Příliš soli vás může dohnat až na dialýzu

Jak prokázaly odborné studie, souvisí vznik hypertenze právě s nadměrným příjmem kuchyňské soli – denně jí spotřebujeme několikrát víc, než je doporučená denní dávka. Není tedy divu, že vysokým tlakem trpí téměř padesát procent dospělé populace v České republice. Dvacet procent z nich o tom ale vůbec neví. Mezi nemocnými bohužel roste počet dětí a adolescentů.

Dospělí lidé ve vyspělých zemích konzumují víc než 10 g soli za den, přitom doporučená dávka je 3 – 5 g na den pro dospělého a pouze 1-3 gramy u dětí. Není to tím, že bychom si tolik soli přidávali do jídel dobrovolně – často si jen neuvědomujeme, jak moc je jich v například v konzervách, nebo uzeninách.  Takto skrytá sůl tvoří až 75 procent celkového denního příjmu. Znamená to ale, že nestačí přestat solit doma, ale omezit i příjem potravin již hotových, nebo dotlačit výrobce hotových potravin, aby obsah soli snížili.

O tom, že sůl může způsobit afty se dočtete zde.

Vztah mezi příjmem soli a krevním tlakem prokázali lékaři ve Velké Británii. Za posledních deset let se podařilo snížit příjem soli na osobu z 9 g na 6 g na den a krevní tlak se u vybraných jedinců s hypertenzí významně snížil.

Od toho, abychom tak často sáhli do slánky, by nás měl odrazovat i fakt, že významně vysoký krevní tlak v dospělosti vede i k poškození ledvin, které v řadě případů končí jejich selháním s nutností náhradní léčby dialýzou a transplantací.

Sůl může i za obezitu

Lékaři upozorňují také na vztah mezi příjmem soli a obezitou, který vás možná zatím nenapadl. Pokud jíte hodně slaných jídel, máte totiž větší žízeň a jestliže sáhnete po slazených nápojích s vysokým obsahem cukru, pak si zaděláváte na tloušťku. Kila navíc jsou jedním z významných rizikových faktorů vzniku hypertenze, takže kruh se uzavírá. Bohužel to platí i v případě dětí a mladých lidí, pro které je již tradičním spojením kombinace chipsů a coly.

Lékař vám poradí, jak solit zdravě. Podrobnosti najdete v tomto článku.

Odnaučte solit už děti

Podle odborníků platí, že pokud dítě naučíte málo solit, pak je uchráníte před zvýšeným krevním tlakem v dospělosti. Lékaři v Holandsku „neslanou dietu“ použili na dospívající adolescenty s hraničním krevním tlakem a podařilo se jim významně snížit diastolický krevní tlak a zvýšit vylučování sodíku.

Obezřetní by měli být hlavně rodiče, kteří sami trpí na vysoký krevní tlak. Ti by měli své děti držet od slánky i hotových jídel daleko. Lékaři totiž prokázali, že vyšší příjem soli v dětství „naprogramuje“ vznik hypertenze v dospělosti.

„Světová zdravotnická organizace (WHO) si pro roky 2012 – 2016 dala snížení příjmu soli jako jeden z úkolů Evropské strategie na prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí. Cílem je snížit příjem soli na 5 g (2000 mg sodíku) na osobu na den. Podle WHO je snížení příjmu jednou z nejvíce nákladově efektivních a cenově dostupných intervencí ,“ říká MUDr. Alena Šteflová, PhD, Kancelář WHO v ČR.

Fakta o soli

• Spotřeba kuchyňské soli (NaCl) v České republice je enormně vysoká a to jak v dospělosti, tak v dětském věku a dospívání. Pediatři upozorňují, že zbytečně vysoký příjem soli u vyvíjejícího se organizmu může „naprogramovat“ zvýšení krevního tlaku v dospělosti.
• V klinických studiích omezení příjmu soli vedlo k významnému snížení krevního tlaku, především u jedinců, u kterých byla již hypertenze prokázána. I poměrně malé snížení významně snižuje výskyt srdečního infarktu a náhlých mozkových příhod.

Omezte sůl, vzkazují lékaři

Ve snaze upozorňovat pacienty na nebezpečí příliš vysokých dávek soli se spojilo množství lékařů po celé republice. Vznikla tak Pracovní skupina Sůl a zdraví. Jen pro zajímavost vám nabízíme přehled těch, kteří se stali její součástí:

Doc. MUDr. Věra Adámková, CSc., pracoviště preventivní kardiologie- IKEM Praha; Ing. Miloš Beran, CSc., Výzkumný ústav potravinářský Praha; Prof. MUDr. Jan Janda, CSc., předseda České pediatrické společnosti při ČLS JEP; Ing. Jiří Pučelík, CSc., firma Program Projekt; MUDr. Bohuslav Procházka, praktický pediatr, Kutná Hora; Prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc. FCMA, předseda České lékařské akademie a předseda Společnosti pro studium a léčbu bolesti ČLS JEP; Prof. MUDr. Tomáš Seman, CSc., Pediatrická klinika, FN Motol; Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. FCMA, dětský kardiolog; Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., předseda České nefrologické společnosti při ČLS JEP; Doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc., Klinika dětí a dorostu VFN a 1. LF UK Praha; Prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., Zdravotně sociální fakulta, České Budějovice; MUDr. Michael Vít, PhD, náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik ČR; MUDr. Alena Šteflová, PhD, Kancelář WHO v ČR; MUDr. Josef Zicha, DrSc. Fyziologický ústav Akademie věd České republiky; RNDr. Jaroslav Kuneš, DrSc., Fyziologický ústav Akademie věd České republiky.