Osteoporóza je nebezpečná a bolestivá nemoc, charakteristická úbytkem kostní hmoty. Postihuje především ženy v období menopauzy, ale nevyhýbá se ani velkému počtu mužů. Při onemocnění osteoporózou kosti ztrácejí svoji pevnost a křehnou. Proto je osteoporóza velmi často příčinou nepříjemných zlomenin. Zlomeninu související s osteoporózou utrpí ve svém životě 30 – 50 % žen a 15 – 30 % mužů. U žen nad 45 let zapříčiňuje vyšší počet dní strávených v nemocnici, než mnoho jiných chorob včetně cukrovky, infarktu myokardu a rakoviny prsu. Přitom osteoporóze lze účinně předcházet prevencí – důležité je žít zdravě, volný čas trávit aktivně a mít dostatečný přísun vápníku a vitamínu D.
Pevné kosti se utvářejí už v dětství a příjem vápníku ve věku do 25 let je pro jejich pozdější stav rozhodující, ale i v pozdějším věku musí být konzumace vápníku stabilní. Proto je důležitá dostatečná konzumace zejména mléka a mléčných výrobků. Z něj se vápník do organismu vstřebává nejlépe.
V pozdějším věku začíná kostní hmota ubývat, a pokud je proces odbourávání příliš rychlý, kosti zeslábnou a může vzniknout osteoporóza. Mikroskopický obraz osteoporotické („prořídlé“) kosti se dá připodobnit jeskynnímu systému s rozsáhlejšími dutinami a méně stabilními vnitřními opěrnými strukturami, které si můžeme představit jako krápníky. Se slábnoucími „krápníky“ a zvětšujícími se dutinami se zvyšuje riziko vzniku zlomenin. Osteoporóza je nemoc, která nezpůsobuje přímo úmrtí pacientek, ale výrazně snižuje kvalitu jejich života. Důležitá je důkladná prevence. Dobrou ochranu před osteoporózou skýtá dostatečný příjem vápníku v potravě a častý aktivní pohyb.
Příčin osteoporózy je mnoho
Tou hlavní a nejčastější bývá u žen hormonální změna v období menopauzy v důsledku snížení tvorby estrogenu. Jak velký bude úbytek kostní hmoty, závisí na celkovém stavu kostní hmoty vytvořené přibližně do pětadvacátého roku našeho života. Proto bychom už od dětství měli především pít mléko a v dostatečném množství konzumovat mléčné výrobky, ze kterých se vápník do těla vstřebává nejlépe. Využitelnost vápníku z mléka a mléčných výrobků se pohybuje kolem 30 %, zatímco z rostlinných zdrojů je to pouze 5 – 10 %.
Vápník obsažený v mléce se velmi dobře vstřebává do těla
Důvodem je to, že se v něm vyskytuje v rozpustné formě. Výzkumy také ukázaly, že povrch mikrobiálních mléčných kultur na sebe váže cholesterol a tyto buňky se pak z těla vyloučí. Mléko proto nemá vliv na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Naopak často dochází k jeho snižování, a to i při konzumaci mléka polotučného a tučného.
Aby si mléko zachovalo svoje výživné látky, musí být chráněno před nepříznivými vlivy. Trvanlivé mléko plněné do aseptických kartonových obalů je chráněno před světlem, teplem a mikroorganismy. Díky šetrnému tepelnému ošetření a kartonovému obalu tak zůstanou v mléce zachovány důležité živiny, jako jsou bílkoviny, vitamíny a vápník a to bez přidání chemických konzervačních látek.
Mýty o mléce
Krátké shrnutí výsledků průzkumu v ČR
Češi patří ve srovnání s obyvateli ostatních zemí se svou průměrnou spotřebou 51,5 litru mléka na hlavu/rok (podle průzkumu z roku 2006) mezi průměrné konzumenty mléka. Nejvýše na světovém žebříčku mléčných pijanů se drží Finsko (136,7 l), Irsko (136,2 l) a Velká Británie (104,7 l). Pro zajímavost naši sousedé Maďaři vypijí ročně asi 75 litrů zatímco Poláci jen 37 litrů. Slováci vypijí za rok přibližně o čtyři litry mléka více než Češi.
Země |
Spotřeba |
Finsko |
136,7 |
Británie |
104,7 |
Švédsko |
99,9 |
Španělsko |
95,8 |
Dánsko |
90,6 |
Norsko |
90,0 |
Portugalsko |
87,6 |
Kypr |
84,9 |
Kanada |
81,7 |
Maďarsko |
74,9 |
Chorvatsko |
73,2 |
USA |
72,4 |
Slovinsko |
72,2 |
Švýcarsko |
69,0 |
Portugalsko |
87,6 |
Rakousko |
56,6 |
Slovensko |
55,7 |
Itálie |
54,1 |
ČESKÁ REPUBLIKA |
51,5 |
Německo |
49,3 |
Polsko |
37,2 |
Hong Kong |
18,4 |
Čína |
5,2 |
– zdroj: průzkum spol. Tetra Pak, 2006
Jednou z možných bariér konzumace mléka mohou být mýty a často uváděné nepravdy, které se o této potravině mezi veřejností šíří. Společnost Tetra Pak se proto rozhodla realizovat průzkum rozšíření mýtů o mléce, který provedla agentura STEM/MARK v lednu a únoru 2008. Průzkum zahrnuje reprezentativní vzorek 1 000 respondentů různých věkových kategorií (od 15 let věku), vybraných ze všech regionů České republiky.
Cílem průzkumu bylo zjistit názory veřejnosti na pití mléka, zjistit charakter informací, které o mléce ve společnosti kolují, a pokusit se o odhalení případných nepravdivých informací, které jsou mezi veřejností rozšířeny.
Pozoruhodným zjištěním průzkumu je, že více než třetina Čechů (36 %) nepije pravidelně mléko (t. zn. pije méně než jednou týdně), z toho 28 % mléko nepije vůbec !!
VÝČET NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH MÝTŮ, KTERÉ O MLÉCE KOLUJÍ – z pohledu odborníka
Trvanlivé mléko obsahuje konzervanty / tzv. éčka
Trvanlivé mléko balené v kartonových obalech neobsahuje žádné konzervanty. Trvanlivost mléka je dosažena díky tepelnému ošetření metodou UHT (Ultra Heat Treatment) a speciálnímu složení obalu, který zabraňuje přístupu světla a vzduchu.
Čerstvé mléko je zdravější než trvanlivé
Obsahy proteinů, vitamínů a minerálů se téměř neliší. Tepelně neošetřené (čerstvě nadojené) mléko může obsahovat choroboplodné zárodky. Naproti tomu u trvanlivého a pasterizovaného mléka je garantováno, že je bezpečné, neobsahuje choroboplodné zárodky.
Trvanlivé mléko neobsahuje žádné vitamíny a minerály
Obsah vitamínů a minerálů zůstává při tepelném zpracování metodou UHT téměř nezměněn.Tepelným ošetřením se z mléka ztratí maximálně 10 % výživných látek.
Mléko zahleňuje
Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny.V minulosti se využívalo této vlastnosti mléka při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.
Odborníci jsou názoru, že mléko není zdravé
Věda prokázala prospěšnost mléka pro obsah proteinů a kalcia a dalších pro zdraví prospěšných látek.Mléko není vhodné ke konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčné bílkoviny či s nesnášenlivostí mléčného cukru.
Mléko je tučné, má moc kalorií
Obsah tuku v mléce závisí na stupni odstředění mléka.Energetický obsah sklenice polotučného mléka (200 ml) odpovídá energetickému obsahu poloviny jablka (zdroj: Fórum zdravé výživy).
Mléko obsahuje nezdravé živočišné tuky a cholesterol
Na tuk se vážou vitamíny, které by tělo jinak nevstřebalo.Mléko obsahuje malé množství tuku a cholesterolu (např. plnotučné mléko obsahuje 3,5 % tuku). Ve srovnání např. s mléčnými výrobky je obsah tuku v mléce mizivý (např. nízkotučné sýry 30 %, camembert od 40 % výše, nízkotučný tvaroh 11 %, apod.).Obsah cholesterolu je přímo úměrný obsahu mléčného tuku.
Mléko pro člověka není vhodné. Je jediný savec, který pije mléko jiného savce (krávy).
Člověk je živočišný druh, jehož stravování se velmi liší od jiných savců, je jediný, jehož mládě vyžaduje velmi dlouhou péči.Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život (pokud má člověk potíže s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, ne druhu). Mléko je přirozený zdroj vápníku při ochraně před osteoporózou.
Mléko je těžce stravitelné
Pokud jedinci působí trávení mléka problémy, jde o nedostatek enzymů štěpících mléčný cukr ve střevě, problém jedinců, ne populace. Tato tzv. laktózová intolerance se vyskytuje v průměru jen asi u 2 – 10 % populace Evropanů. Mléko obecně je velmi lehce a dobře stravitelná potravina, proto je součástí různých dietních postupů.
Mléko z obchodu je ředěné vodou
Obsah jednotlivých složek mléka je dán potravinářskými normami pro jednotlivé stupně odstředění (plnotučné 3,5 %, polotučné 1,5 %, odstředěné 0,5 %). Mléko prodávané v obchodech projde několika stupni zpracování:Čerstvé mléko v mlékárně nejprve projde "separací a standardizací", při které je odstraněna část tuku a dosažena tak požadovaná tučnost mléka. Odstraněný tuk je pak použit na výrobu dalších mléčných produktů. Takto upravené mléko je následně homogenizováno. Homogenizace je proces, při kterém jsou kapičky tuku rozloženy na podstatně menší tukové jednotky, které jsou v mléce rovnoměrně rozptýleny a nevytvářejí shluky a neusazují se. Následuje tepelné ošetření metodou UHT (trvanlivé mléko) nebo metodou pasterizace (pasterizované mléko).
Mléko “přímo od krávy“ je nejzdravější
Čerstvě nadojené mléko od krávy může obsahovat mikroorganismy, záleží velmi na ošetřování konkrétního chovu a podmínkách, kde se mléko zpracovává. Je mnoho možností kontaminace.Mléko prodávané v obchodech je ošetřeno podle platných norem tak, aby bylo bezpečné, nemůže obsahovat žádné rizikové mikroorganismy.
Tamara Starnovská, nutriční terapeutka, Fórum zdravé výživy
Přidat nový komentář