Příčiny deprese. Proč? bude vždycky jedna z našich prvních otázek

Příčin deprese je veliké množství a v současnosti je obtížné, ne-li nemožné, určit, která z příčin stojí za depresí u konkrétního člověka. U někoho je více ve hře dědičnost, u jiného situace v původní rodině, další pak byl v průběhu života vystaven řadě tíživých situací. Depresi tak lze brát jako obecnou reakci našeho mozku na řadu různých nepříznivých vlivů. Mechanismus, který spojuje různé příčiny deprese, je relativní nedostatek některých mozkových působků – serotoninu, noradrenalinu nebo dopaminu na nervových zakončeních (synapsích) v mozku.

Dědičnost

Vliv dědičnost v rozvoji deprese je významný, ale nikoliv rozhodující. Odhaduje se, že genetické faktory na depresi podílejí přibližně 40 %. Ví se také, že děti nebo sourozenci nemocného s depresí mají asi 2 – 3x vyšší riziko, že během života také onemocnění depresí než lidé bez deprese v příbuzenstvu. Nedávné studie nicméně ukazují, že genetická vloha nerozhoduje přímo o tom, zda se u nás objeví deprese či nikoli, nýbrž o tom, zda a jak budeme či nebudeme odolní k negativním životním událostem (stresu). Někdo tak může během života zažít řadu těžkých situací a deprese se u něj neobjeví, u někoho riziko deprese stoupá s výší zátěže (mírou prodělaného stresu). Dědičnou výbavu zatím změnit nedokážeme, průběh života však alespoň do jisté míry ano.

Příběh: Deprese v rodině

Jiřina byla až do svých 50 let zdravá a spokojená žena. Těšila ji práce, dospívající děti jí dělaly radost, měla stále pěkný vztah s manželem, ve městě, kde žila, měla řadu přátel. Přesto měla za sebou dvě nepříjemné události. Před deseti lety zemřela její matka a před třemi její straší bratr, oba spáchali sebevraždu. Matka se léčila na psychiatrii pro deprese, bratr se nikdy na psychiatrii neléčil, ale rok před smrtí se začal povahově měnit a přestal se se zbytkem rodiny stýkat. Jiřinu to trápilo, ale časem to přebolelo. Pak se bez jasného důvodu sama začala měnit. Přestala ji těšit práce a velmi ji unavovala, přestala se postupně stýkat s přáteli, doma téměř nemluvila a často se zavírala do koupelny. V noci nespala a místo toho bezcílně chodila po domě. Rodina se snažila zjistit, co Jiřinu trápí, ta však problémy popírala nebo je vyděsila tím, že mluvila o matce a bratru a jednou dokonce řekla, že se s nimi brzy setká.

Rodina musela Jiřinu téměř donutit, aby s nimi šla k psychiatrovi. Ten Jiřině předepsal antidepresiva a vystavil neschopenku. Po týdnu Jiřinu odvezla záchranka na psychiatrické oddělení, protože se pokusila o sebevraždu podřezáním žil na rukou. Zde se její stav dlouho nelepšil, lékaři několikrát bez úspěchu změnili léčbu. Když se Jiřina během vycházky pokusila znovu ukončit život, rozhodli se zahájit elektrokonvulzivní léčbu. Poté se stav rychle lepšil, do tří týdnů byla Jiřina téměř v pořádku, spala, zlepšila se jí nálada, aktivity ji těšily a soustředila se na ně. Jediné, co ji po elektrokonvulzích ještě nějaký čas zůstalo, byly výpadky paměti na část pobytu v nemocnici.

Pohlaví

Ženy jsou ohroženy depresí dvakrát častěji než muži. Ve hře jsou vlivy hormonální i psychosociální. Období s výraznými změnami hladin pohlavních hormonů (porod a období po porodu a klimakterium) jsou také nejrizikovější z hlediska rozvoje deprese.  

Časné dětství a výchova

Chybění či ztráta pečující osoby (obvykle rodiče a především matky) je závažným zásahem do časného vývoje dítěte a čím dříve k ní dojde, tím má větší dopad. Dalším jevem spojeným s vyšším výskytem deprese v dospělosti je zneužívání (fyzické a psychické týrání či sexuální zneužívání) a zanedbávání (chybění zájmu a péče o dítě) dítěte. Méně závažným, ale u osob s depresí často zjišťovaným problémem v dětství je výchovný styl, který klade nadměrný důraz na výkon a úspěch, a chybění pozitivních emocí a otevřenosti v původní rodině.
 

Tělesná onemocnění a jejich léčba

Deprese se častěji objevuje u lidí po infarktu myokardu či jinými nemocemi srdce, po cévní mozkové příhodě, u osob s epilepsií, Parkinsonovou nemocí, roztroušenou sklerózou, u nemocných s cukrovkou nebo poruchou štítné žlázy. Stejně tak je častější u nemocných s rakovinou či u osob po vážných úrazech. Rozvoj deprese může také souviset s léčbou těchto nemocí (např. kortikoidy).

Alkohol a drogy

Pravidelné užívání alkoholu či drog může vést k rozvoji deprese. Především alkohol je znám jako významný „depresogen“ (látka vyvolávající depresi). Někdy lidé s depresí alkohol či jiné látky užívají s cílem si ulevit od negativních prožitků. Při pravidelné "samoléčbě" však alkohol a další drogy situaci člověka v depresi spíše zhoršují a komplikují
.

Osobnost

Také osobnostní výbava hraje roli. Deprese se častěji vyskytuje u osob s nízkým sebevědomím, pesimistickým viděním světa a budoucnosti, u osob s nedostatečně rozvinutými sociálními dovednostmi a tím i chudými sociálními kontakty nebo u osob závislých na druhých. Rizikem může být i výhradní stavění sebehodnocení a spokojenosti na úspěchu a výkonu. V situaci, kdy tyto nároky není možné udržet (např. kvůli nemoci), se pak u těchto lidí snáze rozvine deprese.

Sezónní vlivy

U menší části lidí s depresí se příznaky pravidelně objevují na podzim a ustupují na jaře. Souvisí to s nedostatkem světla v tomto období a této variantě deprese se říká sezónní afektivní porucha. Provázejí ji i některé atypické příznaky deprese jako je zvýšený příjem potravy, především sladkých jídel, a zvýšená spavost.

Životní události a stres

Život přináší řadu obtížných situací, se kterými se musíme vypořádat (zvládnout je nebo vyřešit). Pokud jsou tyto události obzvláště tíživé, objevují se často nebo jsou z našeho pohledu neřešitelné, riziko rozvoje deprese stoupá. Jak už bylo uvedeno dříve, záleží na řadě faktorů, které ovlivní, jaký dopad na nás tyto události budou mít. Sčítá se zde dědičná vloha, situace v původní rodině, osobnostní výbava a dovednosti získané během života, životní styl, zdravotní stav a sociální zázemí (přátelé, současná rodina, práce,…). Životní události mohou být velmi rozličné a mezi nejvíce zátěžové patří: úmrtí partnera/ky, úmrtí blízkého člena rodiny, vážný úraz nebo nemoc, ztráta zaměstnání, odchod do důchodu, nemoc či úmrtí blízké osoby, finanční problémy, problémy a neshody v partnerském vztahu (intimní či komunikační), studijní problémy. Zátěžové mohou být i jinak pozitivní situace jako jsou ukončení studia, sňatek, narození dítěte, povýšení v zaměstnání apod.


Příští týden: Léčba deprese


Podle statistik to vypadá, že každý z nás zná někoho, kdo trpí nebo trpěl depresí. Podělte se o svou zkušenost s ostatními čtenáři v diskusi!