Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Obezita se na počátku 21. století stala globální epidemií. Přehled International Obesity Task Force - který sledoval výskyt tohoto onemocnění ve vybraných evropských státech - prokázal významný nárůst prevalence, a to u obou pohlaví a ve všech věkových skupinách.
Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc., ředitel pražského Endokrinologického ústavu a místopředseda České obezitologické společnosti JEP se domnívá, že tento problém je v současnosti velmi aktuální také v zemích střední a východní Evropy. S nadváhou a obezitou prudce narůstá riziko celé řady závažných onemocnění (především metabolických, kardiovaskulárních a pohybových).
Velmi důležité je nejen množství, ale také rozložení tuku v lidském těle, přičemž mnohem závažnější je tzv. centrální typ obezity. Doc. Hainer upozorňuje na negativní vliv techniky, která nás připravuje o přirozený pohyb: „Kdybychom místo používání mobilních telefonů a dálkových ovladačů každý den ušli 400 metrů, za jeden rok urazíme vzdálenost 146 km. Při přepočtu na kilokalorie bychom odbourali 0,4 až 0,8 kg tukové tkáně.“ Nejdůležitějším onemocněním, které má přímou souvislost s obezitou, a jehož výskyt hrozivě narůstá i v České republice, je diabetes mellitus II. typu. Bylo propočteno, že bude-li tento trend pokračovat, jeho výskyt v dospělé populaci celosvětově vzroste o 122 procent, ze 135 miliónů v roce 1995 na 300 miliónů v roce 2025.
Prim. MUDr. Petr Sucharda, CSc. ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, sekretář České obezitologické společnosti ČLS JEP, se zamýšlí nad možnostmi terapie obezity. V posledních asi 150 letech se podle něj zásadně změnil životní styl a stravovací návyky, a prohloubil se rozpor mezi biologickou povahou energetického metabolismu a nároky na něj.
Obezita rovněž způsobuje mimořádný nárůst přímých (zdravotní péče) i nepřímých nákladů (sociální oblast). Pro správnou léčbu nadváhy/obezity je klíčové dosažení deficitu mezi příjmem a výdejem energie. Snažíme se snižovat příjem energie především výběrem a složením stravy a zvyšovat její výdej fyzickou aktivitou. Vhodná je aplikace behaviorální metody, kdy zjišťujeme chyby, které ve svém stravování a chování děláme a učíme se je odstraňovat a přecházet na zdravější životní styl. V případě extrémní obezity je možný i chirurgický zákrok (bandáž žaludku). V současné době se upřednostňuje tzv. komplexní program snižování hmotnosti, který zařazuje v indikovaných případech i zařazení farmakoterapie.
Dosažením negativní energetické bilance postupně snižujeme hmotnost (5-10 %), a je důležité úbytek dlouhodobě udržet. Našim cílem je pokles celkového zdravotního rizika,“ vypočítává P. Sucharda. Snížením hmotnosti si mohou obézní pacienti významně prodloužit život – např. každý dlouhodobě zredukovaný kilogram prodlouží diabetikovi jeho život o 3 měsíce.
