Pojmem antikoncepce označujeme metody, sloužící k zábraně početí. Rozšíření antikoncepce v České republice po roce 1989 vedlo k velmi žádanému poklesu počtu umělých přerušení těhotenství. Metody antikoncepce můžeme rozdělit do několika skupin.
Premenstruační syndrom je problém, který provází ženy od nepaměti. Důkazem jsou i historické texty. O příznacích, spojených s premenstruační fází cyklu, se již v roce 307 př. n. l. zmiňuje Hippokrates. Název premenstruační tenze zavedl v roce 1931 gynekolog Robert Frank a zhruba o dvacet let později, v roce 1953, Katherina Dalton popisuje premenstruační syndrom.
Jak poznáte premenstruační příznaky?
Odborníci dosud popsali více jak 300 premenstruačních příznaků rozmanitého charakteru. Jejich velké množství je částečně dáno i tím, že zatím neexistuje přesná diagnóza, která by pomohla lépe odlišit premenstruační syndrom jak od normálního stavu, tak od jiných onemocnění, jako jsou například deprese či úzkostné poruchy. Žena příznaky trpí vždy několik dní před menstruací a potíže vymizí krátce po začátku menstruačního krvácení.
Mezi nejčastější psychické příznaky patří: podrážděnost, deprese, úzkost a výkyvy nálad.
Mezi časté fyzické potíže patří: zvýšená citlivost a napětí v prsou, otoky a pocity plnosti břicha.
Mezi běžné premenstruační příznaky počítáme: poruchy spánku, změny chuti k jídlu, pocity vyčerpanosti a problémy s koncentrací.
Jak určit diagnózu?
"K určení diagnózy premenstruačního syndromu neexistují žádné laboratorní testy ani fyzikální vyšetření. Klíčovým nástrojem k určení těchto zdravotních komplikací je proto denní záznam závažnosti potíží, který si žena vede nejméně po dobu dvou měsíců," říká gynekoložka MUDr. Kateřina Svojanovská. V gynekologické ambulanci může být provedena orientační diagnóza premenstruačního syndromu prostřednictvím dotazníku na závažnost premenstruačních příznaků.
Můžeme si říct, že premenstruační příznaky trvají "jenom" týden v měsíci a mávnout nad nimi rukou. To jsou ale celkem 3 měsíce za rok, což může být v reprodukčním období života ženy celkem 3 až 8 let výrazně zhoršené kvality života. A to je důvod, proč je důležité o premenstruačním syndromu mluvit, diagnostikovat ho a léčit.
"Premenstruační příznaky nejsou pro ženu nutností a není třeba se vzdát možnosti na klidný průběh menstruace. Samoléčba prostřednictvím různých diet a přírodní léčby ženě nenabízí takové řešení jako odborná péče. Samotné řešení problému s odborníkem je bezbolestné a není se čeho bát. Ani strach z toho, že premenstruační příznaky nebudou pro lékaře dostatečně "závažné", není na místě," upozorňuje gynekoložka Svojanovská.
Diagnóza premenstruačních příznaků je snadno proveditelná pomocí dotazníků. "Také léčba je díky používání vhodné hormonální antikoncepce dostupnější, než by se mohlo zdát, a pro mnoho žen může představovat spojení příjemného (úleva od bolesti a premenstruačních příznaků) s užitečným (ochrana před nechtěným těhotenstvím). U žen, které antikoncepci nevyžadují nebo mají kontraindikovanou hormonální léčbu, je na místě konzultace s lékařem," dodává lékařka.
Jak se syndrom léčí?
"První volbou v léčbě je dlouhodobé užívání vhodně zvolené hormonální antikoncepce," říká MUDr. Svojanovská a dodává: „Velkou změnu v tomto směru přinesl vývoj kombinované hormonální antikoncepce s drospirenonem. Moderní progestin drospirenon má tzv. antimineralokortikoidní a antiandrogenní účinek (tj. zabraňuje zadržování vody v těle a působí proti některým nežádoucím účinkům mužských pohlavních hormonů, které se v malém množství tvoří v těle zdravých žen), a příznivě tak ovlivňuje příznaky premenstruačního syndromu.
V případě, že trpíte premenstruačním syndromem, mohla by vám pomoci i jóga.
Přidat nový komentář