Poruchami příjmu potravy (mentální anorexií a především mentální bulimií) trpí v České republice každá dvacátá dospívající dívka a mladá žena.
Odborníci doposud nenašli hlavní příčinu vzniku poruch příjmu potravy, nicméně je jasné, že se na něm podílí více faktorů – biologické, rodinné, emoce, osobnost, závislost na psychoaktivních látkách nebo alkoholu, kritické životní události, riziková povolání a zájmy. Živnou půdu jim v dnešní době tvoří společnost, kultura, média a marketing, které mezi diváky distribuují přirozeně nereálný „ideál krásy“. K tomu všemu se pak přidá spouštěč, například poznámka typu: „Ty máš ale zadek,“ a problém je na světě.
Nejčastěji bývá diagnostikována mentální anorexie a mentální bulimieMentální anorexie je charakterizována:
1. aktivním udržováním nízké tělesné hmotnosti (BMI 17,5 a nižší),
2. strachem z tloušťky i přes nízkou hmotnost,
3. u žen amenoreou v případě, že neužívají hormonální pilulky, u mužů impotencí.
Snížení váhy si pacient způsobuje vyhýbáním se pokrmům, dále si může vyprovokovat zvracení, užívat laxativa, anorektika či diuretika, nadměrně cvičit. Typické jsou doprovodné projevy chování, například změna jídelních zvyklostí. Nemocní si neberou žádnou potravinu navíc, vymlouvají se ze stravování, a když už něco jí, úzkostlivě se srovnávají s ostatními, snaží se mít co nejméně, jedí pomalu, strnule. Několikrát denně se váží, měří, rádi vaří ostatním, začnou se stranit společnosti, uzavírat se do sebe, odmítat projevy lásky a upadají do depresí. Ze zdravotních obtíží je typická zácpa, zimomřivost, vypadávání vlasů, špatná pleť, zuby, únava, po těle se objeví jemné chloupky a časté modřiny.
Mezi další závažné problémy, které posléze může podváha způsobit, patří chudokrevnost, hypoglykemie, nízký tlak, omdlévání, změny krevního obrazu i kostní dřeně, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, svalová slabost, poruchy spánku, snížení chuti na sex, srdeční obtíže, poškození jater, ledvin, odvápnění kostí, slabý močový měchýř, žaludeční vředy, oslabení obranyschopnosti, poruchy vědomí, bolesti hlavy, u mladých pacientek zpomalení růstu a opoždění puberty.
Mentální bulimie
je určována opakujícími se záchvaty přejídání spojenými s kompenzačním chováním. Často se vyvine z mentální anorexie, a proto přetrvávají úvahy o tom, zda je skutečně samostatnou diagnózou. Výzkumy již našly také spojitost mezi touto chorobou a obezitou.
Dle Mezinárodní klasifikace nemocí patří mezi kritéria bulimie:
- opakované přejídání – nejméně dvakrát týdně po dobu tří měsíců,
- stálé zaobírání se jídlem a neodolatelná touha po něm,
- potlačení účinku z nadměrné konzumace vyprovokovaným zvracením, zneužíváním projímadel, anorektik, diuretik, hladověním, vynecháváním inzulínu u diabetiků,
- pocit přílišné tloušťky a neustálé obavy z ní.
Přejedením se v případě mentální bulimie nemyslí vzít si na oslavě o dva zákusky více a zapít to skleničkou vína. Během jednoho záchvatu jsou pacienti schopni spořádat jídlo o energetické hodnotě, která by na jeden den stačila třem dospělým ženám. Například čtyři řízky, půl chleba, balení vlašského salátu, čtyři rohlíky, dva ledňáčky, dvě čokoládové tyčinky a čtyři koblihy. Po tomto „selhání“ následují výčitky a zmíněné kompenzační chování. Často se jedná o zvracení až do doby, kdy už jedinec padá únavou. Někdo už není schopen si ani čistit zuby kartáčkem či se ohnout a zavázat si boty – všechny tyto pohyby v něm vyvolávají zvracení.
Kromě zdravotních problémů spojených s podváhou, kterou v tomto případě nemusí mít všichni pacienti, na nemocného čekají otoky slinných žláz pod čelistí, narušená rovnováha tělesných tekutin a solí, což nadměrně zatěžuje srdce a ledviny. Největší potíže pak způsobuje nízká hladina draslíku – nepravidelnost srdečního tepu. V důsledku toho se objevují křeče, závratě, zmatenost, ztráta vědomí. Žaludeční šťávy pak v jícnu způsobují vředy, záněty i poruchu zubní skloviny.
Mentální bulimii je podobné záchvatovité přejídání. Zde také dochází ke konzumaci nadměrného množství potravin, ale bez následné snahy se přijaté energie zbavit. Proto je pro chorobu typická obezita, nemoci s ní spojené a nespokojenost s postavou.
Další poruchy příjmu potravy
V populaci se dnes objevují další formy poruch příjmu potravy, které prozatím nebyly klasifikovány. Jedná se o orthorexii, nezdravou obsesi zdravým stravováním, drunkorexii, snižování energetického příjmu za účelem pití alkoholu, bigorexii, posedlost budováním svalové hmoty, těhotenskou anorexii, strach z nárůstu hmotnosti během těhotenství.
Boj s poruchou příjmu potravy je prací na několik let. Prvotním a základním klíčem k úspěchu je motivace pacienta k léčbě. Pokud sám nechce a nechápe přínos terapie, je veškerá práce na efektivním uzdravení zbytečná. Pomocnou ruku v České republice dávají na Psychiatrické klinice FN Brno-Bohunice, na Psychiatrické klinice Ke Karlovu a na Dětské psychiatrické klinice FN Motol. Domluvit si lze také konzultace s psychologem, psychiatrem, psychoterapeutem. Služby nemocným či rodinným blízkým poskytuje taktéž Občanské sdružení Anabell.