Inzerce https://www.lekarna.cz/posileni-imunity/?utm_source=ordinace&utm_medium=leaderboard&utm_campaign=posileni-imunity

Péče o předčasně narozené děti: velké úspěchy i rezervy

( Irena Waldhauserová | přečteno: 29930x )

Poslední týdny a dny před porodem se táhnou jak med. Mísí se nervozita, nedočkavost, těšení… Každá osmá maminka je o tohle období připravena, protože porod přijde nečekaně a předčasně. V Česku je péče o nedonošená miminka na špičkové úrovni. Jak by se mohla dál zlepšovat?

shutterstock.com

Nedonošené děti jsou ty, které se narodí mezi 24. až 37. týdnem těhotenství, jejich porodní hmotnost se pohybuje od nepředstavitelného zhruba půl kilogramu do dvou a půl kilogramů. V současné době není počet takto narozených dětí rozhodně zanedbatelný, pohybuje se kolem 7 - 10 %. V celém Česku se v roce 2009 narodilo přes 9076 miminek s porodní hmotností pod 2,5 kilogramu, každý rok se u nás narodí několik set dětí s tzv. "neuvěřitelně" nízkou porodní hmotností - pod 750 g. Šance na přežití miminka narozeného už ve 24. týdnu těhotenství je v dnešní době 50 %.

Vytvoření sítě perinatologických center – cesta k nejlepší možné péči

Česko patří ke světové špičce v péči o předčasně narozené a rizikové novorozence. K tomuto úspěchu (v postkomunistických zemích naprosto unikátnímu) přispělo nejen zavedení nových postupů intenzivní péče koncem 80. let 20. století, ale zejména zřízení dvanácti regionálních perinatologických center, která jsou k péči o předčasně rozené děti (od 24. do 32. týdne těhotenství) vybavena. Od cca poloviny 90. let celý systém funguje tak, že ostatní nemocnice v regionu jsou povinny odesílat pacientky s hrozícím předčasným porodem či závažnými komplikacemi vedoucími k nutnosti předčasného ukončení těhotenství do těchto zařízení tak, aby k porodu došlo již ve specializovaném centru. Tím je zajištěna okamžitá nejlepší možná péče o předčasně rozené děti. Program je znám pod názvem "transfer in utero" neboli převoz v děloze.

Co chybí? Více lůžek a personálu, systém následné péče a psychologická podpora rodin

Počet předčasně narozených dětí se každoročně zvyšuje – narůstá počet dětí narozených po umělém oplodnění, tím pádem i dětí z vícečetných porodů, stoupá průměrný věk matek při porodu, tedy i podíl žen, které rodí až po 35. roce věku - ty mají k předčasnému porodu větší sklony. V neposlední řadě se daří zachraňovat stále více dětí extrémně nezralých – narozených ve 26. týdnu těhotenství nebo dříve.

V posledních deseti letech se původně vytvořená kapacita v perinatologických centrech ukazuje jako nedostatečná. Prof. MUDr. Richarda Plavka, CSc., předseda České neonatologické společnosti, upozorňuje na nutnost dalších investic do této vysoce specializované oblasti. Upozorňuje, že "vytvořený efektivní systém přestává plně fungovat a kvalita primární péče na centrech se zhoršuje." Jeho další výtky k současnému stavu zahrnují i fakt, "že prozatím vůbec nebyl vytvořen následný systém léčebně preventivné péče, který umožňuje minimalizovat potencionální rizika dlouhodobého postižení těchto dětí."

Ale nejen dětem, ale také jejich rodičům, by měla být v nové koncepci péče věnována daleko větší pozornost.

Známe rizikové faktory, které mohou vést k předčasnému porodu, a některé lze během těhotenství omezit nebo úplně odstranit (léčení poševní i jiné infekce během těhotenství, cerkláž děložního hrdla, nebo např. odebrání přebytečné plodové vody aj.), ale u celých 40 % předčasných porodů zůstává hlavním příčina nevyjasněna. Proti tomuto číslu v ostrém kontrastu stojí tak časté pocity předčasných maminek, jako je sebeobviňování a pocity selhání, že mohly předčasnému porodu zabránit. To však není jediný stres, který maminky, ale i celé rodiny, zažívají. K těmto neodbytným pocitům se přidává:

  • Nejistota a strach o miminko, jehož zdraví a život jsou dlouhé týdny v ohrožení.
  • Nepřipravenost na mateřství, protože porod přichází ve chvíli, kdy s ním ještě nikdo nepočítá.
  • Nemožnost být v neustálém fyzickém kontaktu s dítětem, které obvykle bývá v inkubátoru přibližně tak dlouho, kolik zbývalo do termínu porodu. Nemocnice se samozřejmě snaží o co nejčastější kontakt rodičů s dítětem, zapojují je do péče a ošetřování novorozených dětí, podporují přípravu na kojení, praktikují "klokánkování", ale často z kapacitních důvodů nemůže být maminka hospitalizovaná přímo s miminkem, v lepším případě je na pokoji s ostatními maminkami, jindy za dítětem dochází.
  • Pocit, že okolí neporozumí tomu, co prožívají. Předčasný porod je proto náročný pro celou rodinu.

Proto odborníci upozorňují na nutnost standardní psychologické péče pro rodiny nedonošených dětí. Ta však není běžná. Napovídají to i slova PhDr. Daniely Sobotkové, CSc., z pražského Ústavu pro péči o matku a dítě: "V takové míře, v jaké by psychologická péče byla potřebná, se neposkytuje v žádném perinatologickém centru, přestože počet předčasně narozených dětí každoročně roste." Sobotková dodává, že: "…odborná klinicko psychologická péče by měla být nejlépe preventivní co nejdříve po porodu, snahou by mělo být zapojit rodiče do péče co nejdříve, podporovat jejich rodičovské kompetence." Taková péče by mohla zásadně ovlivnit vytváření vazby matka-dítě (rodič-dítě), pomoci ukázat rodičům cestu při vytváření "souhry" a dialogu s dítětem i přes současnou nepříznivou situaci.

Ani v Evropě není situace ideální

Přes dramatický pokrok v péči o předčasně narozené děti není situace ideální ani v rámci Evropské unie. I celoevropská data ukazují nárůst předčasně narozených dětí, přesto jen ve dvou ze třinácti zkoumaných zemí mají národní politiku zabývající se péčí o předčasně narozené děti. Vyplynulo to z šetření Evropského fondu pro péči o novorozené děti, který svou zprávu přednesl i na půdě Evropského parlamentu. Za Česko dodalo fondu data občanské sdružení Nedoklubko, které poskytuje předčasným rodičům informace i emocionální podporu, např. i kontaktem s ostatními rodinami, spolupracuje s odborníky a v neposlední řadě problematiku systematicky medializuje.

Aby ocenilo práci lidí starajících se předčasně narozené děti a upozornilo na aktuální problémy v této oblasti, vyhlásilo občanské sdružení Nedoklubko ve spolupráci s Českou neonatologickou společností (ČNeoS) letos poprvé cenu Purpurové srdce, které symbolizuje křehkost i sílu předčasně narozených dětí.


Čtěte příště: Daleko víc prozradí skutečné příběhy rodičů, kterým se narodil malý nedočkavec. Předčasným rodičům můžete pomoci i Vy. Jak?


Všichni rodiče v podobné situaci moc ocení i vaše vlastní zkušenosti a prožitky. Pište do diskuse nebo na adresu redakce.

Celý seriál
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Diskuse k článku
MARTINA CIESLAROVÁ
1x

Dobrý den, taky se mi v roce 2009 narodil syn ve 34 tt. Postaráno bylo o něho naprosto vynikající.Kluk už všechno dohnala je z něho čipera. Děkuji hlavně Fakultní nemocnci v Ostravě -Porubě a oddělení JIRP A NEDONOŠENCI. Samozřejmě lékařům a sestřičkám. Martina Cieslarová a Adámek

Irena
1x

namnse narodila dcera 24,3,2011 pece to se neda mluvit ...doktor k nezastizeni kdo semnou komunikuje a to pres telefon a obcas je sestra

Denisa Holíková

Dobrý den, Nám se narodil 6.12.2010 syn ve 33tt. Rodila jsem bohužel ve Vinohradské nemocnici,kde neni péče o předčasně narozená miminka, naštěstí pan doktor Brandejs zavolal na JIRP Ke Karlovu a ty malýho zachránili a postarali se nám o něj, Moc všem DĚKUJEME! Péče byla vynikající k nezaplacení!!!


Celkový počet příspěvků v diskusi: 6. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce https://www.lekarna.cz/zdravotni-pojistovny/?utm_source=ordinace&utm_medium=square&utm_campaign=zdravotni-pojistovny

Anketní otázka

Máte rádi zázvor?

82%
18%
Zatím hlasovalo 95 lidí

Mohlo by vás zajímat

Dědičné poruchy a vrozené vývojové vady

Downův syndrom, Turnerův syndrom, poškození plodu zarděnkami, nebo některými léky užívanými v těhotenství - to všechno jsou choroby, které řadíme mezi dědičné poruchy a vrozené vývojové vady.

Pajizévky (strie) v těhotenství

Jelikož jsem si během těhotenství pravidelně natírala mastí břicho, po porodu nemám na břichu pajizévky (strie), takže jsem na ně celkem pyšná. Problém jsou ale moje prsa, která se mi hodně zvětšila a vytvořili se mi pajizévky, které mi zůstaly i po skončení kojení. Jakou kosmetiku mám použít na dekolt a prsa, aby byla kůže pevnější a alespoň trochu se mi zlepšily pajizévky?

Prenatální diagnostika

Tři až pět dětí ze sta se rodí s vrozenou vývojovou vadou. Většinou se jedná o děti mladých a zdravých nepříbuzných rodičů bez jakékoliv zátěže v rodině.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce