ASTMA je onemocnění, které bylo popisováno již ve středověku jako choroba nedostatkem dechu, nemoc se stíženým dechem. Dnes víme, že astma je onemocnění dýchacích cest, založené na podkladě chronického zánětu průdušek, který je spojen s projevy zvýšené citlivosti a zvýšené reaktivity průdušek a s projevy zúžení dýchacích cest ...
ASTMA je onemocnění, které bylo popisováno již ve středověku jako choroba nedostatkem dechu, nemoc se stíženým dechem. Dnes víme, že astma je onemocnění dýchacích cest, založené na podkladě chronického zánětu průdušek, který je spojen s projevy zvýšené citlivosti a zvýšené reaktivity průdušek a s projevy zúžení dýchacích cest. Zúžení dýchacích cest, jmenovitě průdušek je způsobeno stahem hladkých svalů ve stěně průdušek, zvýšenou tvorbou hlenu a otokem sliznic dýchacích cest. Výsledná dušnost se může projevit náhle vzniklým záchvatem dušnosti nebo opakovaně se projevujícím stíženým dýcháním. Astmatické příznaky provází velmi dráždivý kašel, většinou noční nebo kašel vznikající po zátěži, při stresových situacích. Kašel může i stavy dušnosti nahrazovat.
Příčinou těchto stavů může být alergie, spouštěcím činitelem může být virová infekce, tělesná zátěž, psychický stres, vdechování studeného suchého vzduchu, škodliviny v ovzduší.
Na astma musíme myslet:
- při výskytu astmatu nebo jiných alergických chorob v rodině
- při opakovaném déletrvajícím, zvláště nočním kašli
- při projevech "hvízdavého" dýchání, které se objevuje bez průvodní horečky a může být vyvoláno např. tělesnou zátěží (platí i pro nejmenší děti)
- při současně probíhající alergické rýmě
- při pocitech tíže na hrudníku
Astma vzniká v kterémkoliv věkovém období. Polovina případů dětského astmatu vzniká již v průběhu prvních pěti let života.
Diagnózu astmatu potvrdíme:
- zhodnocením průběhu a zhodnocením příznaků
- ověřením snížené průchodnosti dýchacích cest (obstrukce)
- buď vyšetřením plicní funkce v laboratoři, nebo vyšetřením jednoduchým výdechoměrem, nebo podáním úlevového léku, který uvolňuje průdušky a sledováním reakce pacienta
- průkazem zvýšené reakcitivity průdušek (provokací během inhalací dráždivé látka - histaminu)
Antiastmatické léky dělíme na:
1. léky úlevové, které uvolňují průchodnost průdušek
- používají se jen podle potřeby při akutních obtížích
- absolutní přednost má inhalační podání ve formě aerosolů
- výhodné je podání za pomoci inhalačních nástavců
Jsou to léky krátkoúčinné.
2. léky pro udržovací, dlouhodobou léčbu, léky preventivní s protizánětlivým účinkem
- inhalační kortikosteroidy
- inhalační nesteroidní látky (tzv. kromony)
- antileukotrieny
Tato skupina léků se podává dlouhodobě, pravidelně a jejím cílem je hojení chronického zánětu.
Hojení chronického zánětu je rozhodující pro osud astmatika. Podání protizánětlivé léčby zajišťuje, aby nevznikaly trvalé nevratné změny v dýchacích cestách.
Zásadním problémem je odstranit nedůvěru k použití inhalačních kortikosteroidů. V odpovídajících dávkách při inhalačním podání mají vysoký stupeň bezpečnosti a vysokou účinnost. V případě, že by bylo třeba dávky kortikosteroidů zvyšovat je možno použít kombinaci s léky, označovanými "jako steroidy šetřící".
Prevence rozvoje astmatu spočívá v úpravě domácího prostředí, v úpravě životního stylu, do níž patří zejména NEKUŘÁCTVÍ.
Antiastmatické léky nejsou volně prodejné a o jejich volbě i volbě inhalačního systému má rozhodnout lékař (praktický lékař ve spolupráce se specialistou).
Přidat nový komentář