Bronchitida je zánětlivé onemocnění průdušek. Průdušky tvoří systém trubic, které rozvádějí vdechovaný vzduch z průdušnice k plicním sklípkům. Příčinou zánětu je nejčastěji virová či bakteriální infekce...
Nejběžnějšími spouštěči astmatu jsou zvířecí alergeny, peří, vzdušné plísně, roztočový alergen, prach, dále také potraviny, silné dráždivé chemické látky jako jsou parfémy, barvy, laky či cigaretový kouř. Zhoršení astmatu mohou vyvolávat i některé léky, jako jsou např. léky obsahující kyseliny acetylsalicylovou, paracetamol, betablokátory. Dalším rizikovým faktorem je stres a samozřejmě nezdravý životní styl. Případných příznaků astmatu by si měli všímat také kuřáci. Významnou roli má samozřejmě také dědičnost. Pokud některý z rodičů chorobou trpí, genetické předpoklady k ní bude mít i dítě.
Jak se astma projevuje?
Zánět dýchacích cest způsobuje samovolné zužování dýchacích trubic, otok sliznic a zvýšenou tvorbu hlenu. Nemoc se může projevovat třeba jen záchvaty suchého kašle, který pacienty trápí hlavně v noci a po ránu nebo po fyzické námaze. Projevy mohou být sezónní, spojené například s alergickou rýmou na jaře, nebo celoroční.
Varovné příznaky astmatu
- Dechové potíže při tělesné zátěži nebo v klidu, provázené ztíženým průtokem vzduchu do plic.
- Náhlá dušnost a kašel. Suchý, dráždivý kašel astmatika se často zhoršuje během noci a narušuje jeho klidný spánek.
- Neustálý suchý kašel, který může být doprovázen i následnou dušností. Dušnost se pozná podle ztíženého výdechu a námahy, kterou činí snaha se znovu nadechnout. Výdech je provázen charakteristickými sípavými či pískavými zvuky.
- Nepříjemný tlak nebo pocit sevření hrudníku.
Méně závažné stavy se obvykle projevují kašlem nočním, případně kašlem hned ráno po probuzení. Může být přítomna i pozátěžová reakce, která se projeví po intenzívnější tělesné zátěži, většinou až několik minut po jejím skončení. Často se takto přichází na astma u dětí, které mají kašel nebo dechové potíže při školní tělesné výchově.
U kojenců a batolat se astma může často projevit pouze opakovanými stavy zahlenění, často i v souvislosti s virovými infekcemi dýchacích cest.
Těžší stav obvykle zabrání nemocnému v běžných činnostech, musí všeho nechat, zastavit se a věnovat se pouze svému dýchání. Při dalším rozvoji dušnosti může dojít až k projevům nedokysličení a promodrání sliznic a kůže.
„Často se setkáváme s tím, že příznaky (dušnost, kašel) nejsou včas odhaleny, protože je lidé považují za něco normálního, případně se jim nějak přizpůsobí a zvyknou si na ně. Pokud tedy dítě či dospělý pociťuje dýchací potíže při zátěži, sportu, změně počasí či respiračních infekcích, měli by to ohlásit praktickému lékaři a spustit základní vyšetřovací program. Pacienti jsou ale schopni tolerovat strašně moc jen proto, aby nemuseli k lékaři a brát pravidelné léky. To je také důvod, proč je onemocnění poddiagnostikováno,“ říká profesor Petr Pohunek, ředitel České iniciativy pro astma.
Léčba astmatu
Pro zmírnění průběhu nemoci je hlavní včas astma diagnostikovat a včas zahájit léčbu. V současné době je astma léčeno především tzv. inhalačními kortikosteroidy. Vdechování léků přímo do plic výrazně zvyšuje jejich účinnost, používají se mikrogramové dávky léků, což snižuje možnost výskytu jejich nežádoucích účinků.
„Při dodržování rad lékaře mohou astmatici díky novým lékům vést aktivní a plnohodnotný život s minimem omezení. Část pacientů však příznaky astmatu podceňuje. Nejhorší je, když diagnózu astmatu stanovenou odborným lékařem lidé popírají a odmítají preventivní antiastmatika,“ podotýká primář MUDr. Viktor Kašák, plicní lékař z Lerymed Praha.
Prevence astmatu
„Jako prevenci doporučuji celoživotní zdravý životní styl, pohyb a redukci hmotnosti u obézních osob. A samozřejmě také nekuřáctví,“ doplňuje profesor Petr Pohunek.
Zdroj: www.cipa.cz
