Neexistuje snad žádná oblast výživy, která by byla tak bohatá na informace, jako oblast vztahu výživy k rakovině a současně žádná oblast, kde by se vyskytovalo tolik dezinformací, poskytujících klamnou naději pro pacienty s nádorovým onemocněním. Všechny údaje o nových zaručeně účinných protinádorových látkách, získané na laboratorních zvířatech, hlavně na hlodavcích, je třeba brát se značnou rezervou.
„Našeho pacienta jsme nejdříve léčili standardními postupy, jako je například radioterapie. Dostal také jeden z prvních léků z oblasti onkologické imunoterapie, tzv. ‚checkpoint inhibitor ipilimumab‘, který pomáhá odblokovat imunitu tak, aby na nádorové buňky sama zaútočila. Navzdory této léčbě došlo u pacienta k obrovské progresi nádoru, k metastatickému postižení na zádech, v játrech a podpažních uzlinách,“ přibližuje situaci MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Pomohla kryoterapie
Lékaři v tu chvíli neměli z hlediska léčby pacientovi už co nabídnout. Aby mu alespoň ulevili, rozhodli se část jeho bolestivého postižení na zádech seříznout a spodinu nádoru zmrazit tekutým dusíkem o teplotě -196 °C.
„Kryoterapie je zcela běžně používána u širokého spektra benigních kožních nádorů i prekanceróz a některých zhoubných kožních nádorů. U maligního melanomu je kryochirurgický zákrok pokusem pacientovi ulevit od obtíží v rámci paliativní léčby. Po kryoterapii lze očekávat zmenšení nádorové masy, ale není běžné, že by byla navozena celková odpověď i mimo místo působení nízké teploty,“ vysvětluje MUDr. Lukáš Lacina, Ph.D., rovněž z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Probuzení systémové imunitní reakce
Proto byli lékaři překvapeni, když po měsíci od zmrazení nádoru většina jeho neošetřených projevů na pacientových zádech „sama“ začala mizet. Zmrazili pak nádor ještě jednou a na další kontrole po dvou měsících zjistili, že u pacienta vymizely metastázy v játrech i podpažních uzlinách. Dostavil se takzvaný abskopální efekt, při kterém po lokální terapii ustupují nádorové léze i v dalších orgánech vlivem probuzené systémové imunitní reakce.
„Abskopální efekt je v léčbě nádorového onemocnění zaznamenáván poměrně vzácně a jeho mechanismus není zcela objasněn. Předpokládá se, že v důsledku rozpadu velkého množství nádorových buněk se uvolňují nádorové neoantigeny, které dokáží stimulovat imunitní systém. Ten pak napadne nádorové buňky i v původně nezacílených místech léčby,“ říká Ondřej Kodet a dodává, že zatímco u radioterapie je tento jev již zdokumentován, ve spojení s kryoterapií jde o první doložení tohoto mechanismu v klinické praxi.
Systémová reakce se zřejmě dostavila díky kombinaci léků a zmrazování nádoru.
„Bohužel u celé řady pacientů imunitní systém nedokáže rozpoznat nádor jako cizorodou tkáň, imunita je zblokována a nereaguje. Proto podáváme imunoterapeutické léky, v tomto případě ipilimumab, s cílem regulační mechanismy vyrušit a imunitu probudit. U tohoto pacienta se ale kýžený systémový efekt dostavil až ve spojení s kryoterapií,“ upřesňuje dr. Kodet.
Každý nádor je unikátní
Zatím podle lékařů nikdo neví, jaké by mělo být načasování aplikace imunoterapeutického léku před kryoterapií. Checkpoint inhibitor musí být nasazen v optimálním předstihu. Lékaři považují za štěstí, že se jim to podařilo. Zmapovaný případ sice naznačuje možnosti léčby, ale lékaři jsou ve svých výhledech opatrní.
„Bohužel v současnosti nejsou známy parametry, tzv. biomarkery, podle kterých by se dalo dopředu odhadnout, kdo z pacientů takto příznivě na kryoterapii kombinovanou se systémovou onkologickou imunoterapií odpoví. Bylo by jistě příliš optimistické takový efekt očekávat u všech pacientů, ale u některých by benefit mohl být velký. Každý nádor je v určitém ohledu unikátní, což platí do značné míry i o jeho odpovědi na zvolené metody terapie,“ podotýká Lukáš Lacina.
„Případ je skutečně pozoruhodný už tím, že to, co lékaři zamýšleli jako paliativní léčbu k zmírnění obtíží pacienta, nakonec vedlo k celkovému ústupu nádorového onemocnění. Z hlediska medicíny a dalšího vývoje v této oblasti je cenné, že naši lékaři a vědci ve své studii průběh léčby důkladně popsali a zmapovali i dosavadní poznatky v této oblasti a naznačili možnost dalšího výzkumu,“ doplňuje děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.
