Již tradičně na 14. listopad připadá Světový den diabetu, který má podpořit povědomí o onemocnění, prevenci a odstraňovat stigmatizaci lidí s cukrovkou. Datum 14. listopadu současně připomíná narození Fredericka Bantinga, který společně s Charlesem Bestem objevil v roce 1922 inzulin.
Ano, pacient má v souladu s § 28 odst. 3 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb, o zdravotních službách, právo vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka.
O druhý názor (tzv. second opinion) můžete požádat v případě, kdy máte závažné zdravotní problémy či onemocnění, která hrozí operací nebo dlouhodobým léčením anebo na stav, kdy dosavadní léčba dlouhotrvajících zdravotních obtíží nevede k uzdravení.
Neznamená to vyslovení nedůvěry ošetřujícímu lékaři. V praxi však mohou nastat situace, kdy pacient uvítá druhý lékařský názor dalšího specialisty na danou diagnózu a následnou léčbu. Konzultace dalším lékařem je hrazená zdravotní pojišťovnou u vybraných diagnóz a onemocnění.
Nejčastějšími diagnózami pro druhý názor jsou:
- onkologická diagnóza
- transplantace (srdce, jater, plic, ledviny, slinivky břišní, kostní dřeně)
- amputace
- operace kloubní náhrady kyčle nebo kolene (endoprotéza)
- zelený zákal
- roztroušená skleróza
- rekonstrukční operace srdce a cév
Pacient předkládá k posouzení svou zdravotní dokumentaci (lékařské nálezy, zprávy z hospitalizace, stanovené diagnózy a léčebný postup), která prokazuje důvody pro využití možnosti druhého názoru.
Právo druhého názoru neznamená, že se znovu opakují všechny diagnostické testy. Ale v případě, že některá vyšetření chybí nebo uplynula dlouhá doba od jejich provedení, může dojít k jejich podstoupení, resp. opakování.
Druhý názor můžete využít také u péče poskytované jinými zdravotnickými pracovníky, např. fyzioterapeuty, klinickými psychology nebo sestrami.
Tuto možnost nelze využít, jedná-li se o poskytování neodkladné péče, péče o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
Druhý názor je právo nemocného. Nesmí však být zneužíváno, chroničtí frekventanti ambulancí a stěžovatelé do této problematiky nepatří. Ovšem pacient, kterého čeká kupř.těžká operace se může, a dokonce by se měl, poradit i na jiném pracovišti. Velmi jednoduše řečeno – má před sebou závažné rozhodnutí a čím více informací získá, tím lépe. Druhý názor však má smysl pouze tehdy, je-li více léčebných možností nebo je-li kupř.indikace k operaci pouze relativní.
Druhý názor je i právo lékaře. Má-li nemocnému navrhnout závažný výkon a má-li jakékoliv pochybnosti o tom, zda volí správný postup, může konzultovat kolegy odjinud.
