Společnými projevy všech forem šoku je porucha vědomí, především neklid, úzkost, apatie, somnolence až koma.
Zástavou oběhu rozumíme buď úplné zastavení srdeční činnosti, nebo funkčně zcela nedostatečnou srdeční činnost, která vzniká při míhání (fibrilaci) srdečních komor. Prakticky se jedná o stav kdy srdeční stahy jsou sice přítomny, ale jsou zcela nekoordinované a nefunkční a srdce nepumpuje krev do oběhového systému.
Výsledkem je prakticky zástava oběhu. Stejně jako u zástavy dýchání je výsledkem nedostatek kyslíku v životně důležitých tkáních, obecně ve všech tkáních. Dojde li k zástavě oběhu nastává asi do 1 minuty také zástava dýchání. V některých případech bývá zástava dýchání nebo nedostatečné dýchání příčinou zástavy srdce z nedostatku kyslíku.
Jak poznáme zástavu oběhu u postiženého?
Zástavu oběhu zjistíme při společném výskytu těchto příznaků:
- bezvědomí (přítomno vždy při zástavě oběhu),
- bezdeší nebo lapavé dechy,
- mrtvolný vzhled (nápadná až vosková bledost, bezkrevné rty, může být i promodrání),
- nehmatný tep na velkých tepnách.
Na kterých tepnách hmatáme puls?
Puls zjišťujeme na krční tepně tak, že položíme ukazováček a prostředník jedné ruky na štítnou chrupavku postiženého (tzv. ohryzek). Poté prsty sjedeme na stranu do prohlubně mezi štítnou chrupavku a svaly krku. Zde bychom měli cítit pulsaci krční tepny. Dalším místem kde hmatáme puls postiženého je tříslo, kde bychom měli nahmátnout puls stehenní tepny. Při pohmatu zkusíme více míst (máme v podstatě čtyři - obě tepny můžeme hmatat nalevo nebo napravo) zvláště u starších lidí postižených sklerózou tepen nemusí být puls dobře hmatný. Je však nepravděpodobné, že bychom nenahmatali tep alespoň na jedné z těchto čtyř možností.
Nenahmatáme-li puls co dál?
Zde je nutno přistoupit neprodleně k tzv. nepřímé srdeční masáži, kterou se pokusíme obnovit spontánní akci srdeční. Nepřímá srdeční masáž má za úkol nahradit chybějící spontánní akci srdeční. Využívá mechanického stačování srdce mezi hrudní kostí a páteří. Stlačíme-li dostatečně hrudní kost proti pevně podložené páteři, přenese se tlak na srdce a krev se vypudí do oběhu. Povolením se hrudník vlastní pružností vrátí do původní polohy, povolí se i srdce a opět se naplní krví. I dokonale prováděnou srdeční masáží se zajistí čtvrtina až třetina minutového srdečního objemu, tj. objem krve, který srdce vypudí při své normální činnosti za 1 minutu.
Kde provádíme nejúčinněji nepřímou srdeční masáž?
Srdce je uloženo pod dolní třetinou hrudní kosti. Abychom prováděli nepřímou srdeční masáž na správném místě vyhmatáme hrot mečíku hrudní kosti (je to hrot, kterým hrudní kost končí v nadbřišku), položíme prostředník a ukazovák na mečovitý výběžek hrudní kosti a položíme hranu dlaně vedle těchto prstů na dolní třetinu hrudní stěny doprostřed hrudníku. Hranou dlaně rozumíme přechod mezi dlaní a zápěstím ruky. Nesprávná poloha ruky může snížit účinnost srdeční masáže a naopak může zvýšit riziko zlomení žeber při této masáži. Je proto třeba jí věnovat náležitou pozornost!
Jak postupujeme při nepřímé srdeční masáži?
- Položíme hranu dlaně na správně určené místo na hrudní kost. Přiložíme zápěstí druhé ruky přes první ruku. Abychom snížili riziko, že nám horní ruka sjede můžeme proplést prsty obou rukou. Prsty se přitom nesmějí dotýkat hrudníku.
- Hranu dlaně udržujeme rovnoběžně s hrudní kostí, ramena zachránce by měly být nad hrudníkem postiženého a ruce napjaty v lokti. Při masáži využíváme váhu vlastního těla, abychom vydrželi masírovat co nejdéle.
- Stlačujeme pravidelně hrudník dostatečně, ale ne moc velkou silou, abychom nezlámali žebra. Snažíme se přiblížit hrudní kost k páteři asi o 5 cm.
- Po každém stlačení uvolníme okamžitě tlak na hrudní kost, avšak ruku držíme neustále v kontaktu s hrudní kostí, abychom udrželi správnou pozici rukou na hrudní kosti.
- Postižený musí ležet na pevném podkladě, aby masáž byla co nejúčinnější.
Takže zvládli byste umělé dýchání a srdeční masáž. Tohle je zatím pustá teorie, ale bez teorie není praxe. Hlavně si tyto dovednosti nezkoušejte na sobě vzájemně. K těmto účelům slouží tzv. resuscitační fantomy, které by měly být k dispozici na Červeném kříži nebo ve zdravotnických zařízeních. Pokud byste chtěli uspořádat kursy první pomoci, jistě vám rádi vyjdou vstříc.
Přidat nový komentář