Klíště obecné je parazit z řádu členovců, který po přisátí může na člověka přenést klíšťovou encefalitidu nebo lymeskou borreliózu. Nebezpečí nákazy lymskou boreliózou je asi desetkrát vyšší než u zánětu mozkových blan...
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
V tomto období jsou pro klíšťata příhodné podmínky - teplo a vlhko, takže jsou velice aktivní. Ale tak je tomu každým rokem. Pravdou je, že s probíhajícím oteplením a mírnými zimami se vegetační doba klíšťat prodlužuje a nalézáme je i na místech, kde se dříve nevyskytovala. Není to ale důvod k panickému strachu z pobytu v přírodě, posezení na louce, procházce v lese, pobíhání dětí v trávě. Prostě se ochráníme použitím repelentu a po příchodu domů se prohlédneme. Pokud si klíště najdeme, co nejdříve ho odstraníme. Jestliže chceme zjistit, zda nám hrozí přenos infekce, pošleme ho do laboratoře na vyšetření. Jinak ho spláchneme do záchoda. Nejúčinnější způsob ochrany před rozvojem klíšťové encefalitidy je očkování.
Čtěte také: Příspěvky na očkování proti klíšťové encefalitidě 2016
Kde mohu klíště "chytit"?
Hlavním teritoriem klíšťat jsou listnaté a smíšené lesy. Setkat se s nimi ale můžeme i jinde – např. na zahrádkách, na loukách, v parcích, na březích řek a rybníků, okrajích lesních cest. Výrazně méně bývá klíšťat v jehličnatých lesích bez porostu a na prosluněných suchých místech. S nadmořskou výškou sice velikost
populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa. Klíště se zpravidla vyskytuje tam, kde je tráva vyšší než dvacet centimetrů. Klíště žije v trávě nebo na keřích ve výšce do jednoho metru podle svého vývojového stadia. Není tedy pravdou, že klíšťata padají na svého hostitele z korun stromů.
Klíšťata jsou aktivní většinou od března do října. Nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září, což souvisí s vhodnými podmínkami, kterými jsou dostatečná teplota a vlhkost. Pokud jsou teploty celý den pod bodem mrazu, nebo je sněhová pokrývka, pak se nemusíme bát vůbec.
Aktivitu klíšťat – tedy míru rizika – můžete zjistit na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.
Co dělat, pokud na sobě klíště objevím?
Jestliže není ještě přisáté, je dobré ho opatrně odstranit – nikdy se ho nepokoušejte rozmáčknout prsty, neboť se můžete potřísnit jeho krví a infikovat se i maličkou rankou na kůži.
Když už se přisaje
Zásadní pravidlo je, že klíště je třeba odstranit co nejdříve. Rychlé a správné odstranění klíštěte je velmi důležité pro snížení rizika přenosu infekce, je-li klíště infikované.
Jak odstranit klíště podle odborníků?
Nejbezpečnější je odstranění klíštěte pomocí speciální plastové karty či háčku se zářezy, kterým se klíště nejdříve podebere a pomalu a vytrvale táhne – popřípadě mírně viklá, aniž by se klíště rozmáčklo a vytlačilo obsah střeva do rány. Někdy se ale stane, že je klíště opravdu velmi malé. V takovém případě se vezme vatová štětička, navlhčí se a klíště se vyviklá. Vytáčení po směru či proti směru hodinových ručiček nemá faktické opodstatnění. Jakmile je klíště odstraněno, rána se pečlivě vyčistí pomocí běžné, nejlépe jódové dezinfekce. Během vytahování klíštěte je vhodné mít gumové rukavice. Riziko kontaminace a infekce hrozí i při odstraňování klíšťat ze zvířat.
Co se stane, když se nepodaří vyndat klíště i s kusadly?
Ze samotných kusadel v ráně by přenos infekce hrozit neměl. Tělo by je mělo, stejně jako u zadřené třísky, postupně odstranit (vydrolí se či vyhnisají). I tak je samozřejmě nutno ranku po kusadlech pečlivě vydezinfikovat. Pokud se na místě objeví zarudlá boulička, která se dále nezvětšuje, není to příznak infekce, ale jen lokální reakce.
Pokud chcete zjistit, jestli bylo klíště infikováno, vložte ho do igelitového sáčku a odešlete do laboratoře na vyšetření. Použití desinfekce, mýdel či mastí nemá vliv na analýzu klíštěte.Jestliže chcete klíště bezpečně zlikvidovat, spláchněte ho do záchodu.
Pokud k přisátí klíštěte dojde, vždy si poznamenejte datum do kalendáře, protože inkubační doba u obou zmíněných onemocnění je různě dlouhá a za několik měsíců si už nevzpomenete.
Je každé klíště infikované?
Rozhodně ne. Statistiky mluví o tom, že to je asi každé šesté, ale jsou místa, kde může být populace klíšťat promořenější. O míře nebezpečí se můžete informovat na nejbližší hygienické stanici. Podle statistik je každé třetí klíště infikováno lymeskou boreliózou, ale každé deváté přisátí zapříčinilo přenos této choroby na člověka.
Zda budete infikováni a jak, to záleží i na délce přisátí – některé mikroorganismy přecházejí do krve během chvíle, jiné potřebují hodiny až dny. Abychom měli tušení, jak dlouho klíště máme, je dobré se po každém pohybu v přírodě prohlédnout.
Jestliže klíště najdeme již přisáté, pak je dobré se nejméně měsíc důkladně sledovat – případnou reakci na kůži i svůj zdravotní stav. Pokud si nejste jisti, pak se vyplatí dojít na konzultaci k lékaři.
Zjistím, zda bylo "moje" klíště infikováno?
Vyšetření infekčnosti klíštěte dnes u nás nabízí několik společností a jeho cena se pohybuje kolem 500 až 800 korun za jedno onemocnění. Přisáté klíště stačí opatrně odstranit, vložit do igelitového sáčku a odeslat na adresu uvedenou na internetových stránkách konkrétní společnosti. Výsledek bývá známý během několika málo pracovních dní.
Když nemáte klíště
Pokud vám klíště při odstraňování nechtěně uklouzlo nebo se vám ho zkrátka na vyšetření posílat nechce, nemusíte jen pasivně čekat na svůj osud. Zapamatujte si místo přisátí a pravidelně jej kontrolujte. Pro nákazu lymeskou borreliózou je typické kruhové zarudnutí, které se objeví kolem místa, kde klíště sálo krev. Odebrat krev na vyšetření protilátek, podle kterých se případné onemocnění bezpečně pozná, je možné nejdříve po 14 dnech od přisátí klíštěte, lépe ještě o týden nebo dva později. V případě klíšťové encefalitidy se krev na vyšetření odebírá v případě, že se objeví klinické příznaky, tedy zvýšená teplota, chřipkové příznaky a bolesti hlavy.
Hlavních zásady obrany proti přisátí klíštěte
Nesnadnější způsob, jak se vyhnout nakažení infikovaným klíštětem, je vyhnout se jeho přisátí klíštěte.- Při pohybu v přírodě noste vhodné oblečení - pevné boty, dlouhé kalhoty s gumou přes kotníkovou botu nebo nohavice zasunuté v ponožkách. Po hladkém materiálu klíšťata hůře vylezou a na světlém oblečení jsou lépe vidět.
- Použijte repelent. K dispozici jsou jak repelenty s vysokým obsahem účinné látky DEET, které jsou vhodné pro častý a dlouhodobý pobyt v přírodě (rybáři, myslivci, outodoroví sportovci), tak repelenty s nízkým obsahem DEET nebo bez DEET, které jsou určené pro citlivou a dětskou pokožku. Repelenty obsahující účinou látku permethrin se aplikují pouze na oblečení, nepoužívejte je přímo na pokožku. Ošetřené oblečení nechte nejdříve oschnout.
- Na výlety se vybavte praktickou cestovní sadou na odstranění klíštěte.
- Vyhněte se pohybu v hustém nízkém porostu smíšených lesů. Zdržovat byste se měli na zpevněných cestách.
- Svrchní oblečení svlékněte před vstupem do domu a řádně vyklepejte nebo raději vykartáčujte. Je možné ho také na minimálně 15 minut vložit do sušičky.
- Po návratu domů se důkladně prohlédněte a požádejte jinou osobu aby vám prohlédla místa, která sami nemůžete zkontrolovat. Klíšťata se zpravidla pohybují ve výšce 20 až 60 cm. Proto je u malých dětí najdeme zpravidla ve vlasech, u dospělých na nohou.
Kdy jít k lékaři?
Pokud se s odstupem několika (4-14) dnů od přisátí objeví příznaky podobné chřipce (zvýšená teplota, bolest hlavy, bolest svalů, únava, malátnost), je vhodné vyhledat lékaře. Pokud se po přisátí objeví v průběhu 3-30 dnů zvětšující se zarudnutí v místě přisátí, které dosahuje velikosti minimálně 3cm, spíše více (desítky centimetrů), je nutné vyhledat okamžitě lékaře pro podezření na lymskou boreliózu.
Zdroj: kliste.cz