Chtěla bych se zeptat, jak se léčí zánět prsu kojící matky mimo antibiotik?? Jaká receptura např. i našich babiček může pomoci?? Mnohokráte děkuji za odpověď.
Dobrý den malé je 17 měsíců ráno a večer kojím doufám, že nám to ještě chvilku vydrží :-)
( Renata Vyšínová | přečteno: 13611x )
Díky mateřskému mléku dostane miminko potřebné živiny a protilátky, které potřebuje. Některé studie mluví o tom, že kojené děti méně trpí alergií, lépe se vyvíjí jejich mozek a dokonce prý mají nižší riziko vzniku rakoviny během života. To jsou důvody, proč se většina maminek snaží kojit. Co dělat, pokud to nejde? Řešení nabídne laktační poradkyně Monika Poledníková.
„Teoreticky se určitě připravovat můžete. Taková příprava bývá součástí většiny předporodních kurzů. Je dobré znát polohy při kojení a dozvědět se něco o problémech, které vás mohou potkat. V každém případě je určitě vhodné porozhlédnout se ve svém okolí po nějaké laktační poradkyni a domluvit se s ní ještě před porodem na případné poporodní návštěvě. Pokud máte ploché nebo vpáčené bradavky, pak je možné tento problém začít řešit už v těhotenství. Existují formovače, které se nosí od cca šestého měsíce. I toto bych však doporučovala řešit s odborníkem. Co se týče porodnice, určitě se podívejte, jestli je tzv. baby friendly. Trvejte na tom, aby vám do půl hodiny, maximálně hodiny po porodu přiložili miminko k prsu. I když naštěstí toto se dnes už ve většině porodnic dělá naprosto automaticky.“
„Čerstvé maminky mohou trápit příliš nalitá a bolavá prsa, bolavé či popraskané bradavky, ucpaný mlékovod, slabý či silný vypuzovací reflex nebo celkově bolestivé kojení. Mohou se objevit kvasinky, plísně nebo dokonce i zánět. Důležité je však podotknout, že všechno je řešitelné! Zvláště pak prvorodičky zbytečně propadají panice. Často pak zbytečně miminko dokrmují umělým mlékem nebo předčasně ukončují kojení - bohužel třeba i kvůli radě maminky či tchýně, které jí řeknou, že má slabé mléko. Nebo že ony taky nekojily a nic se vlastně nestalo. Je to škoda a je to zbytečné. Stačí jen vyhledat pomoc laktační poradkyně. Seznam všech laktačních poradkyň - řazených podle místa jejich působnosti, je možné najít na stránkách Laktační ligy.“
„Kojení je to nejlepší, co může maminka svému miminku dopřát. Osmadevadesát procent žen je schopno kojit. Mezi ty zbývající dvě procenta pak patří třeba ženy, které kojení odmítají. Kontraindikací je tuberkulóza, HIV či laktační psychóza. Kojit matka nesmí ani v případě, že užívá léky, které prostupují mateřským mlékem a jsou pro novorozence nebezpečné. O každém léku, který hodláte vzít, se proto vždy poraďte s lékařem. V žádném případě během kojení neužívejte nic bez porady s ním!“
„Neexistuje žádná horní hranice. Je to jen na vás a vašem miminku. WHO doporučuje výlučné kojení do ukončeného šestého měsíce, s příkrmy pak do jednoho roku. I déle. Znám maminky, které děťátko kojily výlučně osm měsíců, s příkrmy pak pokračovaly třeba do tří, čtyř let. Potkala jsem i maminky, které byly smutné z toho, že si plánovaly kojení minimálně do dvou let a děťátko se jim zničehonic v devíti měsících samo odstavilo. Proto maminkám vždy radím – nejlepší, co můžete pro své miminko udělat – je výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce. Pak je vhodné, aby si děťátko začalo pomalu zvykat i na tuhou stravu a tekutiny. Dál už tomu nechte volný průběh. Pokud vás to oba bude „bavit“, kojte tak dlouho, jak vám to bude příjemné. A pichlavé řeči svého okolí o puberťákovi přisátém k prsu, házejte s úsměvem za záda. Jste to jen vy dva, kdo tu hraje hlavní roli. A vy dva si také o všem rozhodujete.“
„Je jich nespočet. Důležité je co nejčastěji přikládat miminko k prsu. Klidně si zalezte s miminkem do postele a jen spěte, odpočívejte a kojte. Po kojení a v době mezi kojeními můžete odsávat nebo odstříkávat. Pokud neodsajete nic nebo málo, nezoufejte. Množství odsátého mléka není měřítko toho, kolik mléka máte. Ale jen toho, kolik jste schopná odsát. Podstatné je to, že budete po kojení a mezi kojeními bradavky stimulovat. Toto je důležité hlavně v noci, kdy je „v pohotovosti“ hormon prolaktin, který má tvorbu mateřského mléka na starosti. Pro zvýšení tvorby mateřského mléka je vhodné udělat si kúru z bylinných čajů pro kojící matky. Maminky si často myslí, že pokud budou tyto čaje pít denně, budou mít spoustu mléka. To je ale omyl. Aby bylinky mohly opravdu zafungovat, je třeba užívat je čtrnáct dní až tři týdny a poté si udělat alespoň čtrnácti denní pauzu. Pak můžete kúru zopakovat. Při denním používání po dobu několika týdnů či měsíců s žádným efektem už moc nepočítejte. Produkci mléka zvýší např. jestřabina, kopr, pískavice řecké seno nebo benedikt lékařský, maliník nebo fenykl. Některé maminky zase nedají dopustit na meltu či jinou kávovinu. Co se týče pitného režimu – nemusíte do sebe tlačit litry vody. Stačí, když budete pít o něco víc, než jste byli zvyklé v době před kojením. Stejně je to i s jídlem. Jsou ale maminky, které po porodu trpí nechutenstvím a pak se jim nespouští mléko. V takovém případě bych opět doporučila se obrátit na laktační poradkyni, která pomůže a poradí. A hlavně – nestresujte se a snažte se být v klidu! To je při kojení polovina úspěchu.“
Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.
Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi
Kojila jsem dvakrát - dcerku do 8 měsíců, synka asi do 15 měsíců. Byla jsem moc ráda, že mi to bylo dopřáno, vím, že hodně známých má s kojením problémy a pár jich taky kojení vzdalo, což je škoda. Kojení jsme probíraly před několika měsíci v Komunitě 111 a co maminka, co to názor :)
Mám dvě dcery, starší má 3,5 roku, mladší ještě nemá půl roku. Přes prvotní nepodařené pokusy o otěhotnění, které bych zde teď nechtěla rozebírat, se nám po IVF narodila první dcera. Kojit jsem ji začala okamžitě v porodnici a s kojením, kromě pár ragád na prsou, nebyl problém. Kojila jsem ji výlučně do šesti měsíců a poté pokračovala do dvou let a asi dvou měsíců. Kdybychom ji nepotřebovali naučit spát ve velké posteli samotnou a nechtěla bych se pokusit otěhotnět, asi bych pokračovala do puberty Nějakým zázračným způsobem, i přes zdravotní problémy, kterými trpím, jsem otěhotněla podruhé a o dva měsíce dříve se nám narodila druhá dcera koncem minulého roku. Jelikož byla měsíc v nemocnici, nejprve na JIPu, poté na oddělení IMP, musela jsem se "kamarádit" s odsávačkou, jelikož kojení bylo pro mě prioritní. Při návštěvách v nemocnici mi bylo občas dovoleno přiložit dceru k prsu, ale malá samozřejmě moc nepila, protože neměla ještě tolik síly. Když jsme se vrátily spolu domů, postupně jsem střídala lahvičku s kojením a nakonec, když jsem viděla, že má snahu pít většinu z prsu, odstavila jsem lahvičku a už ji jen kojím. Když jsme se vrátily z nemocnice, důvodem ztráty pravidelnosti v odstříkávání, se mi v jednom prsu udělala zatvrdlina, která se změnila v zánět. Ten mám s nějvětší pravděpodobností dodnes i přesto, že jsem měsíc užívala troje antibiotika. Nehodlám však s kojením přestat a doufám, že i dceři to tak bude vyhovovat co nejdéle. Nejvíce mě pobavilo, když jsem měla jít nedávno na tetanovku a sestra mi sdělila, že by bylo dobré přeočkovat, až po kojení. Když jsem ji sdělila, že to asi bude problém a nebudu už mít žádné protilátky, pobaveně se mě zeptala, jak můžu vědět, jak dlouho budu kojit. Na tuto otázku jsem už raději neodpovídala a myslela si své. Setkala jsem se, stejně jak píšete, s okolím, které doporučovalo "dolévat" dítě šťávami a nevím, čím vším ještě, ale i přesto, že jakoby prvorodička jsem nebyla zkušená, stála jsem si za svým a nenechala se odradit. Ačkoliv dcera byla s příchodem do školky často nemocná, věřím, že jí dlouhé kojení bude v budoucnosti ku prospěchu a mohla jsem jí tím alespoň zkvalitnit život. Proto tím nechci ošidit ani jednu. Nakonec ještě jednu věc bych Vám chtěla napsat. Pídila jsem se po tom, jak dlouho byli kojení lidé z mého okolí a musím konstatovat, že to má cosi do sebe. Řekla bych, že jsou "nedomazlení" . Akorát i kojení má "špatný dopad", dcera je díky němu "přemazlená" a mazlení se teď musím dožadovat Přála bych si větší osvětu (stejně jako s používáním látkových plen), ale vše záleží jen na rodičích a s tím jde jen málo dělat. S pozdravem a přáním krásných dní Š. P.
Přidat nový komentář