Pobyt v nemocnici (hospitalizace)

Být přijat k pobytu do nemocnice jistě není nic lákavého, i když třeba nemocný, čekající měsíce na provedení náhrady kyčelního kloubu, se svým způsobem do nemocnice těší. Člověk se ocitne v nemocnici buď v důsledku náhlého onemocnění nebo zranění, pak je jistě jeho zájmem dostat se z nemocnice co nejdříve, jakmile se mu jen trochu uleví. Jsou však chronická onemocnění, při jejichž zhoršeních se nemocní opakovaně do nemocnice vracejí, protože potřebnou péči nelze poskytnout ambulantně. Jsou také situace, které vyžadují složitý vyšetřovací postup, a možnosti přiměřeného a levného ubytování v bezprostřední blízkosti nemocnice -- jak je tomu např. v USA -- se asi ještě dlouho nedočkáme. V každém případě je dobré mít určitou představu, co lze v současné době od lůžkového zařízení očekávat -- jak pro pacienta, tak pro příbuzné a návštěvy.

V našich nemocnicích se střetávají dva trendy - jednak zachovat režim, který bude podporovat léčbu nemocného a zajistí bezproblémový provoz, jednak dát nemocnému co nejméně pocítit, že je v nemocnici.

Čtěte také: Prověřte si nemocnici, než do ní nastoupíte

Denní režim

Určitý denní režim musí v nemocnici být. Důvodem k přijetí do nemocnice je zejména nemožnost ambulantního léčení, takže v nemocnici jsou především lidé vážně nemocní. Ti potřebují kromě intenzivního léčení a kvalitní ošetřovatelské péče hodně klidu. Na druhé straně takřka kasárenský styl 50. a 60. let je už naštěstí dávno pryč. Je pochopitelné, že jiný režim bude mít koronární jednotka nebo infekční oddělení, v zásadě by mělo být snahou zdravotníků pobyt v nemocnici všemožně zpříjemnit i poměrně těžce nemocnému, a omezovat ho jen v nezbytné míře z důvodů péče o něj samého a o ostatní pacienty.

Den začíná v nemocnici stále poměrně brzy, ale rozhodně to už nemusí být v pět ráno. Má-li však před vizitou ošetřujícího lékaře být uklizeno, odebrány krve a případně provedena ošetření nebo jednodušší převazy, nelze začínat v osm. Také většina vyšetření probíhá v první polovině dopoledne -- je to pochopitelné zejména u metod, které vyžadují předchozí lačnění. Jindy je tomu tak proto, že diagnostická technika je využívána pouze v jedné, ranní směně.

Ve fakultních nemocnicích je režim dne též ovlivňován výukou budoucích lékařů. I ta probíhá především dopoledne. Účast nemocných samozřejmě není povinná, ale předpokládá se, že pacienti, kteří jsou v péči špičkových odborníků, budou svolni být "modelem". Pro leckteré z nich je to ostatně vcelku příjemné zpestření dlouhého dne.

Odpoledne je mnohem volnější, bývá celé vyhrazeno návštěvám, popřípadě mohou pacienti na i vycházky po areálu nemocnice (nebo i mimo něj). Také propustky se udělují mnohem častěji než dříve, pokud to stav nemocného a léčebný režim umožňuje. Většina nemocnic už je také slušně vybavena televizory, mnohde je dovoleno používat i malé přenosné přijímače na pokojích, pokud s tím spolupacienti souhlasí. Bohužel dosažení standardu tří- či dvoulůžkových pokojů se samostatným příslušenstvím je stále zásadně ovlivňováno stavem budov, ve kterých se lůžková zařízení nacházejí. V barokních, či dokonce starších budovách, často památkově chráněných, se těžko uskutečňují stavební úpravy, které by to umožnily. Také moderní způsoby stravování, např. podnosový systém, který dodá teplé jídlo z centrální kuchyně přímo konkrétnímu nemocnému bez další manipulace, se v rozsáhlých areálech samostatných budov je těžko uskutečňují.

Co s sebou do nemocnice

Na běžných lůžkových odděleních nebývají pacienti omezováni ani ve vlastním oblečení, ani ve věcech běžné potřeby, které si s sebou přinášejí. Téměř běžnou záležitostí je mobilní telefon, úplnou raritou už není ani přenosný počítač. Vážným problémem je však skutečnost, že volně přístupná oddělení s velkým pohybem "cizích" osob jsou bohužel rájem zlodějů, kteří-- s připravenou výmluvou -- se neštítí pronikat na pokoje nemocných a krást z nočních stolků peníze i cokoli cennějšího. V této situaci nemocnice nemůže za cenné předměty a větší částky peněz ručit, je ale možné si je uložit při nástupu do nemocnice v nemocniční pokladně, kde jim žádná újma nehrozí.

Co přinést nemocnému

Nejčastější pozorností zůstává jídlo a květiny. I když kvalita nemocniční stravy zdaleka není všude ideální, měli bychom vždy zvážit, zda sladkosti nebo chlebíčky jsou tím nejlepším. Mnoho lidí má nadváhu a v nemocničním prostředí s minimem pohybu snadno dále tloustne. U ležících starých lidí zase průjem po nevhodné stravě rozhodně nebude pro nikoho příjemný. Na druhou stranu přiměřené množství ovoce a zejména neslazené nápoje jsou právě pro staré nemocné nejen vítanou změnou, ale leckdy zcela zásadním příspěvkem k udržení dostatečného přísunu tekutin. V nejistotě je nejlépe obrátit se na ošetřujícího lékaře nebo zdravotní sestru. Donášet květiny může být zakázáno např. na plicním oddělení, kde leží lidé alergičtí.

Čtěte také: Na cestu z nemocnice chtějte léky a sanitku

Rádce pacienta: Nemocnici nahradí domácí péče