končetiny křížem. Třes může postihnout i oblast jazyka, rtů a krku. Může se zhoršovat rozrušením, strachem, stresem, ale i radostí a očekáváním. Ve spánku třes mizí. Ne každý třes je však příznakem Parkinsonovy nemoci – často je jako PN chybně diagnostikován takzvaný esenciální třes, což je onemocnění, které se neprojevuje klidovým třesem, nýbrž třesem objevujícím se při vykonávání nějaké činnosti.
Svalová ztuhlost
Svalová ztuhlost je vlastně odpor svalů, který je vyvíjen, když se chceme pohybovat. Zpočátku může být svalová ztuhlost pozorována na jedné polovině těla, jak nemoc postupuje, rozšíří se na obě strany. Svalovou ztuhlost krku a ramen se může vyskytovat i v raných stádiích nemoci. Lidé mohou mít problémy při vstávání ze židle, přetáčením se v posteli nebo s jemnými pohyby prstů. Také se může projevit po delším setrvání ve stejné poloze.
Zpomalenost
Tento příznak se projevuje obtížemi při zahájení pohybu, což vede ke zhoršení jemné motoriky, jako například zapínání knoflíků u halenky či košile, zavazování tkaničky nebo krájení jídla. Typické je zmenšování písma při psaní a zpomalování.
Poruchy rovnováhy
S postupující Parkinsonovou chorobou se zhoršuje i rovnováha a držení těla, což vede k pádům. Postava je ohnutá nebo shrbená. Dochází k neschopnosti se rozejít, pokračovat v započatém pohybu, k přešlapování na místě, až kroky připomínají cupitání.
Nemotorické příznaky
Některé nemotorické příznaky se mohou vyvinout o mnoho let dříve, než se projeví motorické příznaky a diagnostikuje se Parkinsonova nemoc. Narušení čichu se prokázalo až u 90% lidí postižených Parkinsonovou nemocí a jedná se o jeden z nejranějších a nejčastějších nemotorických příznaků. Ve druhém stadiu nemoc postupuje do nižších jader mozkového kmene, zprostředkující nemotorické symptomy, jako je regulace spánku, deprese a kognitivní funkce, bolest, zácpa a centrální kontrola mimovolních funkcí. Ve třetí a čtvrté fázi se začínají projevovat typické klinické motorické symptomy (třes, ztuhlost a pomalé pohyby) a je zasažena černá substance a další hluboko uložená jádra středního a předního mozku.
Vzhledem k rostoucí průměrné délce života bude přístup k nemotorickým symptomům stále důležitější. Proto je třeba, aby léčba Parkinsonovy nemoci zahrnovala jejich časné rozpoznání a posouzení. Komplexu nemotorických příznaků si zdravotnický personál často nevšimne. Lidé nehovoří o celé řadě nemotorických příznaků – zejména o slintání, potížích s polykáním, sexuálních problémech a bolestech – možná z ostychu nebo proto, že neví o jejich souvislosti s Parkinsonovou nemocí.
Dopaminergní terapie je již dlouho základním kamenem léčby motorických symptomů Parkinsonovy nemoci, nicméně může urychlit rozvoj nemotorických příznaků.
Bolest
Bolest se může projevit převážně na končetinách jako trnutí a mravenčení. Svalové křeče zejména u dolních končetin mohou být časté a mohou být
provázeny značnými bolestmi.
Bolest a nepříjemné pocity mají u nemocných PN obvykle jednu z pěti příčin:
- špatné držení těla,
- nervová či kořenová bolest, často spojená s artritidou zad či krku,
- svalové křeče,
- setrvalé kroucení či držení svalové skupiny nebo části těla,
- extrémní neklid a vzácný bolestivý syndrom, vycházející z mozku.
Deprese
Patří k velmi rozšířené psychické poruše. Deprese se mohou projevit jako beznaděj, úzkost a podceňování se, celková skleslost, nadměrná únava, porucha spánku a porucha příjmu potravy.
Vede ke ztrátě motivace, kdy nemocný nemá chuť celý den nic dělat. Tato porucha může být reakcí na nemoc nebo také důsledkem biochemických změn v mozku. Příznaky se rozvíjí plíživě.
Únava a nedostatek energie
Fyzická únava a psychické vyčerpání jsou u Parkinsonovy choroby velmi časté a mohou být jedním z prvních příznaků, které se objeví. Únava může být způsobena jedním nebo více faktory – léky, přemírou úsilí na potlačení symptomů, neklidným spánkem nebo depresemi. Únava se ale může rozvinout i v důsledku chemických změn v mozku, které jsou touto chorobou způsobeny. Je důležité zjistit příčinu únavy. Například když je únava spojena s depresí, pak by se deprese měla léčit. Pokud je způsobena poruchami spánku, pak by měly být vyšetřeny a správně léčeny spánkové návyky. Únava způsobená přímo Parkinsonovou chorobou může být v některých případech léčena léky.
Zácpa
Je častým příznakem, který může být ovlivněn PN nebo některými antiparkinsoniky, které mohou tento problém způsobovat.
Obtíže s močením
Normální reflex močení může být u nemocných narušen, obtíže se obvykle umocňují v noci. Objevuje se zvýšená frekvence a naléhavost močení, může být narušena funkce vyprazdňování. Dochází k pomočení, protože nemocný nestihne včas dojít na WC. Rovněž během dne mají nemocní problémy s inkontinencí.
Pocení
Tyto poruchy stejně jako poruchy střevní, močového měchýře a poruchy regulace krevního tlaku, vycházejí z postižení části nervové soustavy, která řídí tyto automatické funkce.Více bývá postižena horní část těla.
Problémy se zrakem
Parkinsonova nemoc často způsobuje různé vizuální problémy. Mnoho lidí vidí dvojitě či rozmazaně. To je do značné míry způsobeno nedostatkem dopaminu v bazální ganglii postihujícím oční svaly. Vizuální halucinace se v důsledku předávkování dopaminergními léky často objevují v pozdějších fázích nemoci. Odpovídající dávkování a včasná úprava léčby mohou přispět k minimalizaci těchto vizuálních problémů. Pokud dochází ke snížené frekvenci mrkání a oči jsou důsledkem toho suché nebo zarudlé, může lékař předepsat tzv. umělé slzy (methylcelulozové oční kapky).
Seberoická dermatitida
Z důvodu zvýšeného vylučování tukových látek, zejména v oblasti čela a kštice, se kůže stává mastnou a zarudlou, svědivou a loupající se.
Zhoršený čich a chuť
V současné době se identifikují jako velmi rané projevy PN. Způsobuje je poškození nervových buněk v části mozku, které kontrolují čich.
Další příznaky
Velmi časté jsou komunikační potíže. U mnoha lidí s PN je postižena řeč, mimika, řeč těla a rukopis. Mimika a řeč těla jsou důležitými komunikačními nástroji, které odhalují druhým naše emoce a pomáhají tak při komunikaci s ostatními. Protože změna výrazu obličeje je zpomalena a omezena a řeč těla postižena, bývají lidé s Parkinsonovou chorobou často nepochopeni. Někteří říkají, že nedokáží správně vyjádřit to, co cítí uvnitř.
Mikrografie
Mikrografie je porucha písma typická pro Parkinsonovu chorobu. Je charakterizována postupným zmenšováním písmen, nápadným zhoršením čitelnosti rukopisu a také zhušťování textu. Další změny rukopisu mohou být způsobeny v důsledku chvění, pomalých pohybů nebo ztuhlosti.
Spánkové poruchy
- Nadměrná spavost v denních hodinách (ospalost)
- Nespavost
- Porucha ve fázi REM a poruchy pohybu při spánku v jiných fázích
- Neklid v nohou a periodické pohyby končetinami
- Poruchy dýchání ve spánku
- Živé sny
Zpomalené myšlení
Vzhledem k tomu, že Parkinsonova nemoc postihuje více oblastí mozku, mohou někteří lidé pocítit – kromě běžných pohybových příznaků – také změny v myšlení a paměti. V počátcích Parkinsonovy choroby jsou potíže s koncentrací, schopnosti logicky uvažovat a s paměti, mírné. Často si jich ani postižený člověk nevšimne. Může být také postižena schopnost plánovat složité úkoly nebo vykonávat několik úkolů najednou. Tato postižení se spolu s dalšími příznaky většinou postupně zhoršují. Na poruchy myšlení (jako například zmatenost nebo halucinace) mohou mít vliv také léky. Jakékoliv změny psychického stavu by měly být co nejdříve oznámeny lékaři, aby se zjistila jejich příčina.
Řeč a mimika
Komunikace mezi lidmi je důležitou součástí každodenního života. Pomáhá nám k navazování vztahů jak v rámci rodiny, tak i mimo domov. Tento typ komunikace zahrnuje mnoho aspektů – slova, řeč těla a způsob řeči. U lidí s Parkinsonovou chorobou jsou svalové pohyby pomalé nebo neúplné, což může vyústit v to, že se na tváři objevuje méně výrazů než u zdravých lidí. Komunikace se pak stává obtížnější a může být nesprávně pochopena jako zlost, nezájem nebo nedostatek porozumění. Změny funkčnosti svalů na obličeji a krku mohou také ovlivnit hlas. Hlasový projev je tichý, chraplavý, uspěchaný nebo váhavý.
Sexuální poruchy
S postupem Parkinsonovy choroby mohou lidé pociťovat významné sexuální poruchy. Za zhoršením sexuálních funkcí stojí mnoho fyziologických i psychologických faktorů. Sexuální zájem a aktivita jsou sníženy jak u mužů, tak i u žen. Muži mají zpravidla problémy s erekcí. U žen jsou potíže především při dosahováni orgasmu. Motorické příznaky (strnulost, třes a poruchy hybnosti), změny nálady (deprese), léky na Parkinsonovu chorobu, ale i psychosociální změny (zaměstnání, sexuální role) mohou přispět k rozvoji sexuálních potíží. Jak potíže s erekcí, tak hypersexualita vyvolaná léčbou, mohou způsobit značnou úzkost postižené osobě i jejímu partnerovi. Lidé často kvůli stydlivosti svoji hypersexualitu nekonzultují s lékařem, i když by měli.
Porucha kontroly impulzů
Člověk není schopen zhodnotit vhodnost či nevhodnost svých činů nebo slov a přizpůsobit tomu svoje jednání.
- Rozmontovávání věcí bez účelu, neustála tvorba „pro tvorbu“, neúměrné sběratelství atd.
- Kompulzivní nakupování – porucha chování, pro kterou je typické přemíra nakupování čehokoliv.
- Patologické hráčství – porucha chování, projevuje se hraním, sázením o peníze všeho druhu.
- Kompulzivní přejídání – porucha chování, kdy se nemocný přejídá, aniž by měl pocit hladu.
Jak se Parkinsonova choroba léčí
I když se léčba neustále zlepšuje, vědci dosud nebyli schopni najít způsob, jak předcházet nebo vyléčit Parkinsonovu chorobu. Ale příznaky mohou být účinně potlačovány – často použitím kombinace léků, konvenčních terapií (např. fyzioterapie, ergoterapie či logopedie), dalších postupů (kam mezi jinými patří aromaterapie, reflexologie, jóga a AI-Ohi) a chirurgických zákroků, jako je hluboká mozková stimulace (DBS). Parkinsonova nemoc působí na každého jinak, a tak neexistuje jednotná optimální léčba. Proto jsou nezbytné pravidelné návštěvy u lékaře a úprava léčby tak, jak se mění příznaky nemoci.
Čtěte také: Parkinsonova choroba - pohyb a fyzická zátěž pomáhají zpomalit rozvoj nemoci
