Cévní mozkové příhody představují jedno z nejzávažnějších onemocnění mozku a jsou po infarktech myokardu a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou smrti.
Před 15 lety umíralo na srdeční infarkt zhruba až 30 procent, v současné době se toto číslo zmenšilo na osm procent. Stále ale platí: důležité je dostat se do nemocnice včas.
Nemoci srdce se v Česku stále lépe léčí a úmrtnost na ně se díky pokrokům v medicíně snižuje. V počtu provedených bypassů a katetrizací patříme k evropské špičce. Mnoho lidí si podle zkušeností lékaře dnes již dokonce myslí, že infarkt je vlastně taková banalita, po které se za 14 dní vrátí do práce. Není tomu tak vždy.
„Zlehčovat infarkt rozhodně není na místě. Nové způsoby léčby zachraňují mnoha pacientům život a zlepšují jeho kvalitu, na druhé straně však také přinášejí nové následné zdravotní komplikace – časné i pozdní. Ty pak přivádějí pacienty po infarktu do péče kardiochirurgických pracovišť,“ vysvětluje Štěpán Černý, primář kardiochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce.
To, zda bude léčba infarktu úspěšná totiž do určité míry závisí také na pacientovi. Čím dříve totiž na sobě příznaky infarktu rozpozná a čím dříve se dostane do kardiocentra, tím má větší šanci na uzdravení, či minimální poškození.
Obnovení průtoku
Při infarktu je totiž srdce nedostatečně zásobováno krví. Je to způsobeno tím, že se srdeční cévy ucpe či praskne. Při větším rozsahu infarktu může pacient i zemřít.
V místě za poškozením cévy ztrácí srdeční sval výživu a zhruba po 20 minutách začíná odumírat. „Nedostane-li se pacientovi včas pomoc v kardiocentru, kde průtok krve obnoví, sval v krví nezásobené oblasti zhruba do šesti hodin kompletně odumře. Postižená část svalu se také přestává stahovat a srdce pumpuje do těla méně krve,“ říká Štěpán Černý.
Obnovení průtoku se provádí takzvanou srdeční angioplastikou. Při ní kardiologové zavádějí do postižené cévy tenoučký kovový vodič, po němž se do místa zúžení zasunuje speciální cévka (katetr), na jejímž konci je válcovitý balónek. Ten se „strčí“ až do místa zúžení, a pak se postupně roztahuje. Do roztaženého místa cévy se ve většině případů zavádí jemnou kovová trubička - stent. Ten tepnu zpevní a zůstává v ní jako opora proti případnému novému zúžení.
Česká republika má v současné době jednu ze světově nejlepších sítí pracovišť intervenční kardiologie. V každé krajské nemocnici funguje specializovaná katetrizační laboratoř s nepřetržitým provozem, celkem je jich u nás dvacet. Jak říká Štěpán Černý, dnes již by žádný pacient neměl být léčen v malé okresní nemocnici, kde nemají to správné vybavení.
Problémem je spíše, že si pacienti záchrannou službu zavolají pozdě, protože problémy podcení. Pokud infarkt trvá déle než šest hodin, nelze již katetrizaci provést. Bez příznaků vzniká infarkt nejčastěji u diabetiků. Ti totiž mají v důsledku nemoci postiženy nervy, které přenášejí bolest od srdce do mozku.
Přidat nový komentář