Neexistuje snad žádná oblast výživy, která by byla tak bohatá na informace, jako oblast vztahu výživy k rakovině a současně žádná oblast, kde by se vyskytovalo tolik dezinformací, poskytujících klamnou naději pro pacienty s nádorovým onemocněním. Všechny údaje o nových zaručeně účinných protinádorových látkách, získané na laboratorních zvířatech, hlavně na hlodavcích, je třeba brát se značnou rezervou.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
„Našeho pacienta jsme nejdříve léčili standardními postupy, jako je například radioterapie. Dostal také jeden z prvních léků z oblasti onkologické imunoterapie, tzv. ‚checkpoint inhibitor ipilimumab‘, který pomáhá odblokovat imunitu tak, aby na nádorové buňky sama zaútočila. Navzdory této léčbě došlo u pacienta k obrovské progresi nádoru, k metastatickému postižení na zádech, v játrech a podpažních uzlinách,“ přibližuje situaci MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Pomohla kryoterapie
Lékaři v tu chvíli neměli z hlediska léčby pacientovi už co nabídnout. Aby mu alespoň ulevili, rozhodli se část jeho bolestivého postižení na zádech seříznout a spodinu nádoru zmrazit tekutým dusíkem o teplotě -196 °C.
„Kryoterapie je zcela běžně používána u širokého spektra benigních kožních nádorů i prekanceróz a některých zhoubných kožních nádorů. U maligního melanomu je kryochirurgický zákrok pokusem pacientovi ulevit od obtíží v rámci paliativní léčby. Po kryoterapii lze očekávat zmenšení nádorové masy, ale není běžné, že by byla navozena celková odpověď i mimo místo působení nízké teploty,“ vysvětluje MUDr. Lukáš Lacina, Ph.D., rovněž z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Probuzení systémové imunitní reakce
Proto byli lékaři překvapeni, když po měsíci od zmrazení nádoru většina jeho neošetřených projevů na pacientových zádech „sama“ začala mizet. Zmrazili pak nádor ještě jednou a na další kontrole po dvou měsících zjistili, že u pacienta vymizely metastázy v játrech i podpažních uzlinách. Dostavil se takzvaný abskopální efekt, při kterém po lokální terapii ustupují nádorové léze i v dalších orgánech vlivem probuzené systémové imunitní reakce.
„Abskopální efekt je v léčbě nádorového onemocnění zaznamenáván poměrně vzácně a jeho mechanismus není zcela objasněn. Předpokládá se, že v důsledku rozpadu velkého množství nádorových buněk se uvolňují nádorové neoantigeny, které dokáží stimulovat imunitní systém. Ten pak napadne nádorové buňky i v původně nezacílených místech léčby,“ říká Ondřej Kodet a dodává, že zatímco u radioterapie je tento jev již zdokumentován, ve spojení s kryoterapií jde o první doložení tohoto mechanismu v klinické praxi.
Systémová reakce se zřejmě dostavila díky kombinaci léků a zmrazování nádoru.
„Bohužel u celé řady pacientů imunitní systém nedokáže rozpoznat nádor jako cizorodou tkáň, imunita je zblokována a nereaguje. Proto podáváme imunoterapeutické léky, v tomto případě ipilimumab, s cílem regulační mechanismy vyrušit a imunitu probudit. U tohoto pacienta se ale kýžený systémový efekt dostavil až ve spojení s kryoterapií,“ upřesňuje dr. Kodet.
Každý nádor je unikátní
Zatím podle lékařů nikdo neví, jaké by mělo být načasování aplikace imunoterapeutického léku před kryoterapií. Checkpoint inhibitor musí být nasazen v optimálním předstihu. Lékaři považují za štěstí, že se jim to podařilo. Zmapovaný případ sice naznačuje možnosti léčby, ale lékaři jsou ve svých výhledech opatrní.
„Bohužel v současnosti nejsou známy parametry, tzv. biomarkery, podle kterých by se dalo dopředu odhadnout, kdo z pacientů takto příznivě na kryoterapii kombinovanou se systémovou onkologickou imunoterapií odpoví. Bylo by jistě příliš optimistické takový efekt očekávat u všech pacientů, ale u některých by benefit mohl být velký. Každý nádor je v určitém ohledu unikátní, což platí do značné míry i o jeho odpovědi na zvolené metody terapie,“ podotýká Lukáš Lacina.
„Případ je skutečně pozoruhodný už tím, že to, co lékaři zamýšleli jako paliativní léčbu k zmírnění obtíží pacienta, nakonec vedlo k celkovému ústupu nádorového onemocnění. Z hlediska medicíny a dalšího vývoje v této oblasti je cenné, že naši lékaři a vědci ve své studii průběh léčby důkladně popsali a zmapovali i dosavadní poznatky v této oblasti a naznačili možnost dalšího výzkumu,“ doplňuje děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.
