Původce onemocnění: Toxoplasma gondii. Parazit se složitým vývojovým cyklem a řadou morfologicky odlišných stádií. Infekčním stádiem je oocysta, která se vytváří pouze ve střevě nakažené kočky (event. jiných kočkovitých šelem) a je vylučována trusem.
Mnozí si to ale neuvědomují. Do práce chodí přesto, že je zdejší podmínky, které nesouvisí s prací, stresují a nepřejí jejich duševní pohodě. Příliš silné nebo naopak slabé osvětlení, nedostatek čerstvého vzduchu, neodpovídající teplota, nevyhovující rozložení stolů, nedostatek soukromí, přílišný hluk nebo jen různé čichové vjemy, pocházející například z oběda u vedlejšího stolu. Podobnou zkušenost má i 22letý Michal P. z Prahy:
„Pracuji ve větší soukromé firmě v klasické kanceláři, kam jsem nastoupil po střední škole. Jedná se o budovu z osmdesátých let, v létě je zde takové horko, že ze mě doslova leje. V zimě zase musím sedět v kabátě. Když si potřebuji zavolat soukromě, nemám kde, protože by to všichni kolegové slyšeli. Nejvíce mi ale vadí všudypřítomný prach, který se čistí jednou za rok, a vzduch, který se téměř neobměňuje, protože nejdou otvírat okna a klimatizaci nemáme.“
Experiment s očima na zdi
Zajímavý experiment provedli američtí psychologové. Na stěny vybraných kanceláří vyvěsili plakáty, na kterých byly velmi výrazně zobrazeny velké oči, a sledovali, jak se mění chování zaměstnanců. Ukázalo se, že se jejich pracovní výkon zvýšil. Pracovali dokonce mnohem usilovněji než jejich kolegové, kteří věděli, že jsou sledováni průmyslovou kamerou. Zároveň si však stěžovali, že se najednou cítí nepříjemně a pod tlakem. Být „na očích“ je zkrátka velice znervózňovalo. Dostatek soukromí je tak pro pracovní pohodu klíčový.
Nezřídka se stává, že dotyčný vystresovaný zaměstnanec následně dá výpověď, protože se mu v práci prostě nelíbí. Ani se přitom nepokusí změnit po dohodě s kolegy zmíněné negativní vlivy. Na jejich úpravě by mělo vždy mít zájem i vedení firmy, pokud nechce riskovat pokles pracovního výkonu zaměstnanců. V nejhorším případě pak i rozvinutí jejich vážné psychické problémy a dusno na pracovišti.
„Mnoho zaměstnavatelů si myslí, že pracovní pohoda a na druhé straně pracovní výkon nejdou ruku v ruce. Opak je pravdou, jde jen o to nastavit vhodnou hranici mezi těmito dvěma pomyslnými protipóly. Jsou známy případy, kdy stres z podmínek na pracovišti dohnal lidi k vážným a psychickým poruchám vyžadujícím i hospitalizaci na psychiatrickém pracovišti,“ říká MUDr. Jasna Volfová lékařka Psychiatrické nemocnice Jihlava.
Co vadí nejvíce
1. Příliš silné nebo slabé osvětlení
2. Nadměrný hluk
3. Nedostatek soukromí (například pro privátní telefonát)
4. Nedostatek čerstvého vzduchu
5. Přílišné horko či chlad
6. Absence speciálního místa ke konzumaci svačiny či oběda
Co je pro zaměstnance nejdůležitější
Na první pohled je překvapivé, kolik faktorů může ovlivnit psychické rozpoložení na pracovišti. Na následujících řádcích uvádíme jen ty nejdůležitější.
Osvětlení
Intenzita a úhel dopadu světla na pracovišti ovlivňuje nejen schopnost správně vidět, ale podvědomě i pohodu zaměstnanců. Odborníci obecně preferují přirozené denní světlo. Zvláště v zimě, kdy se začíná stmívat, je ale nutné používat i světlo umělé. V takovém případě by mělo být rovnoměrně rozloženo v celém prostoru bez rušivých stínů. Britský autorizovaný institut inženýrských služeb ve stavebnictví (CIBSE) například jako ideální kancelářskou intenzitu světla považuje zhruba 400 luxů. Nemělo by se přitom zapomínat na dostatečné osvětlení stěn i stropů pro zamezení pocitů stísněnosti.
Hluk
Hlasitý rozhovor kolegů, neustále vyzvánějící telefony nebo ruch z ulice. V takových podmínkách je pro zaměstnance obtížné zvládnout svou práci. Při dlouhodobém vystavení nadměrnému hluku se navíc mohou objevit i zdravotní potíže – známky neurózy nebo vysoký krevní tlak. Není bez zajímavosti, že dvacetiminutové působení hluku o síle 90 dB (odpovídá provozu na dálnici nebo poslechu hry na klavír ze 40 cm) může narušit koncentraci na celý den. Hluk v kanceláři by neměl přesáhnout hranici 75 dB.
Přehled zdrojů hluku
1. Letadlo vzdálené 100 m – 120 dB
2. Sbíječka vzdálená 10 m – 90 dB
3. Cirkulárka vzdálená 10 m – 80 dB
4. Hlučná ulice vzdálená 10 m – 75 dB
5. Vyzvánění telefonu – 65 dB
6. Lidská řeč – 50 dB
7. Šepot – 25 dB
Teplota a čerstvý vzduch
Málokomu jsou neznámé boje o větrák či klimatizaci. Někomu je stále horko a nastavuje teplotu do mínusových hodnot, zatímco jeho kolega se krčí ve svetru. Ideálním řešením je zavedení systému klimatizace, která funguje rovnoměrně na celém pracovišti, a zároveň do budovy přivádí čerstvý vzduch. Dle odborníků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je ideální teplota pro kancelář zhruba 21 °C v zimě a 24 °C v létě.
Barvy
Nesmíme podceňovat ani vliv barev. Z psychologického hlediska je můžeme rozdělit na teplé a studené. Mezi studené se řadí zelená a modrá, mezi teplé naopak červená, oranžová a odstíny žluté. Existují celé řady studií, jak barvy na pracovišti působí na psychiku zaměstnanců. Například při monotónních procesech je vhodné zvolit více barev a tím vytvořit kreativnější a veselejší prostředí. V chladných prostorách se doporučuje používat teplých barev a naopak.
Dostatek soukromí a proklínaný open space
Jedná se o často podceňované téma, protože na rozdíl od jiných faktorů není přesně změřitelné. Někdo potřebuje soukromí více, někdo méně. Zároveň si řada vedoucích pracovníků myslí, že příliš soukromí je podhoubím pro pokles produktivity. Na správném pracovišti by ale vždy mělo být možné vyřídit v případě naléhavé potřeby soukromý telefonát, pracovat bez pocitu, že jsme sledováni, či si v klidu o pauze vychutnat svačinu. Právě nedostatek soukromí je často vytýkán takzvaným open spacům, tedy hromadným kancelářím rozděleným pouze provizorními přepážkami mezi stoly.
