Chtěla bych se zeptat:mám syna ve věku 5 let, který má potíže se zubními kazy v mléčném chrupu.Po první zkušenosti s vrtáním zubu ho již nemůžu donutit k zubnímu ošetření.Vždy je z toho strach,křik a pláč v ordinaci.Přes veškeré sliby,že si zoubky nechá ošetřit,nakonec neotevře ani pusu.Je nějaká metoda nebo způsob ošetření,který byste mi mohli poradit nebo doporučit?Právě v tomto období si stěžuje,že ho zoubky bolí,hlavně v noci.Ale dobrovolně se ošetřit nenechá.Podotýkám,že u obvodní lékařky při vyšetřeních ani při očkování s ním problémy nejsou žádné.Děkuji.
Co je parodontitida?
Parodontitida je zánětlivé, bakteriemi způsobené onemocnění závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Tato tkáň, která obklopuje zub, zahrnuje dáseň, zubní lůžko, vazivo a zubní cement, fixuje zub, reguluje zátěž při žvýkání a zároveň brání pronikání bakterií a nečistot. Právě kvůli své složité struktuře je však náchylná k různým onemocněním. Zánět začíná na dásni a postupně přechází na kostěné zubní lůžko a další části parodontu. Může se týkat jak pouze jediného zubu, tak i celého chrupu, a může probíhat desítky let, ale v agresivní formě i jen několik málo roků. Pokud se neléčí, vždy bohužel končí ztrátou chrupu.
„V různé podobě parodontitida postihuje více než třetinu populace a progresivní podoba onemocnění může zapříčinit ztrátu chrupu dokonce již i u třicetiletých nebo čtyřicetiletých pacientů,“ upozorňuje MDDr. Adam Šíma z Dentální kliniky Jan Stuchlík. Velmi významným faktorem, který obecně oslabuje obranyschopnost dásní, je navíc kouření. U kuřáků tak parodontitida nejen snáze vzniká, ale i výsledky léčby již probíhajícího onemocnění jsou podstatně horší než u nekuřáků.
Čtěte také: Kouření a jeho vliv na dutinu ústní
Hlavní příčinou vzniku parodontitidy je nedostatečná zubní hygiena často způsobená špatnou technikou čištění chrupu.
„Lidé si parodontitidu často spojují s dědičností, ta ale hraje roli jen v ojedinělém množství případů, a i u těch lze mnohé pozitivně ovlivnit správnou každodenní ústní hygienou,“ říká doktor Šíma. Ta je, spolu s pravidelnými návštěvami stomatologa a dentální hygienistky, jednoznačně nejdůležitějším faktorem v prevenci i případné léčbě parodontitidy.
Jak se parodontitida projevuje?
Prvním krokem k parodontitidě je již zmiňovaná nedostatečná hygiena a s ní spojený, mimo jiné, i častý zápach z úst. Druhá fáze je zánět dásní, který se projevuje například krvácením, zarudnutím nebo otokem dásně a mnohdy opět i zápachem. Zánět však ani nemusí způsobovat výrazné potíže – proto o něm mnoho lidí ani neví, přestože jím trpí až 90% populace. Je však zcela zásadní zánět dásní nezanedbat – s pomocí dentální hygienistky nebo stomatologa je totiž velmi dobře odstranitelný, zatímco pokud se neléčí, může časem přejít v parodontitidu, jejíž následky jsou bohužel nevratné. Co se týká „konečné“ fáze parodontitidy, zuby se začínají rozestupovat a viklat a následně, vlivem ztráty kosti a jejich závěsného aparátu, vypadnou.
„U pacientů, kteří nechodí na pravidelné preventivní zubní prohlídky a profesionální dentální hygienu, může celý proces dlouhou dobu probíhat skrytě a bezbolestně, což svádí k tomu, že lidé méně nápadné příznaky opomíjejí a ke stomatologovi přijdou pozdě,“ varuje před zanedbáním prevence MDDr. Šíma. V momentu, kdy se zuby začnou viklat, už je totiž onemocnění značně pokročilé.
Čtěte také: Dentální hygiena – co obnáší a proč je tak důležitá?
Jaké jsou možnosti léčby?
Základem léčby je vždy především náprava každodenní ústní hygieny a odstranění bakteriálního zubního plaku, které je otázkou pravidelného, správného a velmi pečlivého čištění zubů. Odstranit se musí také naddásňový i poddásňový zubní kámen a místa, kde se ve zvýšené míře zachytává zubní plak – tedy kazy, převislé výplně či protetika se spárami. V některých případech se jako doplněk léčby nasazují i antibiotika, která sice nedokážou rozrušit bakteriální zubní povlak, avšak ničí bakterie v okolních tkáních, kam některé agresivní druhy pronikají. U kuřáků léčbu výrazně podpoří odstranění tohoto zlozvyku.
„Pokud se po odstranění bakteriálního povlaku a zubního kamene tkáně zhojí, následuje udržovací léčba, která spočívá hlavně v pravidelných návštěvách dentální hygienistky zpravidla každé 3 měsíce a vyšetřeních u zubního lékaře dvakrát ročně. V případě, že se tkáně nepodaří zhojit optimálně, bývá nutná chirurgická terapie,“ vysvětluje zkušený stomatolog.
Parodontitida může zvyšovat i riziko vzniku dalších onemocnění
Při parodontitidě vznikají ložiska obsahující značné množství bakterií, které se mohou uvolňovat a šířit do celého organismu a způsobovat další zdravotní problémy. Zvýšeným zdravotním rizikem trpí například pacienti s náhradou srdečních chlopní (tzv. infekční endokarditida), s aterosklerózou, cukrovkou nebo plicním onemocněním. Bylo prokázáno i to, že parodontitida u těhotných žen zvyšuje riziko potratu a předčasného porodu.
Nejvíc pomáhá prevence
Z výše uvedeného vyplývá, že ve všech ohledech nejlepší a nejsnazší je soustředit se na to, aby parodontitida vůbec nevznikla. Jedinou prevencí je správná ústní hygiena prováděná každodenně v domácím prostředí a dvakrát ročně pravidelné preventivní prohlídky u stomatologa a dvakrát až třikrát do roka také návštěvy dentální hygienistky. Ta nejen zhodnotí stav chrupu a vyčistí jej tak, jak to ani při dodržování sebelepší ústní hygieny nelze doma zvládnout, ale poradí také, jak správně zuby běžně čistit a jaké pomůcky používat. Čistý chrup se nejen nezkazí, ale neumožní ani vznik parodontitidy.
Čtěte také: Co hradí zdravotní pojišťovny u zubaře?
