Zlomenina lebeční spodiny se buď neprojeví vůbec, nebo se může projevit krvácením z úst, nosu, nebo ucha.
Poranění lebky, tzn. kostěného krytu, který kryje mozek, nebo její obličejové kostry, je často spojeno s poraněním mozku. K poranění mozku však může dojít i bez poškození kostního krytu lebky. K čemu tedy může dojít při poranění hlavy?
- Zlomeniny lebečních kostí
- Zlomenina klenby lební se projeví deformitou v místě zlomeniny. Může se jednat o prohlubeň, nebo otok v tomto místě. Často je zlomenina patrná pouze při rentgenovém vyšetření lebky.
- Zlomenina lebeční spodiny se buď neprojeví vůbec, nebo se může projevit krvácením z úst, nosu, nebo ucha.
- Otřes mozku se většinou projeví přechodnými příznaky a v naprosté většině případů nezanechává trvalé obtíže. Může se jednat o krátkodobé bezvědomí, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy.
- Pohmoždění mozku je způsobeno určitým poškozením mozkové tkáně. Příznaky jsou dlouhodobější a může zanechat trvalé poruchy nervové činnosti. Záleží na velikosti a místě poškození. Škála příznaků je pak daleko širší.
- Roztržení mozkové tkáně bývá zpravidla spojeno se zlomeninami lebky. Vzhledem k tomu, že mozková tkáň obsahuje značné množství cév, je zpravidla vždy spojeno s krvácením do mozkové tkáně. Ačkoliv se jedná o velké poškození mozku, nemusí být vždy spojeno s bezvědomím. Lze to dokumentovat na ne zcela vzácných případech sebevrahů, kteří po sebevražedném pokusu střelou do hlavy sami vyhledali lékařské ošetření, nebo si zavolali lékařskou pomoc, či souseda.
- Krvácení do mozku nebo mozkových plen je většinou spojeno s úrazem, ale může k němu dojít i bez úrazového mechanismu, tzn. spontánně (vývojové vady cévního systému atd.). Téměř vždy se projeví poruchami vědomí od menších poruch (zmatenost, spavost) až po klasické bezvědomí.
První pomoc
Při poskytování první pomoci je nutné mít na zřeteli, že poranění hlavy vyžaduje často velké násilí a bývá proto spojeno i s poraněním krční páteře. Proto pozor při manipulacích. Hlavu držíme vždy v podélné ose těla, vyvarujeme se předklonům hlavy a jejím rotacím. Hlavu se snažíme udržovat v mírném záklonu.
Pro poskytování první pomoci je důležité, je-li nemocný při vědomí, nebo v bezvědomí.
U poraněného v bezvědomí postupujeme následovně:
- Postiženého ukládáme do polohy vleže na znak s mírně zakloněnou hlavou.
- Poskytneme první pomoc v rámci zajištění základních životních funkcí A+B+C. Na tento bod je kladen veliký důraz, neboť přežití zraněného a definitivní rozsah poškození mozku je závislé na tom, jak rychle se obnoví dostatečné zásobení mozku kyslíkem. V případě i krátké časové prodlevy dochází k trvalému poškození mozku i u člověka, který nemá mozek poraněn.
- Ošetříme event. zevní poranění. Rány kryjeme dostatečným množstvím savého materiálu. Obvazy neutahujeme a krvácení nekomprimujeme. Krvácení z ucha nebo z nosu kryjeme též dostatečným množstvím savého materiálu.
- Ošetříme i poranění vzdálená (krvácení a zlomeniny nebo otevřená poranění) kdekoliv na těle.
- Kontrolujeme trvale stav a dýchání a trvale udržujeme průchodnost dýchacích cest, nebo podporujeme dýchání a oběh.
- Co nejrychlejší transport nebo zajištění odborné pomoci.
U poraněného při vědomí
- Nemocného uložíme vleže na znak s mírně podloženou hlavou.
- Zevní poranění nebo krvácení ošetříme stejně jako v minulém případě.
- Zajistíme odbornou pomoc, nebo transport k odborné pomoci.
- Je nutno trvale zraněného sledovat, neboť i u zraněného při vědomí není vyloučená následná ztráta vědomí v pozdější době. Stejně tak i nemocný, který se z bezvědomí probere, může do bezvědomí upadnout kdykoliv znovu.
I člověk tvrdohlavý si může hlavu snadno rozbít, nebo o ni dokonce přijít. Ztratit hlavu pak může nejen člověk zapomětlivý.
Přidat nový komentář