Vysoký krevní tlak není jen záležitostí dospělých. Hypertenzi může mít i dítě. V dětském věku znamená zvýšený krevní tlak (hypertenze) krevní tlak, který přesahuje normální hodnotu krevního tlaku zdravých dětí stejného pohlaví, věku a výšky při alespoň při 3 opakovaných měřeních ve 3 různých dnech.
Roste vaše dítě správně?
Růst je jednou ze základních vlastností všech živých organizmů a jedním z hlavních projevů života vůbec. Tělesný růst v užším slova smyslu, tedy zvyšování tělesné výšky, provází lidského jedince od početí až po ukončení dospívání. Jednotlivá období růstu zahrnují nesmírně dynamický nitroděložní růst a navazující rychlý růst v 1. a 2. roce života, klidný růst během dětství, vystřídaný opět růstovým zrychlením v období dospívání. Každé z těchto období růstu se řídí svými zákonitostmi. Během nitroděložního života hrají významnou roli faktory ze strany matky (výživa, užívání návykových látek včetně kouření, infekce, funkce placenty). Od 2. roku života růst závisí na dědičných růstových předpokladech a ovlivňuje ho zejména růstový hormon. V období dospívání se na růstovém výšvihu podílí zase především pohlavní hormony.
Růstová rychlost:
- je nejvyšší během nitroděložního života – kolem 50 cm za 9 měsíců,
- v 1. roce dosahuje asi 25 cm za rok – dítě tedy vyroste zhruba o 50 % svojí porodní délky,
- v 2. roce je v průměru 12 cm za rok – dítě tak dosáhne asi poloviny své dospělé výšky,
- v dětství pak mírně klesá ze 7,5 cm za rok ve 3 letech na 5 cm rok před nástupem pubertálního výšvihu,
- v období dospívání opět stoupá asi na 9 cm za rok u dívek a o něco více u chlapců.
Jak sledovat růst dítěte a proč je to důležité?
Protože růst je zrcadlem zdravotního stavu dítěte, je také jedním z parametrů sledovaných v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře pro děti a dorost. Správně naměřené hodnoty tělesné délky (do 2 let měřené vleže) a tělesné výšky (od 2 let měřené vestoje) se zaznamenávají do percentilových grafů. Spojením jednotlivých hodnot tělesné délky a výšky vznikne růstová křivka dítěte. Percentilové grafy umožňují porovnat tělesnou výšku dítěte a jeho vrstevníků stejného pohlaví (například 50. percentil ukazuje průměrnou hodnotu, tzn. stejnou nebo nižší výšku má polovina stejně starých chlapců nebo dívek).
Děti, které se narodily drobnější a mají vysoké rodiče, mohou růst v prvních 2 letech života rychleji a naopak. Pokud se dítě narodí podstatně menší, než je očekávaná váha nebo délka ve vztahu k délce těhotenství, jde o nitroděložní opoždění růstu (IUGR – intrauterinní růstová retardace). Růst těchto dětí musí být během dětství sledován ještě pečlivěji než obvykle.
Po 2. roce věku má být růstová křivka plynulá (tj. stále ve stejném pásmu růstového grafu) a má odpovídat růstovým předpokladům zděděným po rodičích, které lze zjistit jednoduchým výpočtem:
- u chlapce: výška matky zvětšená o 13 cm plus výška otce se vydělí 2
- u dívky: výška otce zmenšená o 13 cm plus výška matky se vydělí 2
- cílová výška se pohybuje ± 8,5 cm kolem získané hodnoty
Poruchy růstu u dětí
„Otázka poruch růstu je často podobná rébusu o slepici a vejci, tedy co je příčinou a co následkem. Může je totiž způsobovat vcelku jakékoliv vleklé chronické onemocnění tělního systému a zpomalený růst může být prvním projevem tohoto onemocnění, které jinak není patrné. Proto je důležité tyto případy zachycovat v co největší míře, protože onemocnění, která poruchy růstu způsobují, znamenají často větší riziko než malý vzrůst,“ říká prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., přednosta Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Typickým případem, kdy dítě přestane růst kvůli jiné nemoci, je podle lékaře například choroba zažívacího traktu typu Crohnova nemoc nebo některé nemoci ledvin. Pokud se podaří vyřešit příčinu, růst se často vrátí do normálu.
Drtivá většina poruch růstu je však tzv. idiopatická, tedy bez zjevného důvodu.
„Ve vybraných případech může být možností léčby podávání růstového hormonu. Je to vyzkoušená a většinou účinná terapie, která se používá již od 80. let minulého století. Starší ročníky si možná ještě pamatují, že dříve nebylo nic neobvyklého potkat člověka s hluboce podprůměrným vzrůstem. Dnes už je to díky včasnému záchytu a léčbě spíše rarita,“ vysvětluje prof. Lebl.
Nevšímavost rodičů a lékařů k pomalému růstu dítěte je nebezpečná. Čím dříve je léčitelný problém s růstem zjištěn, tím větší šance má dítě na dosažení normální výšky během dětství a úplnou realizaci svého růstového potenciálu. Je to důležité pro jejich budoucí život – okolí je totiž pro jejich malý vzrůst má tendenci brát jako mnohem mladší, tedy i méně schopné. Pokud má lékař či rodič pochybnosti o správném růstu dítěte, mělo by následovat vyšetření.
Léčba růstovým hormonem budí obavy
I přes minimální vedlejší účinky panuje o terapii stále řada mýtů.
„U mnohých rodičů vyvolává samotné slovo hormon odmítavou reakci, bojí se vedlejších účinků a negativní reakce dítěte. Přitom většinou stačí vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými hormony a jejich pozitivní úlohu v těle. Růstový hormon je látkou tělu vlastní, jeho dávkování odpovídá přirozené produkci, zvláště když jím nahrazujeme jeho deficit. Častou obavou je také zvýšené riziko rakovinného bujení, nicméně i tento efekt již vyvrátila řada vědeckých studií,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
„Pokud je dítěti pět let a i s menším vzrůstem má šťastné dětství, tak mu zdánlivě nic neschází a je občas obtížné rodičům argumentovat, proč jej začít léčit. V sedmnácti letech však může být vnímání problému malého vzrůstu dost jiné. Malý vzrůst děti nežádoucím způsobem odlišuje a zvlášť u dospívajících chlapců může vést k pocitům méněcennosti nebo k jiným psychickým potížím,“ dodává. I proto podle prof. Šumníka děti léčbu obvykle poctivě dodržují, a to i ve složitějších pubertálních letech.
Jak probíhá léčba růstovým hormonem?
Růstový hormon je látka bílkovinné povahy. Proto jej není možné podávat v podobě tablet, sirupu nebo kapek polykaných ústy. V zažívacím ústrojí by jej trávicí šťávy rozložily stejně, jako rozloží každou jinou bílkovinu z potravy. Jedinou účinnou cestou pro podání růstového hormonu jsou tedy injekce. Růstový hormon se podává podkožně - snadným a bezpečným způsobem, který se snadno naučí každý rodič a který spolehlivě zvládnout i starší děti samy.
Podkožní injekce jsou doporučeny podávat do přední strany stehen. Toto místo je vhodné zejména pro děti a dospívající, kteří si píchají růstový hormon sami, neboť místo vpichu je při injekci dobře viditelné a obě ruce jsou volné pro manipulaci s injekcí. Vhodná podkožní tkáň je i v horních zevních čtvrtinách zadečku a v horních zevních částech paže.
Místa vpichu podkožních injekcí je vhodné střídat. Opakované injekce do téhož místa mohou navodit zbytnění podkožního pojiva, ze kterého se poté lék obtížněji vstřebává do krve.
Růstový hormon se aplikuje každý den večer před spaním. Tím se nejlépe napodobí přirozená výroba růstového hormonu u zdravého dítěte. Zdravé děti si vyrábějí růstový hormon nejvíce v noci.
Injekce růstového hormonu téměř nebolí. Stovky dětí, které jej v České republice každodenně dostávají, se v tomto konstatování shodují. Růstový hormon se totiž většinou podává injekčními pery s velmi tenkou jehlou, která lehce proniká kůží. Injekční pera také pomáhají v přesném odměření správné dávky, protože jsou vybavena spolehlivým systémem jejího nastavení. Injekce se tak může podávat v malém objemu, takže téměř odpadá nepříjemný pocit tlaku při vpravování účinné látky do podkoží.
Kolem deseti let začínají být děti schopny píchnout si injekci samy. Rodiče by však neměli děti do toho nutit, je vhodné však tuto možnost nabídnout. Děti by se ale měly píchat pod dozorem rodičů. Někdy totiž mají děti sklon zasunout jehlu jen povrchně - a růstový hormon po vytažení jehly vytéká a ztrácí se. Jehla má být při injekci zasunuta celá a při jejím vytahování je nutné lehce tlačit buničinovým čtverečkem na místo vpichu, aby se zabránilo vytékání roztoku.
I zdánlivě pomalý růst může být normální
Než však začnou rodiče houfně vytahovat metr a šikovat své děti do ordinací pediatrů, doporučují odborníci nejdříve ověřit reálný stav.
„I zdánlivě pomalý růst může být v normě, pokud je stabilní. Rodiče si mohou růst dětí ověřit v tzv. percentilovém grafu, který určuje tempo růstu v závislosti na věku a pohlaví dítěte,“ vysvětluje prof. Lebl u příležitosti mezinárodního sympozi endokrinologů Best of Edge. Podle něj se však děti s poruchami růstu daří úspěšně odhalit i díky spolupráci s dětskými praktiky, kteří výšku průběžně zaznamenávají a děti případně včas odesílají za specialisty.
Zdroj: fnmotol.cz
