Otravy nejen z potravy?

Upravený a zkrácený záznam živé diskuse (chatu) s paní Doc. MUDr. Danielou Pelclovou z Kliniky nemocí z povolání VFN, která proběhla ve čtvrtek 28. února 2002 mezi 12. a 14. hodinou na www.ordinace.cz

Moderátor: Dobrý den, paní docentko, vítám vás a přeji příjemné dvě hodinky s pacienty po internetu.

MUDr. Pelclová: Dobrý den, tak jsem zvědavá, koho budou zajímat otravy.

Moderátor: Třeba mě. Jako laik si vybavím otravu z hub (jídlo), plynem (vdechnutím) nebo o rezavý hřebík (poranění). To si vybavím pravděpodobně hodně málo, že?

MUDr. Pelclová: Otrav může být obrovské spektrum, dobře, že si nevybavujete sebevražedný pokus.

Moderátor: No, sebevražda mě napadla, ale ne jako způsob otravy, nýbrž jako její výsledek.

Moderátor: Mají otravy něco společného, nějaký příznak, podle něhož by se dalo zjistit, "JSEM PŘIOTRÁVEN"?

MUDr. Pelclová: To bohužel ne.Tento příznak má ale hodně lidí.

Moderátor: Čeho se vyvarovat, nebo čeho si všimnout? Každá bolest žaludku, zvracení či bolest hlavy ještě nemusí být otravou...

MUDr. Pelclová: Hlavně se vyvarujte jíst neznámé houby, třeba i usušené nebo zmražené, jsou Vaším nepřítelem. Na tento způsob úmrtí se málokdy přijde.

Moderátor: Probíhá v souvislosti s houbami nějaká kontrola v restauracích?

MUDr. Pelclová: To není otázka na mne, měla by. Pokud vím, na skautských táborech se houby připravovat nesmí.

Moderátor: Jak je na tom ČR s případy otrav, existuje nějaká statistika? Jaký je poměr mezi druhy otrav a poměr dětí a dospělých?

MUDr. Pelclová: Já Vám nejvíc můžu říct o statistice dotazů na naše Toxikologické informační. středisko - to jsou dotazy z celé ČR, je jich teď kolem 7 tisíc/rok. Jinak přijetí do nemocnice je kolem 2-3 tisíc ročně.

Moderátor: A s kterým druhem otravy se v praxi setkáváte nejčastěji?

MUDr. Pelclová: V práci na Toxikol. informačním středisku jsou jedny z nejčastějších dotazy na jedy na krysy, které ale člověka většinou nezabijí. To, co nám dělá starosti, jsou domácí přípravky s kyselinami a louhy - třeba na čištění konvic na čaj nebo na čištění WC. Když se jich někdo omylem napije, a to se stává nejčastěji dětem, poleptá mu látka jícen a může proděravět zažívací trakt.

Moderátor: Tématem jsou otravy nejen z potravy. Zažila jste vy nebo kolega nějakou kuriozní otravu?

MUDr. Pelclová: Kuriózní otravy jsou na denním pořádku, třeba právě pokus o vraždu manžela jednou ženou z Ostravy jedem na krysy - skončila pro ni neúspěchem, protože by manželovi musela dát 4-10 kg přípravku a to už není tak nenápadné.

Stejskalová: Otrava z postřiků stromů: chtěla bych vědět jak se tato otrava projeví a její důsledky.

MUDr. Pelclová: Záleží na složení insekticidního přípravku. Nejhorší - ale nejvzácnější už jsou organofosfáty - otrava začíná slzením, sliněním, pocením, křečemi, končí bezvědomím se zástavou dechu. Pro zahrádkáře se prodávají ale méně toxické přípravky - třeba Pirimor - karbamát, který působí podobně, ale podstatně mírněji. Chtělo by to vědět přesný název a TIS (Tox. inform. středisko) by Vám poradilo.

Moderátor: A co hadi? Vzhledem k tomu, že jsou zmije chráněné, protože je jich málo, dochází ještě k uštknutím?

MUDr. Pelclová: Otravy hady existují, úmrtí je ale velice málo. Zmije není nebezpečná, pokud je malá, nebo je po jídle a vyprázdnila si už váček s jedem. Někdy je víc nebezpečné antisérum, po kterém jsou i těžké alergické reakce.

tomas v.: kdyz cistim vanu louhem, je to nebezpecne? A kdyz strikam savo proti plisnim, mohou mi uskodit vypary? A mohou uskodit tehone zene? Tedy jejimu plodu?.

MUDr. Pelclová: Louh při čištění vany a práce se Savem v malém prostoru můžou podráždit dýchací cesty, vzácně se může objevit i otok plic. Je potřeba dost větrat, na Savu proti plísním je to také uvedeno. Poškození plodu nepředpokládám, chlornan sodný rychle vyprchá v podobě chĺóru a nebyl by ani určen pro všeobecné použití.

Moderátor: Z dětství si pamatuji, že si babička spletla olej nebo ocet s jarem (byly ve stejných lahvích) a uvařila. My děti jsme to nejedly - nebylo to dobré. Děda ani nemukl a slupl všechno (i když se netvářil nadšeně). Nic mu, myslím, nebylo, ale - mohlo být?

MUDr. Pelclová: Moderátor: Co to babička uvařila, asi byla dobrá kuchařka, když to dědeček snědl. Je důkazem, že 8% kys. octová nezabíjí. Uvařit s Jarem - to je taky dost běžné, Jar neškodí, ale taky moc nechutná. Jsou tam jenom saponáty, které urychlí cestu jídla břichem

Moderátor: Babička byla sice dobrá kuchařka, ale děda si spíš protestovat netroufl. Byla to čočka na jaru místo na kyselo a pak ještě jednou vdolky v jaru místo v oleji. Jar byl tedy asi netoxický, že?

MUDr. Pelclová: Tak to byl dědeček opravdový hrdina. Ale není úplně ojedinělý, takové dotazy občas míváme.

MUDr. Pelclová: Připomněl jste mi častý problém - omyly a náhody. Nejvíc z neoznačených lahví. My toxikologové nemáme rádi ty tzv. rozlévané saponáty do potravinových lahví. Těžko se potom zjišťuje, co to postižený vlastně vypil.

Stejskalová: Tox. inform. středisko sídlí prosím kde?

MUDr. Pelclová: TIS sídlí Na Bojišti 1, v Praze 2. Důležitější je ale znát telefonní číslo - to je 2491 9293 nebo 2491 5402.

Moderátor: Jsou nebezpečné výpary z kopírek v kopírovacím centru? Někdy je tam k padnutí za 5 minut čekání ve frontě. Což teprv zaměstnanci!

MUDr. Pelclová: Výpary z kopírek jsou nejčastěji ozón, tak je to trochu jako na horách. Ale když je ho příliš, taky dráždí dýchací cesty a plíce.

Moderátor: Zmínila jste ozon. Známe ozon opravdu spíš z hor jako něco prospěšného. Co si tedy představit pod tzv. otravou ozonem (asi ve vedru velkoměst)?

MUDr. Pelclová: Vysoké koncentrace ozónu mohou vyvolat až edém plic - ale to jsou raritní situace. Ve vedru velkoměst vzniká současně víc toxických plynů - oxid siřičitý, z výfuků oxidy dusíku. Nejvíc byli vždycky postiženi lidé s nemocemi plic a průdušek. Celková otrava nehrozí.

Moderátor: Otrava alkoholem: chápu to jako že to dotyčný přehnal. Organismus nemá v tomto případě nějaké výstražné světýlko?

MUDr. Pelclová: Alkohol - výstražné světýlko si každý musí vyrobit a udržovat sám, organismus na to moc nemyslí.

non: Dá se ještě v dnešní době otrávit z konzerv?

MUDr. Pelclová: Z konzerv se ještě otrávit dá, je to spíš rarita. Rady a léčení poskytuje infekční klinika na Bulovce, ti by měli lepší přehled. Pokud vím, nejspíše to padá v úvahu z konzerv vyrobených doma.

Moderátor: V zahraničí se v mém okolí stalo, že vinou rukopisu lékaře v lékárně vydali špatný lék a skončilo to ne snad zrovna úmrtím, ale sanitka měla napilno. Stává se něco podobného i u nás? Všichni pacienti se asi shodneme na profesionální nečitelnosti (pro nás) receptů.

MUDr. Pelclová: Vy sám jste trochu z lékárny, ne? Takové záměny jsou, podle našich zkušeností, velmi vzácné, taky se divím, jak ti naši magistři umějí číst.

non: Co všechno může způsobit člověku velmi prašné prostředí. Může to mít i nějaké dlouhodobější důsledky?

MUDr. Pelclová: Záleží na druhu prachu. Pokud obsahuje oxid křemičitý - tedy křemen, vyvolá po řadě let těžké poškožení plic - silikózu, která může vést ke smrti. Naopak prach z vápence, mramoru, cement - jen lehce dráždí průdušky k zánětu, který se projevuje kašlem. Prachy rostlinné - pyly, živočišné - z peří, zvířecí srsti, mohou způsobit průduškové astma a alergickou rýmu. Nejzákeřnější je ale prach z azbestu, který je i při dosti nízkých koncentracích ve vzduchu karcinogenní.

non: Kde se jaký prach nalézá? Např. ve sklepě narazim na co? U uhlí narazim na co? Nebo z druhé strany, kde se můžu potkat např. s prachem obsahujícím onen oxid křemičitý, azbest?

MUDr. Pelclová: Reálné poškození z prachů anorganických je jenom u profesionálních expozic. Návštěva sklepa riziková není. Azbest je třeba v eternitové krytině, nebezpečné jsou přestavby a řezání eternitu

non: Můžete říct nějaký příklad "profesionální expozice"?

MUDr. Pelclová: Profesionální expozice je trochu vznešený termín pro práci jako zaměstnání. Prach z černého uhlí ohrožuje horníky z Kladna a SM dolů, křemenný prach zase tuneláře (ty podzemní).

non: A ještě jednou ke sklepu. Jednou jsme vyklízeli sklep, kde se kromě prachu, včetně uhelného, vyskytovala i dřevomorka. Nebylo mi potom úplně dobře. Je tu možná souvislost, nebo to byla jen shoda okolností?

MUDr. Pelclová: Už samotné vyklízení sklepa člověku dodá. Ale některé plísně mohou formou alergické reakce vyvolat teplotu, třesavku, dušnost, kašel. Dřevomorka k nim nepatří, ale ve sklepě mohou být i plísně další.

Líba: Kolik dětí v roce 2001 snědlo léky? Končila některá otrava smrtí?

MUDr. Pelclová: V dotazech na Toxikologické inform. středisko léky mohlo sníst kolem 2 tisíc dětí, často jsou to málo závažné případy, jako snězení antikoncepčních dražé, nebo fluoridu sodného k prevenci zubního kazu. Dost často také rodiče omylem dítě předávkují nebo mu dají lék jiný. Počet smrtelných případů naše statistika nemá, ale vyskytují se.

MUDr. Pelclová: Už bude konec, tak kdybyste měli někdy skutečné problémy s otravou u sebe nebo rodiny, neváhejte zavolat našemu Toxikol. inform. středisku o radu s první pomocí. Pracuje non-stop na tel. 2491 9293 a 2491 5402. Přeji Vám ale, aby to nebylo potřeba.

non: Pěkný den všem, a to nejen v počasí, zvláště vám paní doktorko a na shledanou.

Moderátor: Je mi líto, čas se nachýlil, poprosím vás o poslední odpovědi. Tímto se zároveň loučím a těším se někdy příště na shledanou (na čtenou)

MUDr. Pelclová: Taky se loučím a přeji všem co nejmíň otrav i otravných dní a lidí.