Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Kdo může využít pomoci náhradní matky?
Náhradní neboli surogátní mateřství je vhodnou variantou pro páry, kdy žena nemůže dítě sama z různých zdravotních důvodů donosit. Překážkou může být například vrozená vývojová vada dělohy nebo její absence, poškození děložní dutiny či nízká děložní sliznice. Odborníci ale těhotenství a porod nedoporučují ani ženám, které trpí nějakým závažným chronickým onemocněním, ať už kardiovaskulárním, neurologickým či psychiatrickým. V takovéto situaci může být nápomocná žena, která se stane náhradní matkou a embryo biologických rodičů donosí.
„Řada dvojic nemůže bez využití pomoci náhradní matky přivést na svět vlastní dítě. Žena může pomoci jak někomu ve své rodině, blízké kamarádce, ale také dvojicím léčeným na klinice asistované reprodukce,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.
Čtěte také: Srůsty mohou způsobit neplodnost i chronické bolesti
Kdo se může stát náhradní matkou?
Náhradní matkou může být žena, která chce pomoci párům, které nemohou ze zdravotních důvodů mít vlastní dítě. Ideálně by měla být ve věku mezi 20 až 49 lety, měla by mít minimálně jednoho vlastního potomka a být v prokazatelně dobrém zdravotním stavu. Pokud je žena v manželství, jedná se o určitou nevýhodu, protože do celého procesu by se v takovém případě musel zapojit i její manžel. Lepší tedy je, když je žena svobodná, nebo rozvedená. Nutné je dále v České republice platné zdravotní pojištění.
„Jestliže adeptka na náhradní matku vyhoví všem těmto požadavkům, musí podstoupit zdravotní prohlídky, gynekologické a ultrazvukové vyšetření a také testy na pohlavně přenosné choroby. Specializovaná vyšetření by měla absolvovat na klinice, kde proběhne také samotné IVF,“ podotýká MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.
Čtěte také: Sekundární neplodnost – když se po porodu nedaří další početí
Je to úloha vhodná pro každou zdravou ženu?
Není. Je nutné si uvědomit, že se jedná o eticky a sociálně složitý a také psychicky náročný proces. Vhodné je to tedy spíže pro ženy, které si své vlastní těhotenství opravdu užívaly, po dalších vlastních dětech už netouží a chtějí tímto způsobem pomoci k vytouženému dítěti někomu dalšímu. Motivující se může stát i finanční kompenzace pohybující se mezi 250 až 500 tisíci korunami. Je to náhrada za ušlou mzdu, cestovné, těhotenské oblečení, výdaje za zdravou stravu a případnou nadstandardní zdravotnickou péči, která není hrazená ze zdravotního pojištění apod. Všechny náklady hradí žadatelský pár.
Čtěte také: Testy,díky kterým se rodí zdravé děti
Jak celý proces probíhá?
Dvojice si ženu, která se stane náhradní matkou, vybírá sama. V momentě, kdy se obě strany shodnou na podmínkách, celý proces probíhá stejně jako klasický cyklus IVF. Tedy spermie muže z neplodného páru oplodní vajíčka ženy z neplodného páru. Pokud však žena nemá vajíčka vhodná k oplodnění, je možné využít i vajíčka od anonymní dárkyně. Vajíčka od náhradní matky nesmí být použita, jelikož dárcovství je u nás ze zákona anonymní. Embryo je poté vloženo do dělohy ženy – náhradní matky.
„Náhradní matka uděluje souhlas se zavedením embrya do své dělohy s úmyslem otěhotnět, dítě donosit a porodit. Jakmile otěhotní, biologický otec uzná se souhlasem náhradní matky své otcovství a stává se tak otcem se všemi právy a povinnostmi. V momentě narození dítěte se pak náhradní matka vzdá všech rodičovských práv a závazků a je tedy umožněno biologické matce, aby dítě osvojila. Biologický otec je od počátku uveden v rodném listě dítěte, proto dítě neosvojuje,“ vysvětluje celý proces MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D. Náhradní mateřství není v České republice ze zákona zakázáno, ale ani jej žádný zákon samostatně neupravuje. Vychází se tedy ze stávajících zákonů a celá metodika surogátního mateřství by měla být spojena s právními konzultacemi a servisem.
Více informací naleznete zde.
