Po příchodu na porodní sál je většinou mamince natočen vstupní kardiotokografický záznam srdečních ozev miminka, maminka je zevně i vnitřně vyšetřena, aby se zjistilo, v jaké fázi porod je .
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Příčiny a příznaky poporodní psychózy
Poporodní psychóza nebo také laktační psychóza nemá ve skutečnosti s laktací nic společného. Mezi příčiny onemocnění patří fyzické vyčerpání, rozsáhlé hormonální změny a do té doby neznámé a velice silné emoce, které žena po porodu prožívá. Poporodní psychóza ženu postihne většinou mezi 2. a 4. týdnem šestinedělí, nemoc ustupuje v řádech dnů až měsíců, což závisí také na tom, jak rychle byla vyhledána lékařská pomoc.
Příznaky poporodní (laktační) psychózy:
- pocity silného rozrušení;
- sluchové či zrakové halucinace;
- výpadky paměti;
- nekontrolovatelné pocity úzkosti;
- poruchy soustředění (neschopnost číst a sledovat děj filmu);
- změněné vnímání času;
- extrémní výkyvy nálad.
Důležité je, že si matka svůj stav neuvědomuje. Poporodní psychóza se vyvine zhruba u jednoho až dvou procent žen, což je poměrně raritní výskyt. Jedná se o velice vážné onemocnění, o němž bohužel nemají lékaři a vědci stále dostatek poznatků.
Polovina prvorodiček s poporodní psychózou nemá v anamnéze psychické onemocnění
Podle nejnovějšího výzkumu téměř polovina prvorodiček, u kterých se vyvinula poporodní psychóza, nikdy předtím netrpěla psychickou nemocí, kvůli které by musely být v minulosti hospitalizovány na psychiatrii. Nejvyšší riziko onemocnění laktační psychózou je první měsíc po porodu a je vyšší u pětatřicetiletých a starších prvorodiček.
Předešlé výzkumy ukázaly, že ženy s předchozí psychiatrickou anamnézou jsou v neustálém nebezpečí, že u nich propukne poporodní psychóza. Studie publikována začátkem roku 2009 v Plos Medicine zjišťovala, zda existují další rizikové faktory pro propuknutí nemoci u doposud psychicky zdravých žen (např. poporodní komplikace či sociodemografické faktory).
Riziko poporodní psychózy u psychicky zdravých a nemocných matek
Psychotická porucha, která propukne po porodu, může mít katastrofální následky jak pro matku, tak i pro dítě. Matka je v některých případech hospitalizována, někdy žena ublíží sama sobě nebo dokonce spáchá sebevraždu, v řídkých případech ublíží dítěti nebo ho dokonce zabije (k vraždě novorozence dochází ve 4 % případů, k sebevraždě matky pak v 5 %).
Ve starší studii provedené Dr. Hultmanem a jeho kolegy se ukázalo, že téměř 14 procent žen, které byly předtím hospitalizovány s psychickou nemocí, trpěly poporodní psychózou nebo bipolární poruchou. U žen, které předtím hospitalizovány nebyly propukla laktační psychóza jen u 0,05 procenta žen. Autoři si však všimli, že některé ženy měly svou první a jedinou psychotickou poruchu v poporodním období.
Výsledky zatím největší studie o laktačních psychozách
V doposud nejrozsáhlejší studii o poporodních psychózách použili výzkumníci údaje z registrů švédské populace, které dokumetují všechny porody; zároveň vycházeli ze záznamů o hospitalizovaných psychiatrických pacientech.
Dostupná data zahrnovala záznamy o téměř 800 tisích ženách, které porodily první dítě mezi lety 1983 a 2000. 892 žen z celkového počtu bylo hospitalizováno kvůli laktační psychóze. Nemoc u nich vyvrcholila v prvním měsíci po porodu dítěte. Z žen s laktační psychózou bylo 285 (32%) hospitalizováno v průběhu 7 dnů po porodu a 523 (59%) v průběhu 14 dnů.
Přibližně u poloviny sledovaných případů se jednalo o ženy, které nebyly v minulosti hospitalizovány s psychiatrickou diagnózou.
Těhotenský diabetes a vysoká porodní váha chrání
Jak již bylo řečeno, vyšší riziko poporodní psychózy je u pětatřicetiletých a starších prvorodiček. Na druhé straně se ukazuje, že vysoká porodní váha a těhotenský diabetes matky toto riziko snižují.
V doprovodném komentáři doktor Phillip J. Hay z Univerzity v Západní Sydney v Novém jižním Walesu říká, že studie otevírá důležité otázky pro další výzkum. Studie takového druhu jsou důležité pro odkrývání mechanismů nemoci. Nejprve musíme zjistit rizikové faktory pro rozvoj poporodní psychózy u prvorodiček, pak bude možné optimalizovat léčbu, která by pomohla zmírnit dopad této nemoci.
Zdroj: Medscape
