Ibišek je statná vytrvalá bylina vysoká až 1,5 m, celá je šedě plstnatá. Lodyha je přímá, velmi málo větvená.
(Althaea officinalis L.)
Příprava čaje
1 čajovou lžičku sušené drogy (řezaného kořene, listů nebo květů) dáme do šálku a zalijeme vařící vodou.
Užívaná část
|
Květ (Flos althaeae) |
|
List (Folium althaeae) |
|
Kvetoucí nať (Herba althaeae) |
|
Kořen (Radix althaeae) |
Sběr a sušení
Nejhodnotnější je na podzim sbíraný kořen (říjen a listopad), tehdy obsahuje nejvíce slizu. Vykopaný kořen je nutné nasucho očistit kartáčem. Voda by vyluhovala sliz. Kořeny se rozkrojí na polovinu a suší se při teplotě do 50 st.C, nejlépe navlečené na provázku. Není nutné je loupat. Správně usušené kořeny jsou bělavé, kořeny sušené při teplotě vyšší jsou nažloutlé. Květ je nutné sbírat těsně před rozvitím (10-11 hodina ranní). List se sbírá těsně před květem kolem osmé hodiny ranní. Nesmí být napaden rzí slézovou, která tvoří na listech tmavé skvrny.
Jak vypadá
Ibišek je statná vytrvalá bylina vysoká až 1,5 m, celá je šedě plstnatá. Lodyha je přímá, velmi málo větvená. Listy jsou plstnaté, poměrně tlusté, 3-5 laločné. V prvním roce nekvete, v dalších letech v úžlabí listů vyrůstají červené květy. Kvete od června do začátku září.
Kde se rostlina vyskytuje
Roste v teplých krajích zejména na Balkáně, v Maďarsku, Belgii, Francii a teplých místech na Slovensku. U nás je chráněn, pro farmaceutické účely je pěstován na Břeclavsku a Hodonínsku.
Co droga obsahuje
Hlavní účinnou látkou je sliz, tvořící až 35 % obsahových látek, dále škrob, sacharózu (dává kořeni nasládlou chuť), flavonoidy, silice a další.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Sliz vytváří na zanícené sliznici ochranou vrstvu.
Dříve: Byl používán již řeckými lékaři k léčbě řady chorob, zejména dýchacích cest. Císař Karel Veliký jej zahrnul do soupisu léčivých rostlin, které musely být pěstovány v klášterních zahradách. Patřil tedy mezi nejdůležitější léčivé rostliny té doby.
Dnes:používá se jak vnitřně, nejčastěji ve formě čaje (nálevu), tak zevně,
Vnitřně: Používají se velmi často k ulehčení odkašlávání při onemocněních průdušek a plic, ale také při zánětech močových cest a při průjmu.
Droga je většinou součástí čajových směsí. Nejčastěji ho doprovází divizna, černý bez, sléz, podběl, jitrocel a lékořice. Pokud použijeme drogu samotnou, dosáhneme projímavého účinku.
V Americe je oblíben proskurníkový sirup (proskurníkový kořen, med, pomerančová šťáva). Velmi lahodně chutná a účinkuje proti kašli a angíně.
Zevně: Ke kloktání při zánětech dutiny ústní a mandlí. Příznivě působí na poleptané, popálené a nehojící se rány.
Pozn: Droga je většinou součástí čajových směsí. Nejčastěji ho doprovází divizna, černý bez, sléz, podběl, jitrocel a lékořice. Obsahové látky proskurníku nemají žádné vedlejší účinky, proto se proskurník používá velmi často v pediatrii.
Foto: http://rostliny.prirodou.cz
Přidat nový komentář