Chtěla bych se zeptat:mám syna ve věku 5 let, který má potíže se zubními kazy v mléčném chrupu.Po první zkušenosti s vrtáním zubu ho již nemůžu donutit k zubnímu ošetření.Vždy je z toho strach,křik a pláč v ordinaci.Přes veškeré sliby,že si zoubky nechá ošetřit,nakonec neotevře ani pusu.Je nějaká metoda nebo způsob ošetření,který byste mi mohli poradit nebo doporučit?Právě v tomto období si stěžuje,že ho zoubky bolí,hlavně v noci.Ale dobrovolně se ošetřit nenechá.Podotýkám,že u obvodní lékařky při vyšetřeních ani při očkování s ním problémy nejsou žádné.Děkuji.
Pacienti zubních ordinací se dělí podle svého postoje k ústnímu zdraví na dvě skupiny. Jedna skupina vidí příčiny svých dentálních potíží především ve vnějších vlivech (jako je dědičnost, nefungující zdravotní systém, politika, pojišťovny, lékaři atd.), o kterých tvrdí, že je nezná anebo že je sama neumí a nemůže ovlivnit. Tito lidé hledají řešení svých problémů a nemocí hlavně v činnosti jiných lidí – zdravotníků, institucí, státu, zkrátka všude jinde, jen ne u sebe. Druhá skupina dobře ví, že se v první řadě musí spolehnout na sebe, protože pro sebe může udělat to, co nikdo jiný. Výjimku samozřejmě tvoří skutečně postižení a vážně nemocní lidé, kteří se bez pomoci institucí, státu a odborníků neobejdou.
Mezi základní pravidla prevence dentálních onemocnění patří:
- Pravidelné návštěvy zubního lékaře a dentální hygienistky (každých šest měsíců), kteří zkontrolují chrup, odhalí případné problémy a poradí, jak zlepšit ústní hygienu.
- Čištění zubní pastou s fluoridy (ráno a večer), které pomáhají chránit chrup před kazem, vznikajícím následkem působení bakterií zubního plaku.
- Používání mezizubních čisticích pomůcek (mezizubních kartáčků a dentálních nití),
které umožňují mechanické čištění povrchu zubů nedostupných pro zubní kartáček. - Používání antibakteriální ústní vody, která očistí povrchy sliznic a zároveň odstraní z povrchu zubů zbytky zubního plaku po mechanickém čištění.
- Žvýkání žvýkaček bez cukru, které zvyšuje produkci slin, a tím pomáhá neutralizovat kyseliny v zubním plaku a zároveň posilovat zubní sklovinu.
S dítětem by rodiče měli poprvé navštívit zubního lékaře mezi půlrokem a rokem jeho života. Prevence zubního kazu je u malých dětí založena především na opatřeních ve výživě a v ústní hygieně. Za vznik návyku pravidelného mechanického čištění zubů jsou zodpovědní hlavně rodiče, u kterých musí dítě vidět, že si sami pravidelně čistí zuby, a kteří to musí dítě naučit tak, aby bylo postupně schopné provádět ústní hygienu správně a efektivně a aby porozumělo souvisejícím výživovým doporučením. Mezi ně patří především omezení konzumace cukrů. Dítě by mělo dostat večer po posledním jídle a vyčištění zubů už jen čistou pitnou vodu.
Po uložení ke spánku totiž výrazně klesá produkce slin, které během dne umí účinně pomáhat s očišťováním zubů a do určité míry chrání proti zubnímu kazu.
Na pravidelné preventivní prohlídky by k zubnímu lékaři měli chodit i lidé, kteří nosí celkovou snímací náhradu. Jenom tak je možné včas objevit a léčit některé problémy jako například dráždění a otlaky ústní sliznice, mykotické ústní infekce nebo opotřebení náhrad, které potom neplní dobře svoji funkci. O snímatelné náhrady je třeba pravidelně pečovat podobně jako o vlastní zuby – umývat je a čistit, hlavně večer.
Mýty v péči o chrup
V ordinaci lékaři často slýchávají:
„zuby se mi kazí, protože to máme v rodině“
Zdědit zubní kaz jako nemoc prakticky nejde. Příčinou zubního kazu je především zubní plak, který je nutné pravidelně odstraňovat. Dědičné mohou být v rodině návyky v ústní hygieně, stravovací zvyky a podobně. Takové tvrzení je tedy mýtus, stejně jako ta následující.
„v těhotenství se zuby kazí více“
Zubní kaz nevznikne bez zubního plaku, čistý zub se tedy nekazí ani v těhotenství. Tvrzení maminek, že přišly o zuby v důsledku těhotenství, protože si dítě bralo z jejich zubů vápník, což je oslabilo natolik, že se zkazily a musely být odstraněny, se nezakládá na pravdě.
Je to výmluva a hledání viníka jinde než u sebe.
„dočasné zuby u dětí není potřeba důsledně čistit“
Zuby malých dětí jsou k tvorbě zubního kazu obzvláště náchylné. Sklovina dočasných zubů je měkčí a slabší než sklovina zubů stálých. Tato skutečnost v kombinaci s nedokonalým čištěním a nesprávnou stravou v čele se sladkými nápoji přispívá k rychlému vzniku kazů. Přitom stav dočasných zubů výrazně ovlivňuje, jak budou vypadat ty stálé. Při předčasné ztrátě dočasných zubů navíc hrozí i ortodontické anomálie (rovnátka).
„tvrdší zubní kartáček je účinnější“
Kartáček by rozhodně neměl být příliš tvrdý, protože by mohl poškodit dásně a po delším používání i zubovinu kořenů zubů s následkem vzniku krčkových defektů. Na druhou stranu, extrémně měkké kartáčky mají zase malou čisticí účinnost, proto nejsou vhodné ani tyto, alespoň ne pro většinu populace, která není ochotná čistit si zuby kartáčkem dvakrát denně dvacet minut. Jako nejvhodnější odborníci nejčastěji doporučují měkké kartáčky.
„čím dražší zubní pasta, tím lépe“
Cena zubní pasty není pro úspěch ústní hygieny rozhodující, důležitý je dobrý zubní kartáček, správná technika a dostatečná doba čištění zubů. Zuby se dají vyčistit dokonce i bez zubní pasty, ta ale celý proces čištění zkracuje. Některé zubní pasty navíc přináší benefity v podobě hojivých a antiseptických účinků, pomáhají snižovat citlivost krčků nebo vyspravit počínající mikroskopické defekty zubní skloviny při procesu vznikajícího zubního kazu.
„žvýkačky vytahují výplně ze zubů“
Žvýkačka vytáhne jen nevyhovující výplň, například prasklou nebo takovou, pod kterou je kaz, a upozorní tak na problém. Navíc žvýkání žvýkaček bez cukru zvyšuje tvorbu slin, které pomáhají smýt ze zubů zbytky jídla a pomáhají neutralizovat kyseliny plaku na zubech, poškozující zubní sklovinu. Pouhé žvýkání však nemůže nahradit čištění zubů kartáčkem, je to jen vhodný doplněk ústní hygieny.
MUDr. Ladislav Korábek, CSc., Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN Praha
