Zasažení bleskem jako typ poranění elektrickým proudem je odlišné od úrazu běžným elektrickým proudem. Může být přímý, nebo zprostředkovaný přes jiné vodiče, déšť, vlhkou půdu atd.
Problém zvaný pseudoartróza - pakloub
„Pro správné zhojení kosti je důležité znehybnění zraněné části, aby měla zlomenina dostatečný klid na vytvoření vazivového svalku mezi kosterními úlomky. Ten se postupně mění v chrupavčitý svalek, kostní hmotu až v pevnou kost. Celkový úspěch hojení dále závisí na cévním zásobení a výživě kostí. V případě, že je zlomená část nedostatečně fixována nebo je příliš zatěžována, vzniká pakloub. Postižená část končetiny bolí, může být i oteklá a zarudlá,“ popsala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Nezhojí-li se fixovaná zlomenina při běžných léčebných postupech do šesti až osmi týdnů, obvykle bývá příčinou právě vznik pakloubu, který lze odhalit při ultrazvukovém či rentgenovém vyšetření.
„Tzv. pseudoartróza – pakloub, patří k nejčastějším problémům. Vzniká tak, že úlomky kostí nesrostou, ale zůstávají volně pohyblivé. V místě zlomeniny se vytvoří vazivová výplň obalená vazivovým pouzdrem s tekutinou uvnitř. Pakloub může být velmi pohyblivý, takový nesnese žádnou zátěž. Může ale také vzniknout pevný pakloub, který je možné zatěžovat, a bolest se objeví až po delší době,“ upozornila Iva Bílková.
Moderní fyzioterapie nabízí neinvazivní metody léčby
Konzervativním řešením léčby komplikovaných zlomenin, zánětů a nekróz kostí je stále ve většině případů chirurgický zákrok. Moderní fyzioterapie však nabízí nové neinvazivní metody léčby, které propojují manuální techniky s aplikací rázové vlny a lymfodrenáže.
„Statisticky je úspěšnost léčby rázovou vlnou jak ve světě, tak u nás na klinice kolem 90 procent. Při ošetření nehojících se zlomenin, léčbě zánětu kostí nebo při vzniku pakloubu po komplikované fraktuře se aplikace rázové vlny velmi osvědčila. Podle studií i našich praktických zkušeností dochází už po dvou týdnech terapie s fokusovanou rázovou vlnou ke zvýšené novotvorbě kosti. Rázová vlna urychluje dynamiku kostního metabolismu a navíc napomáhá novotvorbě cév, díky čemuž mohou rychleji růst a specifikovat se kostní buňky, ze kterých vzniká již zmíněný kostní svalek a pevná kost,“ vysvětlila fyzioterapeutka.
Čím dřív, tím líp
Terapie pomocí fokusované rázové vlny je možná bezprostředně po úrazu, ještě před nasazením sádry anebo až po jejím sundání v případě pokračujících potíží. U zlomenin fixovaných místo sádry pevnou ortézou lze po jejím sejmutí aplikovat rázovou vlnu i během léčby, stejně jako při komplikovaných zlomeninách s externí fixací.
„Aplikace rázové vlny na postižené místo co nejdříve po zranění zabrání následnému otoku a urychlí hojení měkkých tkání. Pacienti se pak obvykle vrací do běžného života brzy po sejmutí fixace, bez potřeby delší rekonvalescence. Málokdo však zamíří hned po úrazu na fyzioterapii, lidé se spíš drží zažitého kolečka chirurgie-ortopedie-rehabilitace, proto častěji ošetřujeme pacienty až po odejmutí sádry, kdy už je končetina oteklá s velmi omezeným rozsahem zafixovaných kloubů a vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci. V těchto případech pomáhá aplikace rázové vlny urychlit hojení vzniklého otoku, zmírňuje bolestivost a zkracuje dobu poúrazové rekonvalescence z několika měsíců na pár týdnů,“ poukázala Iva Bílková.
Při zhoršeném hojení zlomeniny, kdy i po fixaci sádrou a jejím sundání přetrvává otok a limitující bolest, je manuální fyzioterapie v kombinaci s aplikací fokusované rázové vlny vhodná zhruba jednou týdně.
„Jde o rychlý neinvazivní zákrok, který je minimálně stejně účinnou alternativou k tradičním chirurgickým řešením. Aplikace rázové vlny obvykle trvá méně než 30 minut. Pro zvýšený efekt terapie na jejím konci aplikujeme lymfotape, který pomáhá vstřebávat modřinu a lymfatický otok. Výhodou terapie rázovou vlnou je především to, že není časově náročná, pacienta nijak výrazně neomezuje, zkracuje dobu léčení a její efekt je dlouhodobý,“ shrnula Iva Bílková.
Zdroj: www.FYZIOklinika.cz
