Poslední týdny a dny před porodem se táhnou jak med. Mísí se nervozita, nedočkavost, těšení… Každá osmá maminka je o tohle období připravena, protože porod přijde nečekaně a předčasně. V Česku je péče o nedonošená miminka na špičkové úrovni. Jak by se mohla dál zlepšovat?
Nedonošené děti jsou ty, které se narodí mezi 24. až 37. týdnem těhotenství, jejich porodní hmotnost se pohybuje od nepředstavitelného zhruba půl kilogramu do dvou a půl kilogramů. V současné době není počet takto narozených dětí rozhodně zanedbatelný, pohybuje se kolem 7 - 10 %. V celém Česku se v roce 2009 narodilo přes 9076 miminek s porodní hmotností pod 2,5 kilogramu, každý rok se u nás narodí několik set dětí s tzv. "neuvěřitelně" nízkou porodní hmotností - pod 750 g. Šance na přežití miminka narozeného už ve 24. týdnu těhotenství je v dnešní době 50 %.
Vytvoření sítě perinatologických center – cesta k nejlepší možné péči
Česko patří ke světové špičce v péči o předčasně narozené a rizikové novorozence. K tomuto úspěchu (v postkomunistických zemích naprosto unikátnímu) přispělo nejen zavedení nových postupů intenzivní péče koncem 80. let 20. století, ale zejména zřízení dvanácti regionálních perinatologických center, která jsou k péči o předčasně rozené děti (od 24. do 32. týdne těhotenství) vybavena. Od cca poloviny 90. let celý systém funguje tak, že ostatní nemocnice v regionu jsou povinny odesílat pacientky s hrozícím předčasným porodem či závažnými komplikacemi vedoucími k nutnosti předčasného ukončení těhotenství do těchto zařízení tak, aby k porodu došlo již ve specializovaném centru. Tím je zajištěna okamžitá nejlepší možná péče o předčasně rozené děti. Program je znám pod názvem "transfer in utero" neboli převoz v děloze.
Co chybí? Více lůžek a personálu, systém následné péče a psychologická podpora rodin
Počet předčasně narozených dětí se každoročně zvyšuje – narůstá počet dětí narozených po umělém oplodnění, tím pádem i dětí z vícečetných porodů, stoupá průměrný věk matek při porodu, tedy i podíl žen, které rodí až po 35. roce věku - ty mají k předčasnému porodu větší sklony. V neposlední řadě se daří zachraňovat stále více dětí extrémně nezralých – narozených ve 26. týdnu těhotenství nebo dříve.
V posledních deseti letech se původně vytvořená kapacita v perinatologických centrech ukazuje jako nedostatečná. Prof. MUDr. Richarda Plavka, CSc., předseda České neonatologické společnosti, upozorňuje na nutnost dalších investic do této vysoce specializované oblasti. Upozorňuje, že "vytvořený efektivní systém přestává plně fungovat a kvalita primární péče na centrech se zhoršuje." Jeho další výtky k současnému stavu zahrnují i fakt, "že prozatím vůbec nebyl vytvořen následný systém léčebně preventivné péče, který umožňuje minimalizovat potencionální rizika dlouhodobého postižení těchto dětí."
Ale nejen dětem, ale také jejich rodičům, by měla být v nové koncepci péče věnována daleko větší pozornost.
Známe rizikové faktory, které mohou vést k předčasnému porodu, a některé lze během těhotenství omezit nebo úplně odstranit (léčení poševní i jiné infekce během těhotenství, cerkláž děložního hrdla, nebo např. odebrání přebytečné plodové vody aj.), ale u celých 40 % předčasných porodů zůstává hlavním příčina nevyjasněna. Proti tomuto číslu v ostrém kontrastu stojí tak časté pocity předčasných maminek, jako je sebeobviňování a pocity selhání, že mohly předčasnému porodu zabránit. To však není jediný stres, který maminky, ale i celé rodiny, zažívají. K těmto neodbytným pocitům se přidává:
- Nejistota a strach o miminko, jehož zdraví a život jsou dlouhé týdny v ohrožení.
- Nepřipravenost na mateřství, protože porod přichází ve chvíli, kdy s ním ještě nikdo nepočítá.
- Nemožnost být v neustálém fyzickém kontaktu s dítětem, které obvykle bývá v inkubátoru přibližně tak dlouho, kolik zbývalo do termínu porodu. Nemocnice se samozřejmě snaží o co nejčastější kontakt rodičů s dítětem, zapojují je do péče a ošetřování novorozených dětí, podporují přípravu na kojení, praktikují "klokánkování", ale často z kapacitních důvodů nemůže být maminka hospitalizovaná přímo s miminkem, v lepším případě je na pokoji s ostatními maminkami, jindy za dítětem dochází.
- Pocit, že okolí neporozumí tomu, co prožívají. Předčasný porod je proto náročný pro celou rodinu.
Proto odborníci upozorňují na nutnost standardní psychologické péče pro rodiny nedonošených dětí. Ta však není běžná. Napovídají to i slova PhDr. Daniely Sobotkové, CSc., z pražského Ústavu pro péči o matku a dítě: "V takové míře, v jaké by psychologická péče byla potřebná, se neposkytuje v žádném perinatologickém centru, přestože počet předčasně narozených dětí každoročně roste."
Sobotková dodává, že: "…odborná klinicko psychologická péče by měla být nejlépe preventivní co nejdříve po porodu, snahou by mělo být zapojit rodiče do péče co nejdříve, podporovat jejich rodičovské kompetence." Taková péče by mohla zásadně ovlivnit vytváření vazby matka-dítě (rodič-dítě), pomoci ukázat rodičům cestu při vytváření "souhry" a dialogu s dítětem i přes současnou nepříznivou situaci.
Ani v Evropě není situace ideální
Přes dramatický pokrok v péči o předčasně narozené děti není situace ideální ani v rámci Evropské unie. I celoevropská data ukazují nárůst předčasně narozených dětí, přesto jen ve dvou ze třinácti zkoumaných zemí mají národní politiku zabývající se péčí o předčasně narozené děti. Vyplynulo to z šetření Evropského fondu pro péči o novorozené děti, který svou zprávu přednesl i na půdě Evropského parlamentu. Za Česko dodalo fondu data občanské sdružení Nedoklubko, které poskytuje předčasným rodičům informace i emocionální podporu, např. i kontaktem s ostatními rodinami, spolupracuje s odborníky a v neposlední řadě problematiku systematicky medializuje.
Aby ocenilo práci lidí starajících se předčasně narozené děti a upozornilo na aktuální problémy v této oblasti, vyhlásilo občanské sdružení Nedoklubko ve spolupráci s Českou neonatologickou společností (ČNeoS) letos poprvé cenu Purpurové srdce, které symbolizuje křehkost i sílu předčasně narozených dětí.
Čtěte příště: Daleko víc prozradí skutečné příběhy rodičů, kterým se narodil malý nedočkavec. Předčasným rodičům můžete pomoci i Vy. Jak?
Všichni rodiče v podobné situaci moc ocení i vaše vlastní zkušenosti a prožitky. Pište do diskuse nebo na adresu redakce.
Přidat nový komentář