V úterý 21. září si připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy choroby, který se v České republice poprvé slavil v roce 1998. Cílem je zvýšit podvědomí o této těžké nemoci, kterou ve stáří mnoho lidí podceňuje.
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které mění látkovou činnost mozku a způsobuje tak neschopnost pacientů vykonávat běžné každodenní činnosti. Alzheimerova choroba je charakteristická plíživým začátkem, který často uniká pozornosti okolí. Základním příznakem je úbytek paměti – chybění slov, nesprávné ukládání věcí, poruchy novopaměti – pacient například vykládá po krátké době několika minut tutéž příhodu nebo pokládá stejnou otázku, na kterou již dostal odpověď. Dále se projevuje pokles úsudku, myšlení, orientace v prostoru, ztráta schopnosti logického uvažování, představivosti, soudnosti.
Tato první fáze je nazývaná amnestická a trvá asi čtyři roky. Nastupuje asi tři roky trvající fáze poruch chování – tzv. behaviorální, kdy se objevují problémy s blouděním na známých místech, nehody v podobě opomenutí vypnout plyn, vodu, poruchy spánku charakteru noční aktivity a spánku přes den. Další asi dvouletá fáze nazývaná kortikální již znamená poruchy mobility, ztrátu schopnosti komunikace, nepoznávání příbuzných a pečovatelů, již se objevují i poruchy udržení moči či stolice.
Nejen nemoc seniorů
Tato nemoc je sice spojována se stářím, protože většina nemocných je starší osmdesáti let, ale zcela se nevyhýbá ani mladším ročníkům. Postihnout může i osoby v produktivním věku kolem třiceti nebo padesáti let. Vinu na tom má v těchto případech podle odborníků i prokletí moderní doby – všudypřítomný stres, který provází nedostatek duševního odpočinku. V ohrožení jsou tedy zejména lidé, kteří vykonávají profese náročné na lidskou psychiku, a sice lékaři, bankéři nebo vysoce postavení manažeři.
U mladších lidí je navíc rizikové, že často přehlížejí příznaky, takže se na nemoc mnohdy přijde až v pokročilém stadiu. Odborníci přitom varují, že u mladších pacientů je nástup nemoci agresivnější než u seniorů.
Toto onemocnění mozku je zrádné také v tom, že jeho přesné příčiny dosud lékaři nestanovili. Rizikových faktorů, které přicházejí v úvahu, je mnoho. Kromě věku a pohlaví (častější je u žen) jsou to genetické dispozice, deprese, kouření, vysoký krevní tlak i cholesterol, hormonální poruchy (například cukrovka), nedostatek živin a další.
Čtěte také: 13 mýtů o Alzheimerově nemoci
Deset příznaků, které by Vás měly varovat
- Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly
- Problémy s vykonáním běžných činností
- Problémy v komunikaci a neschopnost vybavit si slova
- Časová a místní dezorientace
- Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
- Problémy s abstraktním myšlením
- Zakládání věcí na nesprávné místo
- Změny v náladě nebo chování
- Změny osobnosti například v podobě přílišné podezíravosti
- Pasivita a ztráta zájmu o cokoli
Čtěte také: Deset časných příznaků Alzheimerovy choroby
Hodinový nebo sedmičkový test může napovědět
Pokud jste u sebe vysledovali některé z výše uvedených příznaků, před návštěvou lékaře si můžete vyzkoušet třeba jeden z jednoduchých testů narušení kognitivních schopností – hodinový nebo sedmičkový.
Test kreslení hodin spočívá v tom, že osoba má za úkol nakreslit ciferník, jednotlivá čísla a umístit ručičky tak, aby ukazovaly požadovaný čas – například deset hodin a deset minut. Následně se hodnotí správnost obrázku včetně prostorového uspořádání, podoby ručiček, jejich různé délky a nastavení. Mezi významné chyby patří špatný čas, chybějící ručičky a čísla nebo záměna či opakování čísel.
Další možností je takzvaný sedmičkový test. Testovaná osoba je při něm požádána, aby od čísla 100 postupně odečítala číslo 7, a to nejméně pětkrát za sebou. První dva až tři odečty by měly být bez jakýchkoli problémů, pokud se problém vyskytne, je to varovnou známkou.
Diagnostika Alzheimerovy choroby
Pokud máte výše uvedené příznaky, měla by vaše cesta vést nejdřív k praktickému lékaři. Ten na základě anamnézy a výsledků některých testů případně doporučí návštěvu specialisty. Jde o to, zda jsou problémy s pamětí závažné a zda naznačují přítomnost nějaké nemoci. Pokud ano, je třeba podstoupit odborné vyšetření u neurologa, psychiatra, geriatra anebo dalších odborníků. Správná diagnostika je nutná, aby se odlišily jiné "podobné" stavy (např. deprese nebo hypofunkce štítné žlázy), které vyžadují specifickou léčbu.
Čtěte také: Vyšetření dříve odhalí Alzheimerovu chorobu
Léčba Alzheimerovy nemoci
Alzheimerovou nemoc nelze úplně vyléčit, podobně jako i ostatní degenerativní onemocnění, ale je možné pomocí léků zlepšit příznaky nemoci. Nejdůležitější je ovšem opravdu časná diagnostika a časné zavedení léčby – potom se může efekt plně projevit. Nemocní užívají kognitiva, která zlepšují funkce jako myšlení, paměť či orientaci a zabraňují odbourávání acetylcholinu, který je důležitý pro přenos nervových signálů. Tyto medikamenty se užívají hlavně na začátku nemoci nebo u středně pokročilých stádií. Pacientům pomáhají také hypnotika, tedy léky na poruchu spánku, neuroleptika na odstranění agresivity a neklidu, antidepresiva a léky proti úzkosti.
Výzkum ale pokračuje dál a v současnosti probíhá celosvětově řada klinických studií nejrůznějších nových léků. Určitým příslibem může v blízké budoucnosti být očkování proti beta amyloidu – jde o jinak běžnou bílkovinu, která se na začátku nemoci začne pravděpodobně ukládat mezi mozkovými buňkami, které pak odumírají.
Čtěte také: Alzheimerova choroba - možnosti vyšetření a léčby
Prevence Alzheimerovy choroby
Vzhledem k tomu, že nejsou známy příčiny vzniku Alzheimerovy choroby, je těžké stanovit preventivní opatření. Obecně ale všechno, co se v lidském organizmu nepoužívá, postupně ztrácí svou funkci a zaniká. Prevencí je z tohoto pohledu aktivita mozkové buňky. Problémem je současná situace, kdy nás elektronika stále více svádí nemuset si pamatovat – všechno ihned najdeme po otevření některého z příručních zařízení. A právě zapamatovávání čísel, jmen, souvislostí, počítání zpaměti, studium jazyků – tedy trénink paměti je popisován jako jedna z nejúčinnějších metod prevence.
Prospěšná je také tělesná aktivita – 30 až 45 minut chůze alespoň 3x týdně, čím více tím lépe. Fyzická aktivita a zdravá výživa mohou také snižovat vaše riziko dalších onemocnění, jako jsou onemocnění srdce a diabetes, které jsou spojeny s Alzheimerovou chorobou. Několik studií rovněž ukázalo, že udržování sociálních vazeb a pobyt mentálně aktivních a zapojených může posílit spojení mezi nervovými buňkami a mozkem a pomáhat snížit riziko kognitivního poklesu. Tedy prevencí je aktivní přístup ke všemu – k zaměstnání, k informacím, zábavě.
