Mezi lidmi jsou refrakční vady spíš známé jako oční nebo optické vady.
Bolesti hlavy, potíže s dýcháním, kašel, přetrvávající únava, anebo také potíže se zrakem různého charakteru a intenzity. Tyto příznaky mohou pacienty provázet i dlouhé týdny nebo dokonce měsíce poté, co byli pozitivně testování na covid-19. Přestože tedy nemoc ustoupí, je důležité symptomy nepodceňovat a vyhledat specializované ambulance.
„Z našich zkušeností je prokázáno, že lidé mají potíže nespecifického rázu. Někdo trpí bolestmi za očima, velice často se po prodělání covidu objevují příznaky celkové únavy těla. Rezervy, které máme, včetně těch v očích, jsou vyčerpány,“ uvádí MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize.
Oslabené tělo těžko kompenzuje potíže
Přestože se epidemiologická situace v České republice zlepšila, do ordinací očních lékařů stále přicházejí lidé, kteří se potýkají se zrakovými obtížemi. Oftalmologové potvrzují, že s věkem přibývají problémy se zaostřováním do blízka, nicméně u pacientů, kteří prodělali covid-19 tyto potíže přicházejí i o deset let dříve, než je běžné. Zároveň vyvstávají různé obtíže, které by zdravé tělo jinak kompenzovalo, oslabený organismus si s ním ovšem tak dobře neporadí.
„Například mladý kluk, který dosud viděl dobře, k nám přichází s tím, že nevidí do blízka, večer mu plave písmo, je zdvojené...,“ popisuje jeden z typických případů primářka Valešová. Některé potíže si navíc pacienti zprvu sami nemusí vůbec uvědomovat. Objevují se kupříkladu skrytá šilhání, na která člověka upozorní přátelé.
„Pacient jen začne vnímat velmi nepohodlné vidění do blízka a neví přesně proč. Bývá unavený, musí obtížně hledat vhodnou vzdálenost textu, na kterou si má správně nastavit čtení. Může mít mírně zdvojený text nebo tzv. plovoucí text, večer přichází únava, tlak a bolest za očima,“ vyjmenovává oční lékařka další příznaky takzvaných nespecifických očních obtíží. Ty se projevují nejen po prodělání covid-19, ale zhoršené vidění může umocnit i přemíra používaných on-line technologií, kterým byli lidé vinou koronavirové epidemie a restriktivních opatření vystaveni. Časté používání počítačů, tabletů a smartphonů si totiž vyžadovalo nadměrné zatížení očí prací do blízka.
Dioptrie někdy nestačí
Zhoršující se vidění často lidé připisují nutnosti nosit brýle nebo kontaktní čočky. Primářka Valešová ovšem upozorňuje, že oči jsou velmi komplexní systém a problémy se nemusí automaticky vyřešit korekcí prostřednictvím dioptrií – i když ta samozřejmě hraje zásadní roli.
„V očích máme i svaly: jeden sval, který přeostřuje do blízka a do dálky, a pak okohybné svaly, jež provádějí pohyb doprava, doleva, nahoru a dolů, a pak mají na starosti i takzvané konvergenční pohyby, tedy pohyby k sobě a od sebe,“ objasňuje oftalmoložka. Když se totiž díváme do dálky, jsou oči víc od sebe, a když do blízka, přibližují se zase více k sobě. Tyto svaly mají sdruženou funkci: jak zaostřovací, tak i zmíněnou vergenční.
„V současné době se často setkáváme právě s tím, že bývají dekompenzované a vznikají ony nespecifické potíže,“ sděluje Valešová poznatky ze své praxe. Existuje 6 vergenčních a 4 akomodační poruchy, které se ovšem mohou různě kombinovat. Jedná se tedy o složitou optometristickou práci a diagnostiku.
Základem je důkladné vyšetření
Potíže s viděním se mohou promítnout i do psychiky, jelikož ovlivňují práci, soustředění a potažmo celkovou kvalitu života. Proto odborníci doporučují všem, kteří se potýkají se zhoršením zraku po prodělání covid-19, anebo vinou home-office, aby neváhali navštívit očního lékaře a podstoupili pečlivé oční vyšetření.
„Máme na klinice řadu specializovaných optometristů, kteří navrhují léčebné schéma,“ vysvětluje MUDr. Valešová.
„Pacient nejprve absolvuje komplexní vyšetření. Je třeba přesně popsat, jaké potíže má, kdy a při jakých činnostech. Jak intenzivní potíže má, to znamená, zda má bolesti hlavy, nemůže přeostřit z blízka na dálku a opačně, má dvojité vidění na některou ze vzdáleností, pocit šilhání nebo mu někdo ze známých řekl, že šilhá... Dále pokračujeme vyšetřením případné zrakové vady a nasazením správné korekce,“ přibližuje optometristka Veronika Halíková z Oční kliniky NeoVize a dodává, že se setkává často s tím, že spousta pacientů nenosí žádnou korekci zraku, anebo ji má nesprávnou. V kombinaci s nároky na vidění, které dnešní doba přináší, si dříve nebo později zadělají na problémy s viděním. Během vyšetřování optometrista zároveň vyšetřuje kvalitu spolupráce očí speciálními testy, které vyhodnotí dle symptomů a norem a navrhne řešení na míru danému pacientovi.
Problémy bývají dočasného charakteru
Ti, u nichž se uvedené potíže s viděním objeví, nemusí však propadat panice. Primářka Lucie Valešová se domnívá, že nespecifické poruchy, které se v souvislosti s proděláním covid-19 objevují, mohou být pouze dočasná.
„Očekáváme, že tyto poruchy by se mohly zase zlepšit a vrátit do relativně původního stavu,“ míní specialistka. Důležité je ovšem situaci nepodceňovat.
„Hlavně nad tím nemávnout rukou s tím, že to bude dobré! Potíže vás mohou trápit půl roku nebo rok a je zapotřebí mít správné brýle, především u akomodačních poruch. U vergenčních poruch, to jsou právě poruchy souhybu očí, provádíme zase zrakové tréninky,“ upřesňuje Valešová způsob léčby. Zároveň předpokládá, že až oslabené tělo opět nabere sílu, bude mít více relaxace, pohybu venku a s ním spojené četnějšími pohledy do dálky, je velmi pravděpodobné, že část nespecifických očních problémů ustoupí a lidé se budou moci zase vrátit k tomu původnímu způsobu života.
Zrakový trénink pomáhá pacientům zlepšit vidění
Zrakové tréninky jsou novinkou, která pomáhá pacientům s poruchami vidění, jež se v poslední době vyskytují stále častěji v souvislosti s covidem-19 a prací na home office. Primářka Oční kliniky Neovize Praha MUDr. Lucie Valešová nám přiblížila, v čem tato cvičení spočívají a s jakými problémy dokážou lidem pomoci.
Jak zrakové tréninky fungují?
Vyšetřujeme pacienty pomocí statusu binokulárního vidění, což je mnoho různých testů se specifickými přístroji na vyšetření spolupráce obou očí. Ta může být narušena při současném pohybu obou očí na čtení do blízka, kdy vlastně pracují obě oči – jedno doprava a jedno doleva a současně se přibližují. Zjišťujeme vergenční poruchy, tedy střídání pohybů do blízka a do dálky a akomodační, kdy jde o zaostřování. Tyto poruchy bývají často kombinované. Zprvu je tedy důležité kvalitní vyšetření na různých přístrojích a prohlídka specializovaným optometristou.
Pokud tedy optometrista zjistí některou z uvedených vad, co pacienta čeká dále?
V první řadě je důležité perfektní dokorigování dioptrické vady. Někdy i toto samo o sobě pomůže. Ve druhém kroku vytváříme zrakové tréninky se speciálními pomůckami, které pomáhají vylepšit zaostřování nebo pohyby očí. Stěžejní je přitom dlouhodobé pravidelné trénování. Další možnost představuje takzvaná prismatická brýlová korekce. Jde o speciální skla ve tvaru optických hranolů. To znamená, že se nejedná o klasické brýlové čočky, ale tato skla jsou na jedné straně širší a na druhé užší. Opticky lámou světlo a způsobují mírný posun obrazu. Řeknu-li to laicky: Když je oko mikrošilhající, hranol posune obraz na správné místo na sítnici, aby šilhání nemělo dopad na jeho dvojitý obraz v sítnici a v mozku nedělalo pacientovi potíže. Všechny tři stupně zrakových tréninků (korekce, zrakový trénink a prismata) jsou individuální a mají za účel ulevit symptomům, aby se pacient celkově cítil lépe.
Kolik času stráví pacient v ordinaci?
Opravdu kvalitní vyšetření můžeme udělat nejen díky zkušeným optometristům a nadstandardnímu přístrojovému vybavení, jako jsou například speciální optotypy či forptery, což jsou přístroje, ve kterých lze snadno přehazovat sklíčka při korekci zraku. Důkladné vyšetření je možné i díky tomu, že si na pacienta nevyhrazujeme jen 5–10 minut, jak je běžné v některých obvodních ordinacích. Máme na každého z nich celých 45 minut!
Jak často je nutné při zrakovém tréninku chodit na kontroly?
Balíček péče obsahuje tři léčebná sezení. Při tom prvním je pacient vyšetřen a provádí se zácvik se specializovanými pomůckami pro trénování jednotlivých vad. Následuje kontrola za jeden měsíc, kdy už se mohou objevit první známky zlepšení. Můžeme tedy cviky přidávat, ubírat, měnit testy... Další kontrola je pak za tři měsíce.
Jak konkrétně vypadají pomůcky pro zrakový trénink?
Pacient získá obálku, která je součástí balíčku péče. Zakoupí si pomůcky a postupně dostává ty, které jsou pro jeho vadu aktuálně důležité. Jedním z mnoha příkladů je takzvaná Barrelova karta. Na dvou stranách jsou natištěny různé tečky, které si člověk předřadí před oko a snaží se od té nejvzdálenější zaostřovat, aby tečky spojoval. Tím si trénuje vergenční pohyb. Dalším příkladem je test zvaný „tři kočky“. Ve skutečnosti jsou na papíře natištěné jen dvě, ale když se na ně člověk dívá přes prst nebo tužku, na kterou ostří, rozdvojí se obraz na čtyři kočky. Pacient se ovšem musí snažit spojit obrázky v pozadí do tří koček. Udržet tři kočky spojené je principem tréninku, ale zároveň je to vlastně i zábava.
Jak často je zapotřebí trénovat?
Tréninky by měly být prováděny pravidelně každý den po dobu 10–15 minut. V rámci celého komplexního balíčku zrakového tréninku dostávají pacienti i návod pro případ, že by zapomněli, co se při instruktáži dozvěděli.
Jsou zrakové tréninky určeny pro každého pacienta?
Nejúčinnější je zrakový trénink u lidí od 12 do 35 let, u starších pacientů efekt klesá, nicméně ve vyšším věku zase můžeme pomoci díky zmíněným prismatickým sklíčkům.
