Lupénka, latinsky psoriasis, je chronické zánětlivé kožní onemocnění, postihující cca 2-3% středoevropské populace.
Velmi mrazivé počasí s sebou nese i ne zrovna idylická zdravotní rizika, a to nejen pro lidi bez domova. Nízké teploty mohou být z hlediska poškození chladem nebezpečné pro všechny, ale zvlášť ohroženy jsou malé děti, starší lidé a chronicky nemocní. Podchlazení a omrzliny jsou stavy, které přímo souvisí s extrémně chladnými dny.
Podchlazení
Jen v Česku umírají každoročně na podchlazení desítky lidí. Podchlazení je stav, kdy tělesná teplota klesne pod 35 ˚C. Může být smrtelné, když není rychle rozpoznáno a správně řešeno. K úmrtí může dojít i za 1 – 2 hodiny po začátku prvních příznaků podchlazení! Právě senioři a malé děti se hůř přizpůsobují změnám teploty a můžou mít problémy si uvědomit, že jejich teplota nebezpečně klesá.
Na co si dát pozor - příznaky: Jste-li podchlazení, nejdřív je vám zima, třesete se a cítíte, že je vám jedno, co se kolem vás děje. Pokud se podchlazení prohlubuje, ztrácíte soudnost, zhoršuje se koordinace pohybů, jste zmatení, ospalí a přestáváte pořádně vyslovovat. V dalším stadiu se začne nebezpečně zpomalovat srdeční akce, postižený upadá do bezvědomí. Posledním stadiem je tzv. zdánlivá smrt, kdy nelze zjistit tep ani dýchání. Nedojde-li k poklesu tělesné teploty pod 20 – 15 °C, trvá naděje na oživení i při déle trvající zástavě oběhu a dýchání, protože takto nízká tělesná teplota minimalizuje potřebu kyslíku.
První pomoc: Pokud začnete pozorovat příznaky podchlazení, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.
Pokud není možné přivolat pomoc ihned, je třeba svléknout případné mokré oblečení a zabalit postiženého do teplé deky, abyste zabránili dalšímu úniku tepla. S postiženým nepohybujte, netřete ho, nemasírujte. Teplé nápoje pomohou zvýšit tělesnou teplotu, ale vyhněte se „zahřívání“ alkoholem. Alkohol zvyšuje ztráty tepla a podchlazení urychluje. Neřešte podchlazení horkou sprchou nebo koupelí, mohlo by dojít k srdeční zástavě.
Při zachovaném vědomí podávejte horké oslazené nápoje bez alkoholu, sledujte dýchání a oběh, nepodávejte léky. Při bezvědomí sledujte dýchání a oběh. Při zástavě dechu a/nebo dýchání je třeba provádět umělé dýchání a srdeční masáž až do doby, než dorazí lékařská pomoc.
Omrzliny
Omrzlina je poškození organismu, které vzniká působením nízkých teplot na kůži a podkoží. Většinou se jedná o teploty pod bodem mrazu, ale za větru a vyšší vzdušné vlhkosti můžou omrzliny vznikat i při vyšších teplotách. Ohroženy jsou hlavně nedostatečně chráněné nebo nezakryté části těla na periferiích: nos, uši (zejména lalůčky), tváře, brada a prsty na rukou nebo nohou. Omrzliny mohou způsobovat i nevratná poškození, která mohou v nejhorších případech vést až k amputacím. Zvýšené riziko omrzlin hrozí lidem s narušeným prokrvováním tkání způsobeným některými nemocemi - např. cukrovkou, užíváním léků (betablokátory) nebo kouřením. Stejně jako u podchlazení hraje velkou roli ve vzniku omrzlin i oblečení: nedostatečné nebo příliš těsné.
Na co si dát pozor - příznaky: Kůže je voskově bílá, chladná a necitlivá. Může se objevit brnění, štípání, bolest.
Podle dalšího vývoje omrzlin je dělíme na tři stupně:
• 1. stupeň – po cca 10 min zahřívání by se měla vrátit citlivost. Dochází k úplnému uzdravení, ale může se stát, že bude přetrvávat místní přecitlivělost na chlad.
• 2. stupeň – za 1 – 3 dny se objevují puchýře a fialové zbarvení kůže. Je to přechodné stadium mezi vratným poškozením u 1. stupně a nevratnými změnami způsobenými omrzlinami 3. stupně. Puchýře se světlým obsahem signalizují naději na uzdravení, tmavý obsah vyhlídky zhoršuje.
• 3. stupeň – projevuje se po několika dnech zčernáním a ztvrdnutím postižené části těla.
První pomoc:
• vyměnit vlhký nebo zmrzlý oděv za teplý a suchý
• zahřívání vlastním (pokud se nejedná o celkové prochlazení) nebo cizím tělesným teplem – např. v podpaží
• aktivní pohyb končetin
• masírování okolí omrzliny - nedotýkat se poškozené tkáně! Nepřípustné je tření omrzliny sněhem!!!
• dostat postiženého d o tepla nad 15 ˚C, ale nevystavovat omrzliny sálavému teplu z ohně, fénu nebo topení
• podávání horkých, oslazených nápojů
Pokud se stav nezlepšuje nebo pokud máte jakékoliv pochybnosti, vždy vyhledejte odbornou lékařskou pomoc. Omrzliny se dále ošetřují horkou vodní lázní – max. 42 ˚C (většinou kolem 40 ˚C) – v ní je třeba pohybovat omrzlou částí těla asi 30 min, dokud nedojde ke zčervenání a nezačne bolet. Na obličej se přikládají teplé obklady. Po lázni se omrzlina osuší a kryje se sterilním vatovým obvazem, který nesmí omrzlinu utlačovat.
Omrzlinami jsou víc ohroženi diabetici, lidé s metabolickými poruchami, lidé s nemocemi kůže, jako je lupénka či atopický ekzem.
Jak se chránit před podchlazením a omrzlinami
Oblékejte se teple, oblečení vrstvěte, zaměřte se na to, abyste měli v teple nohy a ruce, vezměte si teplou čepici nebo alespoň kapuci. Kvůli omrzlinám se vyhněte příliš těsnému oblečení. Na obličej používejte co nejmastnější krémy nebo olivový olej.
Dohlédněte na své děti, případně i starší příbuzné.
Udržujte se v dobré tělesné i duševní kondici. Dbejte na správnou výživu s dostatkem tekutin a vitamínů.
komerční sdělení
Přidat nový komentář