Trpíte chronickou zácpou, nejste zrovna přeborníci v určování vůní, máte opravdu neklidný spánek a cigarety, káva a čaj vám nic neříkají? Podle vědeckých studií byste mohli onemocnět Parkinsonovou chorobou o něco pravděpodobněji, než ostatní. „Víme o této chorobě rozhodně víc, než před pětadvaceti lety, kdy jsem se na ni specializoval, ale to proč lidé onemocní, na to odpověď stále chybí,“ říká v rozhovoru Doc. MUDr. Jan Roth, CSc., vedoucí Centra extrapyramidových onemocnění Neurologické kliniky VFN Praha.
U příležitosti Světového dne Parkinsonovy nemoci (11. dubna) odborníci připomínají, že českým pacientům je již 20 let k dispozici hluboká mozková stimulace (Deep Brain Stimulation, zkráceně DBS) – moderní terapie, která spočívá ve stimulaci mozku elektrickými impulzy a dokáže významně zmírnit projevy tohoto onemocnění. Léčebná centra, která terapii DBS poskytují, jsou však podle lékařů omezena finančními limity, které nepokryjí aktuální potřeby. To má za následek, že se pacienti nedostanou k léčbě včas a jejich šance na kvalitní život se tím snižuje.
Čtěte také: První příznaky Parkinsonovy choroby jsou nenápadné
Parkinsonova nemoc je jedno z nejrozšířenějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. V České republice se s ní potýká dvakrát až třikrát více lidí, než se dosud myslelo – nově zpracované údaje ÚZIS ukazují, že je u nás 50 tisíc lidí s touto nemocí. Ta způsobuje, že člověk postupně ztrácí kontrolu nad svými pohyby, které se zpomalují. Svalstvo je ztuhlé a může se objevit třes končetin. Závažnými problémy jsou nestabilita stoje, poruchy chůze a pády. Vedle toho se mohou objevit pestré psychiatrické příznaky včetně deprese, zhoršení mentálních funkcí či vznik halucinací. Ty lze úspěšně řešit jen za spolupráce dvou oborů, neurologie a psychiatrie, speciálně vyškolenými odborníky. Parkinsonovu nemoc nelze vyléčit, současná medicína pouze zmírňuje projevy choroby.
„Pacientům jsou nasazeny léky, pokračující rozvoj onemocnění však vyžaduje zvyšování jejich dávek. Přesto časem dochází ke střídání stavů nehybnosti a nechtěných nadměrných pohybů a křečím, které jsou značně invalidizující,“ uvádí prof. MUDr. Robert Jech, Ph. D., vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Čtěte také: Parkinsonova choroba si nevybírá
Vhodným pacientům je v České republice prováděn neurochirurgický zákrok spojený se zavedením elektrod do mozku, tzv. hluboká mozková stimulace (Deep Brain Stimulation – DBS). Před dvaceti lety tuto moderní léčbu zavedl lékařský tým ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Nemocnice Na Homolce.
„Považuji za velký úspěch, že to byli právě čeští lékaři, kteří jako první v regionu střední a východní Evropy přišli s nejmodernější léčbou Parkinsonovy nemoci. Ráda bych jim za to u příležitosti dvacetiletého výročí od první hluboké mozkové stimulace u nás a Světového dne Parkinsonovy choroby upřímně poděkovala,“ říká Ing. Romana Skála-Rosenbaum, ředitelka pacientské organizace Parkinson-Help, a dodává:
„Je výzvou českého zdravotnictví a v zájmu nás všech, aby se péče o lidi s tímto těžkým onemocněním v České republice nadále zkvalitňovala.“
Terapie DBS mění za pomoci elektrických impulzů komunikaci mezi oblastmi mozku, jež se podílejí na vzniku příznaků Parkinsonovy nemoci.
„Pacientovi pomocí stereotaktického rámu implantujeme elektrody do tzv. bazálních ganglií mozku. Zákrok trvá přibližně 4 až 8 hodin a provádí se při lokální anestezii. Pacient je tedy při vědomí a během operace komunikuje. Elektrody následně napojíme na neurostimulátor, který pacientovi již v plné anestezii zavedeme pod kůži hrudníku,“ popisuje zákrok MUDr. Dušan Urgošík, CSc., zástupce primáře Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce. Hluboká mozková stimulace významně zmírňuje všechny projevy nemoci a umožňuje snížit množství užívaných léků. Terapie tak dokáže zcela zásadně zlepšit kvalitu jejich života.
Čtěte také: Léčba Parkinsonovy choroby - hluboká mozková stimulace a Duodopová pumpa
Prof MUDr. Evžen Růžička, DrSc., přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který se významnou měrou zasloužil o rozvoj pražského centra a je v současnosti předsedou evropské sekce mezinárodní lékařské společnosti Parkinson’s Disease and Movement Disorders Society říká:
„Dokladem kvality zdravotnického systému není jen schopnost zavést program léčby DBS, ale také jeho zpřístupnění všem potřebným nemocným, spolu s plnou dostupností základních léků a se všemi dalšími pokročilými metodami léčby, jako je kontinuální podávání léků přenosnými pumpovými systémy. Nezbytným předpokladem kvalitní péče o pacienty s Parkinsonovou nemocí a dalšími onemocněními s abnormálními pohyby přitom zůstává specializovaná erudice neurologů a dalších odborníků, včetně psychiatrie a fyzioterapie.“
Čtěte také: Parkinsonova choroba - pohyb a fyzická zátěž pomáhají zpomalit rozvoj nemoci
Pražské centrum, které od svého vzniku pomohlo s rozvojem dalších implantačních center v zahraničí, se intenzívně zabývá výzkumem zaměřeným na lepší pochopení mechanismů, jakými hluboká mozková stimulace pracuje. Díky tomu je možné terapii ještě zefektivnit.
„Mezi unikátní výsledky patří funkční zobrazování mozku během DBS, kterým jsme poprvé prokázali, jak se liší účinky stimulace od léků. Oblasti, kam se vkládá elektroda, byly doposud považovány výhradně za centra zodpovědná za řízení pohybu. Zde jsme našli nervové buňky, které reagují na zrakové a emoční podněty. Tím se rovněž vysvětlují některé nežádoucí účinky hluboké mozkové stimulace. Můžeme jim tak lépe předejít,“ dodává prof. Jech, jehož tým v minulých letech získal za výsledky výzkumu cenu prezidenta Grantové Agentury ČR a dvakrát cenu ministra zdravotnictví.
Hlubokou mozkovou stimulaci lidem s Parkinsonovou nemocí poskytují v České republice tři specializovaná pracoviště – v Praze, Brně a Olomouci. Podle odborníků však kapacita center není v současné době dostačující.
„Kapacitu lze navýšit, narážíme však na finanční limity, kvůli kterým se neúměrně prodlužují čekací lhůty. Například v Rakousku a Německu mají lepší podmínky a počet implantací je u nich nesrovnatelně vyšší,“ vysvětluje prof. Jech a dodává: „Pacienti a někdy i jejich ošetřující neurologové také příliš dlouho váhají, než začnou o tomto operativním zákroku uvažovat. Rozhodnutí mnohdy přijde pozdě a pacient již není k hluboké mozkové stimulaci vhodný. Trendem je přitom operovat pacienty dříve a v mladším věku.“
Implantace neurostimulátoru s elektrodami je v tuzemských podmínkách standardně používána jako způsob léčby pacientů, u kterých již selhává farmakologická léčba. Ing. Romana Skála-Rosenbaum, která sama Parkinsonovou nemocí trpí, k tomu říká:
„Často převládá mýtus, že Parkinsonova nemoc se týká jen starších lidí. Nejvíce nemocných je ale v produktivním věku. Mladých nemocných, kteří ještě ani nedosáhli 40 let, je pak přes 10 % ze všech diagnostikovaných. Právě u těchto lidí nemá smysl čekat na postupné zhoršení příznaků do té míry, kdy je nemoc zcela pohltí. Ze svého pohledu vidím jako nejdůležitější nemoc správně diagnostikovat a následně včas zjistit, zda je dotyčný vhodný k zákroku DBS. Díky tomu může řada pacientů zůstat ekonomicky aktivní, což je následně finanční úleva pro zdravotní a sociální systém.“ Upozorňuje také na nutnost mezioborové spolupráce v léčbě Parkinsonovy nemoci a komplexní péče o lidi s touto chorobou.
„Potřebujeme především vybudovat specializovanou síť odborníků na neuropsychiatrickou a rehabilitační péči s dostupností v každém regionu. Lidé s Parkinsonovou chorobou si přece zaslouží kvalitně žít,“ dodává.
O Parkinsonově nemoci:
- Příčinou Parkinsonovy nemoci je postupné odumírání nervových buněk, neuronů, které produkují dopamin a další látky, tzv. přenašeče. Jejich nedostatek způsobuje narušení komunikace mezi neurony ve střední části mozku, což má za následek poruchu řízení pohybu pacienta.
- Onemocnění nejčastěji postihuje osoby ve věku 50 až 60 let, nevyhýbá se ale ani mladším ročníkům.
- K motorickým příznakům patří obtížné zahájení pohybu, celková zpomalenost a snížený rozsah pohybu spojený s neobratností, třes, ztuhlost, tzv. stavy „on“ a „off“ (střídání stavů dobré a špatné hybnosti v průběhu dne), sehnuté držení trupu a šíje a potíže s udržením rovnováhy.
- Objevovat se mohou i nemotorické příznaky, jako jsou deprese, úzkost a další psychické změny, poruchy spánku, bolest, únava, zácpa či pocení. V malém procentu pacientů se vlivem některých léků může projevit zvýšená sexualita, nutkavé nakupování či patologické hráčství (gambling).
- S postupným zhoršováním příznaků se u pacientů mohou objevovat závažné potíže s chůzí, řečí nebo prováděním každodenních jednoduchých úkonů a posléze i zhoršení mentálního výkonu.
Zdroj: parkinson-help.cz, i-TEMPO.cz
