Pravidelná návštěva u gynekologa vám může zachránit život

Září je měsícem osvěty o prevenci gynekologických zhoubných onemocnění. Na 20. 9. také každoročně připadá Světový den onkogynekologických diagnóz World GO Day, při jehož příležitosti v Praze probíhá symbolická Fialová jízda. Připomíná, jak důležitá je každoroční preventivní prohlídka u gynekologa, při které probíhá screening rakoviny děložního hrdla. Právě na prevenci tohoto onemocnění je letošní kampaň v ČR zaměřena.

Prevence je základ

V prvotních fázích probíhá onemocnění bezpříznakově, proto by ženy měly pravidelně docházet na preventivní prohlídky ke svému gynekologovi. Nemoc je možné zachytit včas a tím se i zvyšuje šance na vyléčení. Navíc riziko vzniku rakoviny děložního čípku lze odhalit už několik let před jejím propuknutí. Pokud je vám více než 30 let, vyžádejte si HPV DNA test, který spolu s negativním výsledek tradiční cytologie dokáže velmi přesně odhalit riziko zhoubného bujení.

Nejúčinnější je však primární prevence – očkování mladé populace dívek a chlapců proti HPV infekci, která je bezprostřední příčinou rakoviny děložního hrdla.

Nepodceňujte varovné příznaky

Vedle pravidelných každoročních preventivních prohlídek by ženy měly přivést do ordinace gynekologa i jakékoliv neobvyklé potíže. Jedná se zejména o jakékoliv zásadní nepravidelnosti cyklu, bolesti v podbřišku, výraznější výtoky či špinění mimo cykly, změny cyklu, i to, když je cyklus kratší nebo prodloužený více než o týden. U žen po menopauze je alarmující jakékoliv krvácení. Preventivní prohlídky u gynekologa často podceňují zejména starší ženy. Mnohdy proto, že když ustanou přechodové potíže mají pocit, že není důvod navštěvovat gynekologa.

Další důležité informace o rakovině děložního čípku i dalších onkogynekologických diagnózách si můžete přečíst v rozhovoru s MUDr. Romanem Kociánem, Ph.D., lékařem gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN v Praze.

Které typy rakoviny patří mezi ty onkogynekologické?

Mezi nejčastější v kategorie gynekologických zhoubných onemocnění patří nádory dělohy, vaječníků a vejcovodů a děložního hrdla (čípku). Vzácněji vidíme nádor na zevním genitálu a raritně v pochvě.

Kolik žen ročně onemocní rakovinou děložního čípku?

Rakovinou děložního čípku ročně v ČR onemocní více než 700 žen.

Jaká je úspěšnost léčby tohoto onemocnění?

Pokud jsou pacientky diagnostikovány včas, prognóza je pro ně velmi dobrá.

Jak se vyvíjí počet pacientek s touto diagnózou v posledních letech?

Výskyt karcinomu děložního hrdla, stejně jako mortalita, tedy počet žen, které na toto onemocnění umírá, v ČR setrvale klesá od 90. let minulého století. Oproti roku 1995 poklesl počet nových onemocnění do roku 2020 o 40%.

Co má na pokles výskytu největší vliv?

Tento pokles je bezesporu výsledkem především organizovaného screeningu, tedy pravidelného vyšetření, které je hrazeno z všeobecného pojištění ženám a dívkám od 15 let věku v ročních intervalech. Jistě se na něm podílí i pravidelné osvětové kampaně a do budoucnosti lze očekávat další výrazný pokles výskytu onemocnění v důsledku očkování proti HPV infekci, které je v ČR dostupné pro 13 - 14 leté dívky od roku 2012 a pro stejně staré chlapce od roku 2018.

Proč se očkuje právě v tomto věku?

Očkuje se ideálně ve 13-14 letech, protože vakcína je nejúčinnější před zahájením pohlavního života, kdy organismus ještě nemohl být vystaven infekci lidským papilomavirem (HPV). Ten se přenáší pohlavním stykem. Již několik let se očkují i chlapci, kteří jsou přenašeči viru.

Může se nechat naočkovat proti rakovině děložního čípku i starší žena?

Ano, vakcinaci je možné si uhradit i v dospělosti. Ochrana proti rakovině děložního hrdla očkováním je jednoznačně nejvyšší u sexuálně naivních žen, tedy u těch, které ještě neměly pohlavní styk. U takto vakcinované dívky se sníží riziko onemocnění až o 94 %. Očkování má svůj význam i u pohlavně aktivních žen, nutno ale počítat s nižší účinností vakcíny – zde je prokázané snížení rizika onemocnění jen asi o 40–50 %. Nejedná se o vakcínu terapeutickou, vzniklé onkologické onemocnění nedokáže vyléčit.

Kdy a jaké se provádí vyšetření jako prevence rakoviny děložního čípku?

Při každoroční preventivní prohlídce u gynekologa probíhá tzv. pravidelné screeningové vyšetření. Jedná se o stěr buněk z děložního čípku, který je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. V laboratoři pak pod mikroskopem odborník buňky hodnotí jako normální nebo podezřelé z přednádorových změn nebo z rakoviny. Výsledek stěru pošle ošetřujícímu gynekologovi, který dále v případě závažných změn ženě doporučí léčbu. Tato metoda není přesná, má jen 70% citlivost, 3 z 10 žen mohou obdržet falešně negativní výsledek. Proto byla nedávno do rutinní praxe, screeningu děložního hrdla, zavedena další detekční metoda v podobě testu HPV DNA, který dokáže přesně odhalit přítomnost rizikové HPV infekce. Tento test mají ženy ve věku 35 a 45 let hrazený ze zdravotního pojištění.

Může si HPV DNA test zaplatit i žena mimo věkové kategorie 35 a 45 let? Kolik stojí pro samoplátce? 

Ano, může, stačí si test u gynekologa vyžádat, cena se pohybuje okolo 1000 Kč.

Jak lze odhalit rakovinu vaječníků?

V současnosti nemáme k dispozici preventivní vyšetření, které by dokázalo efektivně odhalit onemocnění v časném a tedy lépe vyléčitelném stádiu. Onemocnění může být rozpoznáno (diagnostikováno) pomocí několika vyšetření. Na prvním místě se jedná o expertní ultrazvukové vyšetření kombinující vnitřní vyšetření přes pochvu a zevní přes stěnu břišní, které je možné kobinovat s CT vyšetřením hrudníku, břicha a pánve (tzv. výpočetní tomografie).

Vznikne-li podezření na zhoubný nádor vaječníku, je následně odebrána krev na stanovení nádorového markeru CA125. Ten je důležitý pro monitorování onkologické léčby a sledování po ní, nikoliv pro odlišení zhoubného a nezhoubného nádoru vaječníku. Nádorový marker CA 125 bývá nespecificky zvýšen také u fyziologických stavů, které nesouvisí se zhoubným onemocněním vaječníků (menstruace, děložní myomy, endometrióza, těhotenství, pánevní zánět). Jeho negativní hodnota nevylučuje přítomnost zhoubného onemocnění. Definitivní diagnóza rakoviny vaječníku je stanovena až z histologického vyšetření nádoru pod mikroskopem odebraného během biopsie nebo operace.

Jaká je prevence rakoviny vaječníků?

Zatím není dostupná účinná metoda, která by dokázala nádor zachytit v časných stádiích (stádia I a II). Není dostupný efektivní screening onemocnění. Až tři čtvrtiny pacientek jsou diagnostikovány s pokročilým onemocněním (ve stádiích III a IV). Pravidelné prohlídky u registrujícího gynekologa včetně ultrazvukového vyšetření nedokáží zachytit rakovinu vaječníku včas. Příčinou pozdní diagnózy je zejména pozdní nástup příznaků, nespecifičnost obtíží a nenápadný nález při vyšetření. 

Riziko vzniku onemocnění snižuje dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce, více porozených dětí a delší doba kojení. Zdravý životní styl, vyhýbaní se nadváze, dostatek pohybu a nekouření – všechny tyto faktory působí pozitivně, stejně jako u jiných zhoubných nádorů.

Pokud je ve vaší rodině nemocná s rakovinnou vaječníku, zeptejte se jí, zda jí byla nabídnuta genetická testace, která je důležitá jak pro léčbu tohoto zákeřného onemocnění, tak pro sledování zdravých příbuzných. Indikace ke genetickému vyšetření a seznam hereditárních ambulancí naleznete na stránkách Pacientské organizace VERONICA.

Jaké jsou první příznaky tohoto nádorového onemocnění?

Mezi příznaky zhoubného onemocnění vaječníku patří trvající bolesti podbřišku a břicha, nadýmání, poruchy vyprazdňování stolice a pocit častého nucení na močení. Dále zvětšování (obvodu) břicha, tzv. syndrom malé sukně. Ztráta chuti k jídlu, pocit plnosti, nevolnost, zvracení a nechtěný úbytek hmotnosti. Také se objevuje obtížné dýchání, pocit krátkého dechu, únava a snížená výkonnost.

Kolik žen ročně rakovinou vaječníků onemocní?

V ČR je to zhruba 1000 žen ročně.

Jaké jsou novinky v léčbě rakoviny vaječníků?

Od roku 2021 máme i v ČR k dispozici novou cílenou (nepřesně biologickou) léčbu. Jedná se o udržovací léčbu pomocí PARP inhibitorů, která významně prodlužuje přežití bez známek onemocnění. Pacientky ji dlouhodobě užívají ve formě tablet. Léčba je dobře snášena a významně oddálila nutnost podání další chemoterapie. 

Jaké jsou projevy rakoviny dělohy?

Nejčastějším příznakem nádorového onemocnění dělohy, přesněji děložní sliznice, je abnormální krvácení. Postihuje ženy po přechodu, kdy je tento příznak vždy alarmující a vyžaduje návštěvu gynekologa. Může mít různou intenzitu, od žlutohnědavého výtoku, přes slabé špinění až po silné krvácení. Díky postmenopauzálnímu krvácení je onemocnění rozpoznáno včas a bývá vyléčitelné operačním odstraněním dělohy s vaječníky a vejcovody. Přesto 20 % žen nemá v době stanovení diagnózy žádné příznaky a ultrazvukové vyšetření při pravidelné kontrole u gynekologa může k diagnóze pomoci.

Kolik žen ročně onemocní rakovinou dělohy?

Jedná se o nejčastější gynekologický nádor, kterým onemocní cca 2000 žen ročně. Mezi rizikové faktory patří obezita, vysoký krevní tlak a vysoká hladina cholesterolu, tzv. metabolický syndrom. 

Je možné při tomto karcinomu děložního hrdla nebo děložní sliznice zachovat dělohu, tedy mít ještě děti?

Rakovina děložního hrdla velmi často postihuje mladé ženy, které plánují těhotenství a nemají ukončené reprodukční plány. Za přesně daných podmínek je možné jim nabídnout onkologicky bezpečnou léčbu, která jim zachová dělohu a možnost otěhotnět. Hovoříme o fertilitu zachovávajícím postupu. Mezi tyto podmínky patří velikostí malý nádor, příznivě uložený v děložním hrdle, který se nerozšířil do lymfatických uzlin. V tomto případě je provedena operace spočívající v odstranění postižené části děložního hrdla (konizace, trachelektomie) a tzv. strážních (sentinelových) lymfatických uzlin v pánvi. 

Naopak velmi vzácně se rakovina děložní sliznice, odborně karcinom endometria, vyskytne u žen ve fertilním věku, zde i s možnou genetickou dispozicí (Lynchův syndrom). Pokud se jedná o přednádorové změny nebo rakovinu v tom nejčasnějším stádiu, je možné ženě s neukončenými reprodukčními plány zachovat dělohu a nabídnut onkologicky bezpečnou léčbu pomocí hormonů. Ta je náročná, mnohaměsíční, vyžaduje četné pravidelné kontroly a nemusí být úspěšná.

Stěžejní je spolupráce s odborníky z mnoha oborů medicíny (asistovaná reprodukce, expertní ultrazvuk, minimálně invazivní gynekologie, klinická psychologie, patologie, genetika, obezitologie). Proto je fertilitu zachovávající léčbu možné poskytnout jen v onkogynekologických centrech, která tento multidisciplinární tým mají k dispozici.