Zánětlivá revmatická onemocnění jako jsou revmatoidní artritida (RA), psoriatická atritida (PsA), ankylozující spondylitida (AS, Bechtěrevova nemoc) či autoimunní onemocnění psoriáza (PS) se vyskytují i u lidí v mladším a středním věku. Kromě toho, že nesmírně zatěžují nemocného a jeho blízké, jsou nemalým břemenem i pro sociálně-ekonomický systém státu. U zánětlivých revmatických onemocnění či psoriázy hraje čas v prognóze pacienta rozhodující roli. Pokud je doba od určení diagnózy k nasazení účinné léčby příliš dlouhá, u pacienta dochází k nevratnému poškození jeho pohybového aparátu a v mnoha případech i vnitřních orgánů. Právě včasná využitelnost vhodné účinné léčby je cesta, jak zpomalit či zcela zastavit a zvrátit agresivitu onemocnění.
V České republice se revmatoidní artritida vyskytuje u 0,8 % populace, psoriatická artritida u 0,2 %, ankylozující spondylitida u 0,6 % a psoriáza u 2 % populace. „U revmatoidní artritidy by bylo vhodné využít biologickou léčbu asi u 2000 pacientů. Ve skutečnosti ji dostane asi 1000 pacientů,“ říká Prof. Karel Pavelka, předseda České revmatologické společnosti. Především z důvodu vysoké finanční náročnosti je předepisování biologické léčby v České republice přísně regulováno a léčba je tak pro mnoho pacientů nedostupná. Odborné lékařské společnosti zpracovaly kritéria podávání biologických léků a ty jsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Pacienti, kteří již biologickou léčbu užívají, jsou evidování v tzv. registru pacientů zvaném ATTRA.
Revmatická a dermatologická onemocnění v ČR
Revmatická onemocnění, mezi která patří revmatoidní artritida (RA), ankylozující spondylitida (AS), psoriatická artritida (PsA) a onemocnění psoriáza (PS) jsou závažné bolestivé zdravotní stavy, které nemocného omezují v jeho pohyblivosti, mohou vést k poškození vnitřních orgánů a omezovat jejich funkci. Na rozdíl od jiných chorob pohybového aparátu (artróza) vedou RA, AS, PsA a PS ve většině případů k pracovní neschopnosti a nezřídka končí trvalou invaliditou. Značná část pacientů je též prakticky postupně vyřazena z aktivního společenského života. Tato onemocnění jsou tak velkou zátěží nejenom pro nemocného, ale zatěžují významně také sociálně-ekonomický systém státu a to především z důvodu vysokých nákladů na dávky sociálního zabezpečení a dalších negativních ekonomických jevů spojených s dlouhodobou pracovní neschopností.
Počátečním příznakům revmatických chorob nebývá často připisována velká pozornost a diagnóza bývá stanovena až ve stádiu, kdy je pohybový aparát nebo i dalších orgány již nenávratně poškozené. Psoriáza se může na první pohled podobat jiným, méně závažným kožním nemocem a pacienti musí často čelit názorům, že jejich nemoc je jen drobnou nepříjemností. Ve skutečnosti může mít psoriáza na postižené osoby velký fyzický a emoční dopad. Kromě toho má souvislost s PsA i jiným ohrožením zdraví.
Vzhledem k tomu, že příčina těchto onemocnění nebyla dosud plně objasněna, neumí současná medicína tyto choroby zcela vyléčit. Cílem současné léčby je proto onemocnění omezit, zpomalit jeho postup a zmírnit příznaky. U většiny nemocných se v počátku podávají léky tlumící zánět, jež u některých pacientů dlouhodobě zmírní potíže i postup dalšího poškození chrupavky a kostí. V případě pacientů, u nichž se léčba nedaří, postupuje choroba dále a příznaky nemoci se prohlubují.
Průlomem v terapii RA, AS, PsA a PS je tzv. biologická léčba, která se v 90. letech dostala i k prvním českým pacientům. Biologické léky jsou schopné nejen zmírnit, ale zcela přerušit patologický proces a potlačit nebo zastavit nepříznivou imunitní reakci, takže při pečlivém dodržování pokynů k léčbě jsou bezpečnou a velmi účinnou terapií. Jelikož se však jedná o protilátky vyráběné genovým inženýrstvím (odtud název „biologické“), je konečná cena samotného léku značně vysoká (v průměru 30-35 tisíc Kč za měsíc).
Především z důvodu vysoké finanční náročnosti je systém předepisování biologické léčby v České republice přísně regulován a léčba je tak pro mnoho pacientů (přibližně 100 tisíc nemocných v ČR) nedostupná. Odborné lékařské společnosti zpracovaly kritéria podávání biologických léků a ty jsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Pacienti, kteří již užívají biologickou léčbu při revmatických onemocněních, jsou evidování v tzv. registru pacientů ATTRA. V letošním roce (2008) je za uplynulých 9 měsíců v ČR léčeno zhruba 2000 pacientů (s RA 966, AS 512, PsA 153 a PS 380). Ze srovnání provedeného v roce 2007 vyplývá, že zatímco např. v USA dostane ročně biologickou léčbu 30 až 40 procent pacientů a v západní Evropě kolem 15 až 20 procent, v České republice je to přibližně 1 procento nemocných.
Nasazení biologické léčby je sice provázeno vysokými přímými náklady pro poskytovatele zdravotní péče, podaří-li se však zkrátit dobu od určení správné diagnózy do zahájení nejúčinnější léčby, snižují se z dlouhodobého hlediska další přímé i nepřímé výdaje na operace, hospitalizace, lázeňskou rehabilitaci, ale i na sociální a nemocenské dávky, podporu v nezaměstnanosti či předčasný (invalidní) důchod. Pacient v produktivním věku se tak může po úspěšné léčbě vrátit zpět do zaměstnání, čímž lze v konečném důsledku docílit návratnosti vynaložených nákladů na léčbu.
Zdroj:
* The PRevention Of Work Disability (PROWD) study
Effect of Early Use of the anti-Tumor Necrosis Factor Adalimumab on the Prevention of Job Loss in Patients with Early Rheumatoid Arthritis, Arthritis&Rheumatism, Vol.59, No.10, October 15, 2008, pp 1467-1474.
Přidat nový komentář