Epilepsie se nemusí projevovat jen záchvaty s křečemi, ale i bolestí břicha, brněním či závratí.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
O epilepsii
Epilepsie je neurologické onemocnění charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější mozková onemocnění. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Epilepsie není jedna nemoc, jedná se spíše o skupinu onemocnění.
Přestože se epilepsie může objevit v kterémkoliv věku, jsou životní období, ve kterých je nový výskyt epileptických záchvatů častější než v jiných – hlavní vrcholy jsou u malých dětí a v období stáří. Příčiny mohou být získané na podkladě úrazu, infekce, vrozených odchylek vývoje mozku, či na genetickém podkladě. U převážné většiny epilepsií příčina není doposud známa. V Česku má epilepsii přibližně 80 tisíc lidí. U většiny z nich nemoc ovlivňuje všechny oblasti jejich života.
„Kromě samotných záchvatů se pacienti potýkají s nežádoucími účinky léků, poruchami pozornosti či paměti a celou řadou dalších těžkostí, ke kterým v mnoha případech patří i předsudky a nepochopení jejich okolí,“ říká MUDr. Jana Zárubová z Centra pro epilepsii FN Motol, která je zároveň předsedkyní spolku EpiStop.
V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 70 % pacientů.
Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu.
Malý epileptický záchvat
Malého záchvatu si nemusíte ani povšimnout. Člověk při něm zůstává při vědomí, ale uvidíte, že se nechová zcela normálně. Nemusí vám odpovídat na otázky, vidíte, že je „duchem nepřítomný“, může opakovat nějaké zvuky. Tyto záchvaty většinou vymizí během několika minut.
Velký epileptický záchvat
Při tomto typu záchvatu upadá dotyčný do bezvědomí, má křeče celého těla. Můžete si všimnout pěny u pusy či toho, že se postižený pokousal. Někdy při záchvatu povolí svěrače a může dojít k pomočení či pokálení. Výjimkou není ani zvracení. Záchvatu mohou předcházet příznaky tzv. aura, kterou dotyčný může poznat ještě před tím, než se záchvat rozvine.
Jak vypadá „klasický“ epileptický záchvat?
Nejčastěji se jedná o záchvat (generalizovaný tonicko – klonický), který je provázen dvěma typy křečí: nejdříve je celé tělo propnuté „do luku“, následují prudké záškuby končetin a celého těla.
-
Postižený vykřikne a kácí se na zem v bezvědomí – nebezpečí poranění při pádu.
-
První křeče (celé tělo napnuté), může se objevit pěna u úst, pacient modrá v důsledku nedostatku kyslíku.
-
Tělo ovládají další křeče: pacient s sebou hází, prudké pohyby končetin – velké nebezpečí zranění, pacient se často pomočí, pokouše, může se začít dusit zapadnutým kořenem jazyka.
-
Končí celý záchvat. Pacient se nadechne, propne celé tělo a chvíli nedýchá (apnoická pauza). Následuje uvolnění a samovolný výdech, vrací se přirozená barva.
-
Zvýšená elektrická aktivita v mozku se „vybila“. Pacient zůstává zhroucený na zemi v bezvědomí
-
Probírání může trvat i desítky minut. Poté je postižený zmatený, dezorientovaný, bezcílně přechází či se stále upravuje.
-
Návrat do normálního stavu.
Podle MUDr. Martina Kudra, Ph.D., z Kliniky dětské neurologie FN v Motole je správná reakce okolí u epileptických záchvatů zcela zásadní.
„Lidé často netuší, jak by měla první pomoc vypadat. Problémem jsou i zažité mýty, třeba že musíme nemocnému něco vložit mezi zuby, aby si neprokousl jazyk. Je to velká chyba! Pacientovi v žádném případě nic do úst nevkládáme ani nebráníme křečím. Důležité je odstranit z okolí nemocného všechny předměty, kterými by se mohl poranit, a případně přivolat lékařskou pomoc,“ vysvětluje MUDr. Kudr.
Jak pomoci při epileptickém záchvatu
- Odstraňte předměty, které mohou způsobit poranění. Pacienta přesouvejte na jiné místo pouze v nezbytném případě. Podložte mu hlavu, uvolněte oděv kolem krku.
- Nebraňte záškubům, křeči ani automatickým pohybům postiženého, pokud nehrozí nebezpečí poranění či poškození věcí. Nerozevírejte násilím ústa pacienta. Vyčkejte na konec záchvatu.
- Při trvající poruše vědomí umístěte pacienta do stabilizované polohy. Pootevřete mu ústa, vyčistěte dutinu ústní a předsuňte dolní čelist. Vyčkejte, až se pacient vrátí do plného vědomí.
- Při po záchvatové zmatenosti zkuste pacienta slovně uklidnit. Pokud to není nezbytně nutné, neomezujte jej v pohybu.
- Zjistěte, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka nebo obratlů).
- Pokud jde o léčeného pacienta s epilepsií, není většinou nutný transport do nemocnice.
Kdy je nutný převoz pacienta do nemocnice
- Při prvním záchvatu
- Pokud se záchvaty velmi často opakují nebo trvají déle než pět minut
- Pokud u pacienta přetrvává pozáchvatová zmatenost
- Pokud došlo k poranění, které vyžaduje ošetření
Čtěte také: První pomoc při epileptickém záchvatu
Léčba epilepsie
Léčba by tedy měla být zahájena až po druhém nevyprovokovaném záchvatu. Pro rozhodování je ale samozřejmě důležitý i názor pacienta.
Nejobvyklejší formou terapie je léčba pomocí léků – antiepileptik. Antiepileptika jsou látky tlumící epileptickou aktivitu a bránící šíření záchvatu v mozku. Pokud mají být antiepileptika účinná, musejí se užívat pravidelně a v předepsaných dávkách. Správnou dávku určí lékař pomocí postupného zvyšování až do dávky, která zabrání vzniku záchvatů, ale nezpůsobí u pacienta nepřijatelné nežádoucí účinky.
U asi 30 % nemocných se nedaří záchvaty léky potlačovat. Část z nich může mít prospěch z operační léčby.
Čtěte také: Vhodná léčba může udržet většinu epileptiků bez záchvatu
Lidé s epilepsií změří své síly v triatlonu
Boří tak mýty o své nemoci
Běh, jízda na kole a pádlování – to jsou disciplíny, ve kterých změří své síly účastníci EPPI vodáckého triatlonu. V tradičním závodě si zasportují jak lidé s epilepsií, tak zdraví lidé. Akci na podporu lidí s epilepsií pořádá u příležitosti Národního dne epilepsie spolek EpiStop – chce upozornit na mýty, které kolem nemoci stále panují. Startovní výstřel zazní ve Vlkovské pískovně u Veselí nad Lužnicí v sobotu 28. září ve 13 hodin. V Česku se epilepsie týká více než 80 tisíc lidí.
Jedním z pravidelných účastníků je 18letý Honza, který ovšem letos bude výjimečně pouze přihlížet – je totiž po operaci. Epilepsii mu lékaři zjistili v necelých 2 letech.
„Rád sportuji a soutěžím, baví mě jezdit na kole a lyžovat. Kvůli záchvatům jsem ale postupně musel své koníčky omezit. Lékaři ze specializovaného oddělení FN Motol mi proto z mozku chirurgicky odstranili ložisko – zdroj epileptických záchvatů. Nyní jsem již 3 měsíce bez jakýchkoli atak,“ říká 18letý mladík, který se postupně vrací zpět ke sportování. Loni se Honza vodáckého triatlonu zúčastnil, i když věděl, že mu tento pohyb možná způsobí záchvat. Kvůli nedávné operaci přijde letos Honza podpořit soutěžící pouze jako divák, příští rok se ale plánuje opět zapojit naplno.
Bořit mýty o epilepsii je jedním z hlavních cílů EPPI vodáckého triatlonu. Sportovci budou zápolit v kategorii jednotlivců a ve štafetách. Před hlavním závodem si zasoutěží i děti, a to v běhu na 200 metrů. Pacienti s epilepsií i zdraví lidé změří své síly v běhu na 3 kilometry, 10kilometrové jízdě na kole a ve 2 kilometrech pádlování. Loni se závodu účastnilo 127 lidí a s podobnou účastí počítají organizátoři i letos.
„Závod je českou variantou kalifornského EPPIE’S GREAT RACE. Je složený tak, aby se ho mohli účastnit i lidé s epilepsií – místo plavání závodníci pádlují na lodích,“ popisuje za organizátory Monika Bártová.
Pravidelné sportování je pro lidi s epilepsií přínosné. U většiny pacientů cvičení lehce snižuje množství záchvatů a zlepšuje celkový stav těla i mysli. Vyhnout by se ale měli sportům ve výškách, jako je například horolezectví nebo parašutismus. Lékaři nedoporučují ani potápění a plavání bez dozoru.
Lidé, kteří by se chtěli triatlonu zúčastnit, se mohou hlásit buď od 10 hodin přímo na místě, nebo prostřednictvím webu www.vodackytriatlon.cz.
Kromě sportování čeká na návštěvníky také diskuze s odborníky na téma léčby epilepsie. Součástí dopoledního programu je kurz poskytování první pomoci.
„Jsem rád, že si všichni mohou vyzkoušet první pomoc přímo na místě. Čím víc lidí bude vědět, jak záchvat vypadá a jak při něm pomoci, tím bezpečněji se budeme cítit,“ dodává Honza.
Centra pro epilepsii
„Abychom mohli epilepsii účinně léčit, musíme znát její přesnou příčinu u konkrétního pacienta. Epileptologie je v ČR na vysoké úrovni, a to díky diferencované péči. Jednodušší případy zůstávají v péči neurologů. Pokud záchvaty neustanou do 1 roku od vzniku onemocnění, jsou odesláni epileptologům. Jestliže záchvaty neustávají do 2 let, mají být lidé s epilepsií odesláni do Center vysoce specializované péče pro farmakorezistentní epilepsie. Zde se multidisciplinární tým snaží odhalit příčinu, kandidáty pro operační a stimulační léčbu a najít optimální postup, který záchvaty odstraní nebo zmírní a zároveň pacientům dovolí žít mezi záchvaty kvalitní život,“ říká MUDr. Zárubová. Status takového centra je nyní Ministerstvem zdravotnictví ČR přiznán Neurologické klinice ve FN Motol a FN U svaté Anny v Brně a Neurologickému oddělení v Nemocnici Na Homolce.
Zdroj: www.epistop.cz
