Zubní kartáček i pasta neoddělitelně patří ke každé koupelně a zdravé, hezké zuby jsou cílem většiny lidí. Kolem péče o chrup však stále panuje celá řada mýtů a nejasností. Na pět nejčastějších se zaměřila pražská klinika Schill Dental Clinic.
1. Bojíte se? Pomůže analgosedace
Představa návštěvy zubního lékaře často vyvolává nervozitu a strach z bolesti. Tato obava je do značné míry zbytečná.
„V 21. století již samozřejmě máme prostředky, jak pacientovi celý zákrok maximálně zpříjemnit a ušetřit ho jak bolesti, tak i úzkostí. Mezi oblíbené možnosti patří například analgosedace. Pozor, nepleťte si ji s narkózou. Analgosedace je určena těm pacientům, kteří mají ze zákroku opravdu velké obavy. Podává se například ve formě tablety – klient se během chvíle dostane do stavu, ve kterém nevnímá podněty okolí, opadá z něj stres, a tudíž je přístupnější ošetřením, která se v následujících chvílích budou odehrávat,“ vysvětluje zubní lékař Alexander Schill, zakladatel pražské Schill Dental Clinic. Na rozdíl od celkové narkózy je pacient stále při vědomí a se zubařem spolupracuje.
Čtěte také: Zubní ošetření bez bolesti
2. Tvrdý, nebo měkký kartáček?
Pro výběr zubního kartáčku platí dvě základní pravidla. Čím je jednodušší, tím je i lepší – vysoké štětiny ani gumové vychytávky zubní péči nevylepší. Především by ale měl být měkký. Plak, který se nachází v dutině ústní, je tak měkký, že ho lze setřít i kapesníčkem, proto k jeho odstranění není třeba tvrdých štětin a ani velký tlak. Pokud na zubech cítíte povlak, který ani po urputném čištění nelze odstranit, jedná se nejspíše o zubní kámen, který už člověk není schopen doma odstranit a je nutné navštívit dentální hygienu.
Čtěte také: Základní prostředky ústní hygieny a jejich použití
3. Je zánět zubu to samé, co kaz?
Lidé si často pletou zánět zubu s kazem. Obě potíže spolu sice úzce souvisí, přesto se nejedná o identický problém. Zubní kaz je infekční onemocnění, které vzniká při dlouhodobém působení bakterií na povrch zubu. V důsledku přítomnosti bakterií a jejich metabolismu klesá pH, tedy prostředí je kyselejší. Pokud se zub v takovémto prostředí nachází dlouhodobě, nebo velmi často, začne se jeho sklovina rozpouštět, a nebo demineralizovat.
„Bakterie se pak dostanou přímo do zubu a vzniká kaz, který ale člověk většinou necítí, takže o něm neví a ten se dále šíří. Jakmile se kaz přiblíží zubní dřeni, místo nás konečně začne bolet – v takovém případě je nutné kaz rychle odstranit a zub zaplombovat. Včasné řešení může zubní dřeň zklidnit a zub zachránit,“ říká Schill.
Pokud ovšem kaz lékař neodstraní, objeví se zánět a tehdy pociťujeme silnou bolest zubu. Bolest je pulzující, může vystřelovat do oka, do ucha, či do ramene. Kvůli anatomii zubu na ni jen málo zabírají analgetika. Řešením je vyčistit všechny kanálky a zub uzavřít. A příště samozřejmě chodit na preventivní prohlídky, které kaz odhalí v době, kdy o něm člověk vůbec neví a kdy lze živý zub zachovat.
Čtěte také: Zubní kaz trápí více než 80 % populace. Jak vzniká a jak se mu bránit?
4. Co znamená pečetění zubu?
Máte vy nebo vaše dítě na zubech různé rýhy či jamky? Jedná se o vstupní bránu pro bakterie, které způsobují zubní kaz. Jedním ze způsobů, jak se nepříjemnosti vyhnout, je zapečetění zubů, které se provádí až u dospělého chrupu, nicméně předtím, než doroste do finální pozice. Pečetění je preventivní, neinvazivní procedura, při které se zub zalije ochranným pečetidlem. Probíhá zcela bezbolestně. Nejprve se vyčistí žvýkací plocha zubu, následně se prázdná místa vyplní speciálním plastickým nátěrem. Tento materiál lze konzistencí přirovnat k lepidlu. Co se barvy týče, existuje množství různých alternativ od bílé, přes průhlednou až po odstíny žluté. Pozor, metoda není vhodná pro situace, kdy už se kaz objevil.
Čtěte také: Rentgen ve stomatologii – strašák, nebo pomocník?
5. Mohu ignorovat zubní kámen?
Zubní kámen pacienti často podceňují – sám o sobě totiž nebolí. Přesto může být zdrojem velkých nepříjemností. Zubní kámen je vlastně jakýmsi nástupcem nebo vývojovým stádiem zubního plaku. Zubní povlak je vrstva zbytků potravy, slin a bakterií, která se hromadí na zubech a v mezizubních prostorech. Tato vrstva je téměř neviditelná a správnou dentální hygienou ji lze odstranit. Avšak množství lidí důkladné a správné čištění zubů zanedbává. V takovém případě se plak hromadí a začnou se v něm zachycovat minerální látky ze slin. Kombinace těchto škodlivých faktorů tedy v konečném důsledku vrcholí právě zubním kamenem.
„Zdaleka nejde jen o estetickou záležitost. Zubní kámen je jen začátek, pokračováním může být parodontitida. Zanedbané zuby jdou ruku v ruce se zánětem dásní, a když se dostaví zánět dásní, parodontitida je už opravdu jen otázkou času. V takovém případě totiž již není napaden jen samotný zub. Problém prorůstá hlouběji do dásně a pomalu ale jistě začíná infikovat a rozpouštět kost. Oslabená kost není dále schopna pevně držet zub, a ten tedy v nejvážnějších případech parodontitidy vypadává. Se zubním kamenem se pojí i další zdravotní komplikace, jako je nesprávné trávení,“ varuje Schill.
Přidat nový komentář