Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
Plicní embolie je ucpání celé, nebo části hlavní tepny, která přivádí krev do plic, krevní sraženinou (vzácně tukovými částicemi, plodovou vodou nebo vzduchovou bublinou), a následné snížení průtoku krve plicním řečištěm. Sraženina (tromb) nejčastěji vzniká v dolních končetinách jako důsledek trombózy žil dolních končetin. Její náhlé uvolnění a ucpání velké části plicnice může v nejzávažnějších případech skončit i smrtí pacienta.
Rizikové faktory
Zdrojem krevní sraženiny bývá nejčastěji trombóza (ucpání cévy krevní sraženinou) pánevních žil nebo hlubokých žil dolních končetin. Rizikovými faktory vzniku žilní trombózy jsou poškození cévní stěny úrazem nebo zánětem v okolí, poruchy krevní srážlivosti (vrozené nebo získané) a snížení rychlosti toku krve k dolních končetinách. K tomu dochází při těhotenství, srdečním selhání, při znehybnění končetiny sádrou, po operacích, při dlouhém cestování, klidu na lůžku. Riziko plicní embolie zvyšuje rostoucí věk, obezita, přítomnost nádorového onemocnění, křečových žil, vysokého krevního tlaku či jiného srdečního onemocnění. Významným rizikovým faktorem je kouření cigaret. Krevní srážlivost může být zvýšena i užíváním hormonální antikoncepce.
Příznaky plicní embolie
Příznaky plicní embolie jsou do značné míry podobné projevům akutního infarktu myokardu. U pacienta se náhle objevuje silná dušnost a bolest na hrudi, která může sílit při nadechnutí. V některých případech se objevuje kašel spojený s vykašláváním krve. Pacientovi mohou promodrat rty a konečky prstů.
U vážnějších případů plicní embolie dochází k destabilizaci oběhového systému (velmi nízký tlak, velmi vysoká tepová frekvence), následně může dojít i ke ztrátě vědomí. Stejně jako u akutního infarktu platí, že by měl pacient urychleně vyhledat lékařkou pomoc okamžitě a bez otálení.
Pokud dochází opakovaně k emboliím drobných krevních sraženin, tak se dušnost, únavnost a otoky dolních končetin rozvíjejí postupně a nenápadně.
Projevům plicní embolie mohou předcházet příznaky související s hlubokou žilní trombózou. K nejčastějším příznakům hluboké žilní trombózy patří:
- otoky končetin, které jsou většinou jednostranné
- změny barvy kůže v místě otoku
- rozšíření cév na končetinách
- bolesti nohou při dlouhém stání nebo chození
- pocit napětí a tepla v postižené končetině
Okamžitě navštivte svého lékaře, pokud máte některý z příznaků hluboké žilní trombózy. Pokud se zjistí včas, lékaři mohou zabránit tomu, aby se z ní stala plicní embolie.
Diagnostika plicní embolie
Lékař provede rutinní vyšetření – tedy krevní odběry a EKG. Kromě přítomnosti klinických projevů se lékaři při diagnostice plicní embolie soustředí na určení hladiny D-dimerů v krevním séru, díky čemuž je možné prokázat zvýšenou tvorbu sraženin. Plicní embolie se pak nejčastěji diagnostikuje prostřednictvím angiografie, někdy také počítačovou tomografií. Provádí se také rentgen hrudníku a echokardiografie, která může poukázat na přetížení pravé srdeční komory a tedy přítomnost sraženiny v žíle. K odhalení trombu v dolních končetinách se používá ultrazvuk. Pokud se prokáže tromboembolické onemocnění, lékaři dále pátrají po možných příčinách, jako jsou například poruchy krevní srážlivosti.
Léčba plicní embolie
Ve většině případů lékař nasadí antikoagulační léčbu. Pacientům se podávají léky, které snižují srážlivost krve, a to nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin/nízkomolekulární heparin) a později v tabletách (warfarin), při které se snižuje krevní srážlivost pomocí léků, které podáváme nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin, tzv. nízkomolekulární hepariny) a později v tabletách (Warfarin). Délka léčby bývá v závislosti na okolnostech od 3-měsíční až po celoživotní. Účinnost dlouhodobé antikoagulační léčby musí být kontrolována pravidelnými krevními odběry. U těžkých forem je pacientovi nitrožilně podávána infuze, která sraženinu během několika hodin rozpustí. S tím je ale spojeno vyšší riziko krvácivých komplikací.
Nejzazší formou léčby u nejzávažnějších případů je chirurgické odstranění sraženiny z plicnice.
Prevence plicní embolie
Mnoho rizikových faktorů ovlivnit nelze, ale i tak je důležité se o cévy starat: hýbat se, nekouřit, udržovat si váhu. Lidé, kterým akutně hrozí potíže, musejí trvale užívat léky na „ředění krve“ – jedná se o antikoagulační léčbu (např. warfarin, heparin), která zpomaluje srážení krve. Ženám, jež mají vrozenou trombofilii, což je zvýšené riziko tvorby krevních sraženin (nejznámější je leidenská mutace), se nedoporučuje užívat hormonální antikoncepci. Při rizikových situacích (po operacích, sádrové fixaci dolní končetiny atd.) je potřeba co nejdříve a nejvíce chodit, pokud to není možné, tak alespoň aktivně opakovaně během dne hýbat nohama. Nejúčinnější je pohyb v kotníku nahoru a dolu.
Také dostatečně pijte a vyvarujte se přemíry kofeinu a alkoholu. Pokud sedíte, zkuste to s nohama vedle sebe a nikoli překříženýma. Raději si dvakrát denně dejte na půl hodinky nohy nahoru. Nenoste upnuté prádlo ani oblečení. Nechte tělo dýchat a nestlačujte ho.
Při dlouhém cestování je dobré se alespoň každé dvě hodiny protáhnout a nosit kompresní podkolenky, které zlepšují cirkulaci krve. Trpíte-li na křečové žíly, je dobré tyto podkolenky nosit i na sport.
Kompresní punčochy zakoupíte v e-shopu Lékárna.cz.
Pokud máte nadváhu, zhubněte.
Zdroj: ikem.cz
Pokud potřebujete poradit s výběrem kompresních punčoch, nebo máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.
