Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Vnitřní krvácení: člověk krvácí většinou do dutiny břišní a zvenku není na pacientovi vidět žádné poranění. Pacient může takto i vykrvácet. U vnitřního krvácení je jedinou pomocí protišoková poloha, v nemocnici je poté krvácení zastaveno na operačním sále. Pacienta položte na zem a zvedněte mu nohy do výšky 30 - 40 cm, nohy mu podložte např. židlí nebo mu je držte. Pokud máte podezření na poranění břicha, nohy zvedněte pokrčené. Postiženého přikryjte a nepodávejte mu ústy žádné tekutiny a žádné prášky na zmírnění bolesti. Volejte 155.
Zevní krvácení: nezáleží na tom, zda je krvácení tepenné nebo žilné – v každém případě je nutné krvácení zastavit. Na krvácející ránu přiložte tlakový obvaz. Jestliže krev po obvázání prosakuje, přidejte další vrstvu. Je-li zdroj krvácení na končetině, zvedněte ji, aby rána byla nad úrovní srdce, snížíte tím průtok krve v ráně a tím i krvácení. Většina krvácení se zvládne použitím tlakových obvazů. Škrtidlo se používá pouze ve výjimečných případech, kdy ani po přiložení 3 vrstev tlakového obvazu krvácení neustává. Lze použít pouze na končetině, končetina pak musí být bledá, bez hmatného tepu za místem přiložení škrtidla. Zaznamenejte čas přiložení škrtidla, protože končetina může být zaškrcená nejdéle hodinu; škrtidlo nepovolujte a znovu nepřikládejte.
Možná by bylo dobré se podívat podrobněji na zásady první pomoci. Najdete je i v tomto článku.