Jistě už jste nejméně jednou slyšeli, že počítačové hry jsou pro psychický vývoj dítěte škodlivé, že z mladých hráčů rostou agresivní výtržníci. Jestli je to ale opravdu tak, že kvůli sezení před monitorem budou z našich dětí agresivní hrbáči, si budeme povídat. Názory odborníků se liší.
V této, stejně jako v mnoha dalších situacích, platí osvědčené: všeho moc škodí. Pokud není hraní na počítači jedinou a výhradní náplní volného času vašeho dítěte, pak není proč je úplně zavrhovat. I dětský psycholog PhDr. Václav Mertin v rozhovoru pro rádio Leonardo řekl: "Hra obecně je pro dítě přínosem, zábavou a radostí. Nemyslím si, že by se hraní her na počítačí mělo šmahem odsuzovat. Naopak - pokud děti od nich zcela odstřihnete, může se stát, že si nebudou mít o čem povídat se spolužáky a budou se cítit vyčleněni, izolováni."
Rodiče se většinou bojí, aby agresivita z her nezpůsobila agresivitu v chování dítěte i v reálném světě. PhDr. Mertin si ale myslí, že není až takový důvod k obavám: "Dítě si jistě rozšíří repertoár toho, co ošklivého jde ostatním udělat. Nemyslím si, že by to opravdu pak udělalo. Podívejte se, kolik násilí může dítě vidět v televizi, v akčích filmech."
Opačný názor na násilí v hrách má Karel Nešpor, odborník na problematiku závislosti v pražské Psychiatrické léčebně v Bohnicích. "Existuje mnoho případů, kdy děti na základě nějaké počítačové hry udělaly nějaký násilný čin. Nejnebezpečnější je přitom takový druh násilí, které lze použít v běžném životě. Pokud tedy například chystá past na vetřelce v cizí galaxii, je to o něco méně nebezpečné, než když svého virtuálního soupeře mlátí pěstí či do něj píchá nožem. To ohrožuje nejen dospívající ale následně celou společnost." Oba odborníci se ale shodují, že v tomto směru má stejně negativní vliv i násilí v televizi.
Uklidnit se také mohou ti, kteří mají obavu, aby se pro náruživého malého hráče virtuální realita nestala místem, kam utíká před opravdovým životem. "Utéct před realitou se dá i nad knížkou, dokonce jen tak se zasnít, na to nepotřebujete počítač," říká psycholog.
Vždy jde o to, aby sezení u počítače a hraní her nebylo jedinou volnočasovou aktivitou dítěte. Aby mělo další reálné zájmy, kamarády, ale i povinnosti.
Dlouhé hraní má také vliv na fyzický vývoj dětí - některé svalové skupiny jsou přetěžovány a jiné nedostatečným používáním slábnou nebo se zkracují. Hráči mají kulatá záda, hrbí se. Mohou mít také problémy se zápěstím. Koukání do monitoru může také příliš namáhat zrak a "kazit oči". Důsledkem může být i obezita a kardiovaskulární choroby.
Hrozí vašemu dítěti závislost na hrách? Zjistíte zde.
Co si myslíte o škodlivosti počítačových her vy? Zapojte se do diskuse nebo nám napište na tento mail.
Přidat nový komentář