ASTMA je onemocnění, které bylo popisováno již ve středověku jako choroba nedostatkem dechu, nemoc se stíženým dechem. Dnes víme, že astma je onemocnění dýchacích cest, založené na podkladě chronického zánětu průdušek, který je spojen s projevy zvýšené citlivosti a zvýšené reaktivity průdušek a s projevy zúžení dýchacích cest ...
Atopický ekzém, alergickou rýmu a bronchiální astma řadíme mezi tzv. atopická onemocnění. Jejich výskyt v ekonomicky rozvinutých zemích neustále roste. Lékaři zatím s jistotou nevědí, čím je to způsobeno, někteří z nich se však domnívají, že na vině je nižší výskyt mikrobiálních infekcí u malých dětí. Několik studií z posledních let dokonce ukázalo, že děti, které žijí v lepších hygienických podmínkách, nebo mají méně kontaktů se svými vrstevníky (a tedy nižší riziko infekce), trpí atopickými onemocněními častěji než ostatní.
I kdyby se tato hypotéza prokázala, nelze si představit, že by lékaři maminkám doporučovali, aby své děti posílaly mezi nemocné kamarády, nebo jim zakazovaly mýt si ruce. Takové jednání by sice možná výskyt atopie snížilo, avšak riziko plynoucí z infekčních chorob by zcela jistě převážilo.
Příznivý vliv na lidskou imunitu by však namísto nebezpečných infekčních mikrobů mohly zajistit neškodné a užitečné mikroby, které se ve velkém množství vyskytují ve střevě zdravých lidí jako tzv. střevní mikroflóra. Jedním z těchto mikrobů je i Lactobacillus, kterého známe z jogurtů.
Lékaři z finského Turku podávali kultury Lactobacilla náhodně vybrané polovině ze 132 těhotných, jejichž příbuzný či partner trpěli atopickým onemocněním. Podávání bylo zahájeno během dvou až čtyř týdnů před očekávaným porodem a pokračovalo po dobu šesti měsíců po porodu. V případě, že matka kojila, užívala kapsule s Lactobacillem i nadále ona, jinak byly bakterie podávány v suspenzi přímo dětem. Přesné načasování je velmi důležité, protože právě období kolem porodu a prvních šest měsíců života jsou zřejmě pro rozvoj atopie kritické. Druhá polovina těhotných a jejich děti dostávaly stejné kapsule, avšak bez Lactobacilla - tzv. placebo. Díky tomu bylo možné provést srovnání a získat nezkreslené výsledky.
Do dvou let věku byl atopický ekzém diagnostikován celkem u 46 dětí. Jeho frekvence ve skupině užívající Lactobacilla byla v porovnání s placebovou skupinou poloviční (23 % proti 46 %). Tento výsledek je poměrně přesvědčivý, avšak studie není v žádném případě návodem pro maminky, které čekají dítě. Výsledky je nutné potvrdit v dalších studiích a zobecnit pro jiné kmeny Lactobacilla, event. další mikroby střevní mikrolóry. Děti také musejí být sledovány mnohem delší dobu, aby se prokázala dlouhodobá účinnost metody a zejména její bezpečnost!
MUDr. Tomáš Větrovský
Zdroj: Kalliomäki M, Salminen S, Arvilommi H, et al. Probiotics in primary prevention of atopic disease: a randomised placebo-controlled trial. Lancet 2001;357:1076-79.
Přidat nový komentář