Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Významně ovlivňuje kvalitu života nemocného. Onemocnění nepostihuje pouze pacienty v pokročilém věku, ale také mladší generaci. Jednoznačná příčina tohoto neurodegenerativního onemocnění nebyla dosud stanovena. Změny, ke kterým dochází v mozku nemocných lidí (zejména úbytek nervových buněk produkujících acetylcholin), jsou však popsány. Na tyto změny je zacílena moderní medikamentozní léčba nemoci. V současné době však dokáže průběh nemoci pouze zpomalit. Hlavním cílem je proto zejména zlepšit kvalitu života nemocných a zmírnit či odstranit často přítomné poruchy chování. Ve stádiu výzkumu jsou další možnosti léčby např. očkování.
Rizikové faktory
Mezi některé rizikové faktory tohoto onemocnění patří již dříve zmíněný věk. Onemocnění Alzheimerovou chorobou není dědičné. Pokud se ale onemocnění vyskytne u rodiče či sourozence, zvyšuje se tím pravděpodobnost získání onemocnění asi 3,5krát. To přitom neznamená, že jedinec musí chorobou nutně onemocnět. Mezi další rizikové faktory patří například úrazy hlavy, některá onemocnění jako deprese, cukrovka, hypertenze a další. Z faktorů životního stylu je riziková snížená fyzická, sociální i mentální aktivita ve stáří. Platí osvědčená fráze: „Ve zdravém těle zdravý duch“.
Příznaky Alzheimerovy choroby
Nemoc začíná nenápadně a pomalu se zhoršuje. Postihuje každého člověka jinak. Projevy nemoci jsou ovlivněny osobností nemocného, jeho kondicí a životním stylem, které měl před vypuknutím nemoci. V počátečním stadiu je nemocný do značné míry soběstačný. Zhoršuje se mu paměť, hlavně krátkodobá, ztrácí zájem o koníčky a jiné oblíbené činnosti, objevují se potíže s rozhodováním, obtížně se orientuje v nových situacích. Pacient se hůře vyjadřuje a hledá slova, používá opisy – to, jak s tím odemykám dveře… Postupně má problémy s orientací v čase i prostoru. Tyto první příznaky jsou často podceňovány a jsou považovány za součást stárnutí.
Jak nemoc postupuje, dochází k výraznému zhoršení paměti a nemocný není schopen žít bez pomoci. Potřebuje prakticky trvalý dohled. Přestává být soběstačný nejprve při složitějších činnostech (vaření, řízení automobilu, nákup, úklid…) a později i při jednodušších úkonech sebeobsluhy – jídlo, osobní hygiena atd. Často se objevuje inkontinence. Mohou se vyskytnout poruchy chování, bludy či halucinace.
V pozdním stadiu lidé s demencí již nepoznávají své příbuzné a přátele, nejsou schopni se vyjádřit, neudrží moč ani stolici. Omezuje se jejich pohyblivost, často končí upoutáni na lůžko. Mohou se objevit potíže s polykáním.
Čtěte také: Deset časných příznaků Alzheimerovy choroby
U Alzheimerovy choroby je velmi důležitá včasná diagnóza
Umožní nemocnému i jeho okolí pochopit nejen změněné chování pacienta, ale i naplánovat budoucnost a zařídit vše potřebné pro dobu, kdy se nemocný nebude umět samostatně rozhodovat. Pomocí testů se dá odlišit tzv. mírná kognitivní porucha, která může mít léčitelné příčiny (deprese, přepracování aj.) Pokud nemocný nechce navštívit lékaře, může se o radu či přímo k otestování obrátit na kontaktní místa České alzheimerovské společnosti (kontakty na www.alzheimer.cz).
Příčiny Alzheimerovy choroby nejsou zcela objasněny, a proto je důležité se z hlediska prevence zaměřit, jak tomuto závažnému onemocnění předcházet.
Čtěte také: Vyšetření dříve odhalí Alzheimerovu chorobu
Prevence Alzheimerovy choroby
Z řady výzkumů vyplývá, že zdravý životní styl může snižovat riziko rozvoje demence. Základním pravidlem je, že to, co je dobré pro srdce, je dobré také pro mozek. Pokud chceme snížit riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob a demence, měli bychom se zajímat o vyrovnanou skladbu jídelníčku a pravidelně se věnovat fyzickému a duševnímu cvičení. Osvojit si zdravější životní styl přitom nemusí být složité a na změny není nikdy pozdě!
Velká část lidí je přesvědčena, že v prevenci Alzheimerovy nemoci je nejdůležitější ve stáří cvičit myšlení. Poslední výzkumy ukázaly, že v prevenci Alzheimerovy choroby ve středním a vyšším věku je paradoxně pravděpodobně účinnější pravidelná fyzická aktivita. V tuto chvíli tedy pacientům i jejich dětem doporučujeme odložit křížovky či sudoku na večer a vydat se každý den na rychlou procházku do parku.
Mnohé studie hovoří o tom, že množství tělesného pohybu ubývá s přibývajícím věkem, ale přitom je to právě dostatek pohybu, který ve vyšším věku působí blahodárně. Nejjednodušší, nejdostupnější a nakonec i nejefektivnější formou pohybu je chůze. Dostatečně rychlá chůze (taková, při které se poněkud zadýcháme, ale nikoli tak, abychom při ní nemohli komunikovat) půl hodiny denně je základním doporučením. Vhodné jsou samozřejmě další rekreační i sportovní aktivity, od práce na zahradě až po různé sporty.
Jídlo je pohonem jak pro mozek, tak samozřejmě i pro tělo. Na to, aby obojí dobře fungovalo, přitom stačí mít zdravý a vyrovnaný jídelníček. Některé studie už prokázaly, že středomořská strava s dostatkem obilovin, ovoce, rybami, luštěninami a zeleninou pomáhá riziko demence snižovat. Výhody či užitek konkrétních potravin a potravinových doplňků musíme ale ještě podrobně prozkoumat. Nicméně už teď víme, že jíst mnoho tučných a konzervovaných jídel s vysokými hodnotami nasycených tuků, cukrů anebo soli rozhodně zvyšuje riziko infarktu. Proto je nejlepší taková jídla omezit na minimum, či je z jídelníčku vynechat úplně.
Zásadním faktorem je dobrá mentální kondice udržovaná konverzací, četbou knih, luštěním křížovek a také cílené trénování paměti a dalších dovedností formou kognitivního tréninku. Důležité jsou také sociální faktory s aktivním trávením volného času a pobytem mezi lidmi. Zkuste si proto udělat čas na přátele, rodinu, své zájmy a koníčky a někdy i na vše dohromady.
Jako druhotná prevence v neposlední řadě je důležitá zejména včasná diagnostika onemocnění.
Čtěte také: Cvičení mozku může oddálit Alzheimerovu chorobu
MOTTEM pro rok 2017 je "Prevence je zábavnější než demence!"
