Pitva

Pitva je posmrtné vyšetření organismu. Provádí se na patologickém oddělení, anatomickém ústavu a na pracovišti soudního lékařství. Pitvu vede lékař - patolog. Zdravotní pitvy slouží především ke stanovení příčiny úmrtí a tvoří jen část práce patologa.

Co to je pitva?

Čím se zabývá patologie?

K čemu slouží pitva a kdy se provádí?

Kdy je pitva povinná?

Jak vypadá vlastní vyšetření?

Jaká další vyšetření provádí lékař patolog?

Proč se pitva provádí?

Co to je pitva?

Čím se zabývá patologie?

Patologie je lékařský obor studující nemoci, jejich příčiny, mechanismy, vývoj a účinky na lidský organismus. Patologie je vědou o nemocném organismu. Z toho vyplývá i poslání patologie, která pomáhá ostatním lékařům při stanovování správné diagnózy, postupu léčby, při kontrole účinnosti probíhající léčby (zhodnocení odebraných vzorků pod mikroskopem, rozlišení zhoubného a nezhoubného procesu apod.). Základní význam patologie tedy spočívá v diagnostice a léčbě žijících pacientů. Ne, jak se někteří mylně domnívají, v pitvách zemřelých.

K čemu slouží pitva a kdy se provádí?

Důvody, proč k pitvě lékaři přistupují, mohou být různé. Anatomická pitva slouží zejména k výuce mediků a dalšímu vzdělávání lékařů. Provádí se převážně na anatomických ústavech lékařských fakult. Jako "výukový materiál" slouží těla lidí, kteří se rozhodli své tělo "věnovat" k těmto účelům během svého života. Zdravotní pitva se provádí se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Existují také situace, kdy je zdravotní pitva povinná (viz. níže). Za těchto okolností není platné ani písemné vyjádření nesouhlasu se zdravotní pitvou vlastního těla. V ostatních případech Váš nesouhlas (nebo nejbližších příbuzných) zdravotní pitvu neumožní. Zdravotní pitva byla, je a bude přínosem pro medicínu, neboť poznatky z ní mohou být využity v léčbě dalších pacientů. Soudní pitva se provádí se na ústavu soudního lékařství. Nařizuje ji Policie ČR a to v případech důvodného podezření na úmrtí zaviněné druhou osobou.

Kdy je pitva povinná?

Pitva se musí provádět v případě úmrtí osoby do 15 let věku, nelze-li odhadnout příčinu úmrtí. Také u žen zemřelých v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem či šestinedělím. Dále při úmrtí na infekční chorobu podléhající povinnému hlášení (HIV, mor, žlutá horečka, aj.). V případě, že došlo-li k násilné smrti či úmrtí po úrazu je pitva rovněž povinná. Ze zákona se pitva provádí u osob ve výkonu vojenské služby, ve výkonu trestu a v případě podezření na úmrtí zaviněné druhou osobou.

Jak vypadá vlastní vyšetření?

Při pitvě nejdříve lékař do protokolu popíše tělo pitvaného, pohlaví, věk, stav pokožky, vlasový pokryv a další okem patrné znaky. Poté zřízenec tělo otevře řezem ve středu těla. Lékař prohlédne tělní orgány. Podle příslušných struktur stanoví příčinu smrti a poté orgány do těla uloží zpět a zašije ránu, aby tělo zůstalo v celistvém stavu. Patolog zjištěné údaje zaznamená do protokolu a popřípadě příčinu úmrtí probere s ošetřujícím lékařem oddělení, na kterém pacient zemřel.

Jaká další vyšetření provádí lékař patolog?

Patolog se specializuje především na rozpoznávání změn buněk a tkání organismu způsobených onemocněním.
Při své práci využívá zejména mikroskop. V něm prohlíží preparáty, které byly pořízeny nakrájením a obarvením vyšetřovaného vzorku. Na základě změn patrných v mikroskopickém obrazu lékař usuzuje na druh a intenzitu změn v organismu vyšetřované osoby a potažmo na diagnózu a stupeň onemocnění. Vzorky se od pacienta získávají různými způsoby. Mezi nejčastější patří odběr části tkáně během operačního výkonu nebo cíleným odběrem během vyšetření. Vzorky tkání odebrané k mikroskopickému vyšetření v průběhu ambulantního vyšetření či operace jsou označovány jako biopsie, vzorky odebrané při pitvě pak jako nekropsie. Zvláštním případem je tzv. peroperační biopsie, tedy odběr tkáně v průběhu operace. Vzorek je po odběru okamžitě dopraven na patologii, tam je co nejrychleji zpracován (zmrazením a obarvením) a ihned zhodnocen lékařem. Výsledek nálezu je potom obratem sdělen operatérovi a vlastní operační výkon pokračuje v závislosti na sdělení a doporučení patologa. Vše se odehrává co nejrychleji a výsledek bývá k dispozici zhruba za 20 minut.

Proč se pitva provádí?

V případě soudní pitvy jde většinou o určení příčiny, doby a způsobu smrti. V případě anatomické jsou to edukačních důvody. Zdravotní pitva určitým způsobem umožňuje kontrolou lékařské péče a poznatky z ní pomáhají dalším pacientům.